I přes zdravotní indispozici jsem se nakonec rozhodl do Prahy jet a pojmout celý večer jako bleskovku ve stylu: rychle tam a stejně rychle zpět, ještě se mě totiž za třicet let metalového fandovství nestalo, abych někdy nechal předem zakoupený lístek propadnout. Se zafáčovanou nohou od kotníku po tříslo tak dorážím do Malé Lucerny zhruba něco málo po půl deváté, tedy asi čtvrthodinu po zahájení setu BARONESS. Příjezd vlakem do Prahy a následný odjezd jsem si rozvrhl tak akorát, abych v Hlavním městě pobyl jen dobu, kdy se bude v klub Více

Moravsko-slezská stálice SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY letos dotáhla do zdárného konce svou další nahrávku, což je na tuzemské metalové scéně určitě událost hodná zaznamenání. Nové album „Smutnice“ , jehož vznik doprovázelo znovu několik originálních podnětů, má všechny předpoklady zařadit se k dalším pozoruhodným a časem již prověřeným kusům jejich diskografie. O novince, pohledu muzikantů na ni a zejména na její přípravy, si tedy můžete přečíst v tomto aktuálním povídání.Album „Smutnice“ vychází po sedmi letech od Více

Ještě před dvěma lety to vypadalo, že se nad pozoruhodným stoner-rockovým bandem ze Švédska zavřela definitivně voda, GRAVEYARD po letech nekonečného koncertování a čtyřech řadových deskách hodili v roce 2016 ručník do ringu. Přičemž vše se dělo bez zdlouhavého okecávání. Bum bác, prostě jsme se rozpadli, smiřte se s tím. V prosinci 2017 však náhle dva ze zakládajících členů avizovali návrat své značky a dnes již potvrzují, že pauzu využili k pozměnění sestavy a nastartování své další dráhy. Vyměnili tedy kompletně rytmickou sekci, kam na místo Více

Máte rádi industriální hudbu? Posloucháte metalové kapely, které se zabývají tématem konce světa, apokalypsy a totálního zničení přírody? Pak jednoznačně musíte zajet na Jezeří. Na zámek, stojící na prahu krajiny zdevastované na stovky let, nad chřtánem gigantického uhelného dolu, kde po celý bílý den i v noci můžete slyšet jen průmyslové zvuky, odosobněný sound rypadel, pásových dopravníků a náklaďáků. Obraz vážně jako ze skonání světa, pro autora temné a chladné hudby ale pravý inspirační ráj!Severočeské inferno a rájRůzných industriálních lokalit u nás samozřej Více

Polovina sedmdesátých let zastihla THE ROLLING STONES ve stavu jakési prapodivné roztříštěnosti a letargického hledání nového směru. Pokud by Mick Jagger tehdy nad vším nedlel, jen stěží by v té době u nich docházelo, a nutno přiznat že s opravdu vzácnou pravidelností, k nahrávání stále nové a nové muziky. Stejně ale jde (v případě let 1974-77) o období, o kterém se jen velmi těžce něco pozitivního píše. Řada lidí STOUNY již tehdy považovala za přežitou kapelu, která ztrácí dech, nemá co nabídnout a Více

Největší borec ze všech nu-metalových píčusů. Zpěvák outsider, který proslul spíše originalitou svého hlasového projevu než školeností. Rovněž třeba zmínit tu ohromnou energii podávanou publiku během vystoupení KORN. Z mého pohledu neuvěřitelně sympatickej chlápek co se pro hudbu narodil a stojí nohama pevně na zemi. Zkrátka ideální typ do toho nejvyššího rockového byznysu, který je v jeho případě podložen i uměleckou stránkou tvorby. Jonathan Davis. Právě mu (po čtyřiadvaceti letech v branži) vychází debutové sólové album, neboť nikdy netrpěl Více

S velkou sebejistotou vlétli AT THE GATES do letošního roku a od začátku o sobě dávají vědět, neboť jejich celosvětová koncertní šňůra pomalu nabírá na obrátkách, za což rovněž může právě v těchto dnech u Century Media vycházející novinka „To Drink From the Night Itself“, tedy jejich druhá nahrávka od comebacku kapely v roce 2010. Tahle švédská pětice, považovaná za někdejší zakladatele göteborské deathmetalové školy, neponechala nic náhodě a jejich nový výtvor působí opravdu vysekaně a energicky, nutno říct, že v souladu s&nbs Více

Lebky, rakve, řetězy nebo hřbitovní kříže – komu by se nevybavily propriety, které ve svých bookletech, videoklipech a propagačních materiálech tak rády využívají black, death či doom metalové kapely. Někdo to může označit jako klišé, kýč nebo dětinskost, jenže všechny tyhle „pracovní pomůcky“ k metalu prostě patří a zejména v osmdesátých letech byly základem obrazu snad všech tvrdších kapel na scéně. Stovky a tisíce kovových hord proto vždycky hledaly vhodná zákoutí, interiéry i venkovní prostory, které by působily dostatečně chmurně a u kterých by se Více

Rozpad nadějných britských indie-rockerů REEF se před patnácti lety udál zrovna v době, kdy jsem jej nejméně čekal. Kapela měla po čtyřech řadovkách našlápnuto a jejich poslední album „Getaway“ (2000) představovalo vyústění jejich snah o přesun z oblasti rockové alternativy k optimističtějšímu a posluchačsky vstřícnějšímu zvuku. Tehdejší hravost a mladická energie posouvala songy správným směrem. Jedno z předchozích alb, konkrétně dvojka „Glow“ (1997), sice platilo za milník, ale až s „Getaway“ přišla komplexní sada postavená na skladatelském Více

Po všemožných rockových recenzích posledních měsíců zde zatím máme týden věnovaný jen a pouze tvrdé metalové hudbě, po AMORPHIS tedy na řadu přicházejí britští MEMORIAM se svou teprve druhou řadovkou. Pokud dám i v pátek (do třetice) přednost novým AT THE GATES před REEF, bude to pro tentokrát kompletně extrémní týden. Ani nevím, zdali je lepší žánrovou stavbu prostřídávat pravidelně a v menších intervalech a nebo dělat týdenní speciály, každopádně teď se prostě nakupilo několik věcí z tvrdší hudby a já se je zde budu snažit nějakým způso Více