Jihomoravská metalová kapela PAČESS, středobod jejíž lyriky vězí ve všem týkajícím se kultury pivovarnictví, opanovala letos na konci léta tuzemský undergroundově metalový prostor se svým albem „Absolutno“. Ambiciózně znějící a slušně propagovaný počin zatím sklízí pouze kladné ohlasy. Kapele se dokonce podařilo v rámci jedné písně zlákat k spolupráci hvězdného hosta, zpěvačku Báru Basikovou. O všem možném, co se týká aktuální dění u PAČESS, jsem si povídal s kapelníkem, kytaristou Zdeňkem „Pačessem“ Vlčkem a dokonce jsem dostal možnost se na Více

Letos, stejně jako posledních cca patnáct let, jsem vynechal desítky akcí, které bych si v případě ovládání časoprostoru určitě dopřál. Hodně zabolela zejména další absence na dnes již kultovním festivalu Thrash Nightmare v Písku. Tentokrát mi ovšem někdo nabídl „malou velkou“ náplast. Tím někým mám na mysli domácí label Doomentia Records. Stačilo vyplnit objednávku. Tři vinyly v rámci jedné edice splnily očekávání do puntíku. Vlastně ho ještě překonaly. Kdo má povědomí o standardu a reputaci zmíněného undergroundového vydavatele, neměl by ani okamžik váha Více

Realitu současných dní u Natea Garretta a jeho SPIRIT ADRIFT provází několik zásadních skutečností, s čímž souvisí i sebevědomě prezentovaná pátá řadová deska „Ghost At The Gallows“, která je díky německé stáji Century Media venku pro evropský trh od poloviny srpna. Předně, z jednočlenného projektu už je definitivně regulérní čtyřčlenný band, kdy hlavního skladatele, šéfa a zpívajícího kytaristu Garretta doprovází hned trojice nováčků, hudebníků usazených v sestavě SPIRIT ADRIFT od minulého roku. Jde o druhého kytaristu Toma Drapera, basáka Sonnyh Více

Před čtvrtstoletím, konkrétně na začátku fungování PRIMAL FEAR, bych určitě nečekal, že to tahle dnes již velká stálice německé heavymetalové scény dotáhne ke čtrnácté řadové desce. Ujišťován řadou koncertních jezdičů po německém prostoru, že jde prakticky pouze o druhořadý heavy/power/speed metal s nulovou přidanou hodnotou, jsem této kapele vlastně nevěnoval tolik pozornosti, kolik by si možná bývala zasloužila, a to i přesto, že jsem věděl, že jejich první tři alba z konce devadesátých let představovala velice slušný materiál ve styl Více

Pokud se kapela českých dvacátníků prezentuje vymazleným pop/rockem, inklinujícím skrze prvky funky, blues a country k dospěláckému muzikantskému projevu, příslušícímu svou formou spíše ke konci minulého století, působí to v současnosti dosti neobvykle. V jejich koncertních performacích však není ani stopa po nějaké póze, za vším je poctivý přístup a vyhranost. Kdybych karlovarské STEVEN´S naživo nezažil v posledním roce hned dvakrát, neuvěřil bych. Tvrdím tedy, díky za každý podobný band, kde je prvořadá hráčská a skladatelská dovednost, nikoliv Více

Sakra, ten Sven si ale umí dupnout, minimálně u mixu.:-) Copak o to, mně se zvuk virblu na nové desce U.D.O. líbí, někdo by však mohl mít po 54 minutách poslechu pěkně vyklepané ušní bubínky. No nic, spolupráce otce a syna Dirkschneiderových, zdá se, klape, tatík tudíž synkovi dopřává. Nový byznys model se zatím řešit nemusí. Udo totiž stále může! Když tak poslouchám třeba nářez „The Betrayer“ nebo až diamondovsky nariffovanou a temnou „The Flood“ říkám si, že něco takového není možné, že poslouchám studiová kouzla na úrovni, která mi zůstává utajena. Jenže Více

Co asi tak rockovým fanouškům napsat o albové novince pětasedmdesátiletého veterána, jakým bezesporu je Američan Vincent Furnier, vystupující bezmála pětapadesát let pod uměleckým pseudonymem ALICE COOPER? Buď jeho tvorbu dlouhodobě znáte, orientujete se v ní a bere vás bez výhrad, nebo si z ní spíše vybíráte alba podle vlastního gusta a nepřijmete od něho zdaleka vše. Pro ty mladší či jinak zaměřené, kdo s tímhle chlápkem ještě nemají příliš zkušeností, hned zkraje vydám jasné doporučení: Pokud budete mít někdy chuť, sáhněte po jiné nahrávce, neboť t Více

Norské KVELERTAK mám v merku už od první bezejmenné desky z roku 2010. Podle toho co kapela nabízí i po citlivé obměně na postu zpěváka, to spíše vypadá, že se jim budu věnovat i nadále. Tudíž i pátou řadovku „Endling“ vnímám jako velmi slušnou a koupím si jí. Předně, na jejich hudbě je jasně rozpoznatelný vývoj. V jejich skladbách postupně ubývalo extrémně rychlých temp i onen lehce blackmetalový nádech, který provázel jejich první dvě řadovky. Tento příklon k civilnosti mne nikterak nevadí, on totiž neandrtálský válečník Erlend Hjelvik byl sice Více

Je obdivuhodné, s jakou dávkou entuziasmu a niternosti dnes, tedy po více než třiceti letech existence a patnácti řadových deskách, na scéně působí švédští zlouni z MARDUK. Jejich novinka „Memento Mori“ je totiž výborná a tak bych se hodně divil, kdyby se v konečném zúčtování za rok 2023 nenacházela mezi nejlepšími metalovými alby sezóny. Na Brutal Assaultu vše letos  seveřané ještě stvrdili nabombeným vystoupením coby pomyslnou tečkou za aktuálním ročníkem prestižní akce. Své dnes v řadách ďábelského komanda odvádí především Více

Pětice švédských punk-rockových vtipálků v černobílých fracích je po jedenáctileté pauze zpět. Donedávna takřka odepisovaní, předčasně odsunutí mezi kapely za zenitem, se dnes snaží prostřednictvím nových aktivit znovu nakopnout svou rock´n´rollovou dráhu. Na půlhodinové novince zní velmi vitálně a životaschopně, a tak znovu budí pouze sympatie. THE HIVES však i mimo album potvrzují, že zůstávají věrní své pověsti silné koncertní jednotky, se kterou je velká zábava a jejíž koncerty je nutné vidět. I současné skladby v sobě mají onen typický punk-rockový driv Více