Asi nikdy nebudu patřit k těm die-hard figurám, které během každého vydání nového alba německých PROTECTOR hulákají, s rukou staženou v pěst a obepnutou povinným stahovákem : „Se hoši, jak já miluju ty vaše sračky!“ Ale není v tomhle mém postoji ani špetka nějaké antipatie, zkrátka jsem se s humpoláckou hudbou téhle německé smečky nikdy nesešel a nezažil při občasném koštování skoro žádnou rezonanci. Respekt v mezích možností zde určitě je, a tak dávkuji velice pozvolna a skromně. Rozhodně si nemyslím, že zanedbanou látku během jejich post-comebackového ob Více

Mladoboleslavské EPILOG sleduji od úplných začátků. Jejich lídr, kytarista Michal Zeman, nesází na revoluci, ale na evoluci, doprovázenou některými revolučními kroky, které se však při bližším pohledu na tuzemskou heavymetalovou scénu jeví být spíše realistickými. Za jeden z nich lze označit angažování pěveckého esa švédské provenience. Po demo epizodě s Charlesem Rytkönenem z kapely MORGANA LEFAY oslovil Michal ne zcela doceněného všudybyla Roba Lundgrena, který se vokálů výtečně zhostil již na minulém albu „Whispers in the Darkness“. Skutečně kvalitních zpěv Více

Rodačka z kanadské provincie Ontario Karen Lynn Greening bývala kdysi dávno, v metalových osmdesátých letech, bezesporu zajímavou zpěvačkou, která sklízela dílčí úspěchy především doma v Kanadě, ale částečně i v Evropě, nicméně opravdu velký průlom se jí nikdy nepodařil, což bylo později přičítáno skutečnosti, že dost možná někdy působila jako umělý produkt a že jí také, v dekádě hair-metalu, nikdo nenapsal výrazněji hitové skladby, schopné se celosvětově prosadit. Pod jménem LEE AARON začala vystupovat až po rozpadu Více

Brněnští náladotvůrci HEIDEN se nyní, prakticky po čtyřleté pauze, přihlásili se zcela novým materiálem, který podtrhuje pověst této kapely coby věčných hledačů. Ano, talentovaný kvintet působí opět trochu jinak. Vzhledem ke konceptu díla bude znít absurdně, když řeknu, že o poznání živěji. Byť samozřejmě stále vcelku posmutněle, tak jak je u nich velice dobrým zvykem. Nejen o novém albu jsem si povídal s dvojicí členů této formace, zpívajícím kytaristou vystupujícím pod uměleckým přízviskem Kverd a jeho kumpánem, bubeníkem, kte Více

Vždycky když se prostřednictvím Nuclear Blast zviditelní nějaká severská a v podstatě retrařská kapela s talentovanou zpěvačkou v čele, je zaděláno na podezření. Ale asi je to tak správně. Ty důvody jsou totiž na místě. Norští PRISTINE určitě nejsou žádnými nováčky, neboť „Road Back To Ruin“ je jejich pátou řadovou deskou, přesto by se kapela měla rozhodnout, jestli se chce prezentovat spíše jako semknutá, garážově rocková formace ctící kořeny blues a nebo působit jen jako eklektický doprovod své zpěvačky coby rockové Adele, u kte Více

O švédských GRAND MAGUS už se léta dá říct, že si udržují svůj kvalitativní standard, ale také, že o čemkoliv dalším, nad rámec jejich stylu, moc nepřemýšlí. Jakoby nikdy neměli potřebu vyhoupnout se mezi nejlepší spolky heavy metalu, spokojeni se svým kladivounským soundem a neměnnou textovou náplní odvádějí zkrátka dobré řemeslo. Ale aby o nich kdy někdo řekl, že jsou autory nějaké naprosto fenomenální nahrávky, toho se pravděpodobně nedočkají. Nevím, zdali jim opravdu stačí být ve svém ranku tak trochu popřední a dál si to nedělat složité? O Více

Brněnští HEIDEN se za necelé dvě dekády vyvinuli ve velice zajímavé těleso. Osmá řadová deska navíc podtrhuje jejich potřebu neustálého zdokonalování a postupného přibližování se líbivějšímu rockovému módu. Nevím, zdali se dá v souvislosti s novinkou „Země beze mě“ ještě mluvit o post-rockovém hájemství, každopádně kapela odvedla velkou porci práce a za studiové asistence producenta Ondřeje Ježka dala vzniknout materiálu, který může stále ještě oslovit příznivce přístupnější rockové alternativy, ale na druhou stranu si j Více

Postava zpívajícího klávesisty Darrena Whartona určitě není sledovačům hardrockového dění osmdesátých let neznámá. Tento Angličan proslul nejprve coby člen poslední sestavy irských THIN LIZZY, aby záhy, po smrti Phila Lynnotta a následném rozpadu této legendy, položil základy svému vlastnímu bandu, kde zúročil rovněž své skladatelské a pěvecké ambice. Základy kapely DARE byly položeny zhruba v roce 1986, aby se pětičlenný projekt svého debutu dočkal až o dva a půl roku později, kdy jim na jaře roku 1989 u AaM vychází deska „Out Of the Silence“ Více

Co bych pro CrazyDiamond neudělal. Snad poprvé jsem zašel na undergroundovou, resp. alternativní akci, aniž by se jednalo o metalový koncert. Omezenost? Řekněme, že spíš málo volných chvil. Když už nějaké mám, věnuji je prostě svému nejoblíbenějšímu žánru. Spontánní nabídka Straye a homolkovsky stylizované doporučení kolegy Subeera, o jehož citu pro dobrou muziku netřeba mít pochybnosti, však vykonaly své. Navíc jsem měl relativně dost času na to, abych se s japonskými MONO, které jsem před pár měsíci prakticky neznal, mohl alespoň trochu seznámit. Nejvíce Více

Další z hardrockových super-projektů charakteristických pro konec osmdesátých let měl poněkud záhadný název - BADLANDS a šlo o kapelu, která dokázala spojit bluesový feeling a inspirace v sedmdesátkovém hard rocku s metalově nadupaným zvukem konce let osmdesátých. Je sice pravda, že větší zabodování se jim povedlo pouze v případě bezejmenného debutu z roku 1989, ale i tak stojí základní indicie dráhy této (v Japonsku velmi oblíbené) kapely připomenout, jakkoliv se BADLANDS postupem let čím dál více klonili na stranu tradicionalis Více