V polovině osmdesátých let byl německý kvintet v pořádném laufu. Nebylo divu, když poslední řadovka šla přes pulty mnohonásobně častěji, než tomu bylo v případě předchozí tvorby. Celé dva roky SCORPIONS koncertovali napříč Severní Amerikou a Evropou, aby podpořili emisi své nakonec nejúspěšnější studiové desky „Love At First Sting“. Tehdy se z nich stal celosvětový fenomén vystupující na těch největších sportovních stadiónech a jako hlavní hvězdy různých prestižních přehlídek. Z tažení nakonec vzešel druhý oficiální živák „World Wid Více

Tak dnes už má sólovou desku i Dizzy Reed, tedy klávesák od GUNS N´ROSES, který stál vždy ve stínu svých slavnějších spoluhráčů. Materiál, co za roky neshromáždil, není určitě špatný, ale k dokonalosti mu kousek chybí, o čemž se budu zmiňovat v článku níže. Dle mého je Reed velmi dobrým skladatelem, který kdyby své nápady nechal interpretovat těm nejlepším, dočkali bychom se, na místo dobré desky, třeba někdy i desky fenomenální. Stylové zaměření skladeb od rockera obsluhujícího klapky je jednoznačně dané a příliš se neliší od hudby jeho domovské k Více

Milí filmoví fandové! Pokud jste pamětníci jako já, jistě si vybavíte některé zásadní audiovizuální vrcholy z odříkaného „Západu“, které hýbaly českou společností za minulého bolševického režimu. Zrovna teď si vybavuji pět z nich. Ať to byl Spielbergův E.T. - Mimozemšťan, kdy si lidé navzájem sdělovali a doporučovali, jaký to byl „doják“ a mít figurku Ítýho, koupenou kdesi na Matějské pouti,  bylo skoro povinností každé české rodiny. Byl to britský seriál Já, Claudius, o kterém lidé na autobusových zastávkách cestou do prác Více

LEGION OF THE DAMNED opět potvrdili svůj vysoký standard. Hotovo. Tečka. Podobná recenze by asi byla nejvýstižnější a v podstatě i vyčerpávající. Čas od času však neodolám výzvě. Tentokrát za ni považuji detailnější recenzi novinky zmíněných Holanďanů. Rozdíly mezi jejich alby lze totiž najít v podstatě jen na „molekulární“ úrovni. Existují nicméně mnohem větší výzvy, třeba napsat recenzi na album LEGION OF THE DAMNED a nezmínit se při tom o SLAYER. Své limity dobře znám, zůstaňme tedy pouze u té podrobnější recenze, v níž budou SLA Více

V poslední dekádě se americká hardrocková kapela RIVAL SONS postupně vypracovala mezi nejvýraznější představitele svého žánru. Na druhou stranu nebudu zastírat, že si dovedu představit na jejich místě i nějaké jiné těleso. Čtveřice hudebníků z Kalifornie má za sebou velmi solidní alba, ale jakoby jim na dosažení opravdu nezpochybnitelné a osobité sbírky vždy nějaký kus scházel, ale třeba jsem pouze zmlsán. Nejlépe zatím hodnotím asi kolekci z roku 2014 „Great Western Valkyrie“ pro její ponurost, ale i jadrné party, které vykazovaly Více

Když v březnu 1984 vyšlo album, které nakonec všechny okouzlilo, SCORPIONS se poprvé ve své historii zařadili mezi celosvětově nejúspěšnější kapely. Do roka v Americe dvakrát platinové, do deseti let dokonce třikrát, po komerční stránce „Love At First Sting“ zabodovalo jako žádné jiné rockové album sezóny heavy metalu. A protože cestu k této desce už jsme si nastínili v minulých třech článcích o SCORPIONS, budeme se zde věnovat pouze této desce, která patřila i mezi těch málo vyvolených, kterým se podařilo k nám proklouz Více

Probírat se historií Američanů MALEVOLENT CREATION v podstatě znamená listovat dějinami death metalu jako takového. Všechny cesty vedou na Floridu a tam také hned po porodu putovalo z New Yorského Buffala i zlomyslné novorozeně kytaristy Phila Fasciany a zpěváka Bretta Hoffmanna. Floridská aura je i po více než třiceti letech stále dosti silná a jejími nejvýznamnějšími nositeli jsou z valné většiny ti samí kdysi pionýři, později budovatelé a minimálně poslední desetiletku už jen udržovatelé. Termín udržovatel však chápejme především pozitiv Více

Časy, kdy se THUNDER vyhřívali v popředí nejrůznějších (nejen britských) rockových charts, už jsou víc než čtvrtstoletí pryč, jenže tihle londýnští matadoři a vyznavači poctivého hard rocku se v posledních letech nadechli k obstojné formě, protože dvě předešlé řadovky „Wonder Days“ (2015) a „Rip It Up“ (2017) měly potenciál připomenout fanouškům dobu někdejší slávy tohoto kvintetu. Ten byl ve své době pasován mnohými kritiky za pokračovatele odkazu Coverdaleových WHITESNAKE, ale nikdy svůj potenciál a předpovídanou budoucnost nenaplnil Více

Omlouvám se čtenářům, ale ani tentokrát se mi nepodařilo vyfasovat k recenzi album, na kterém bych jim mohl demonstrovat, že umím být i kritický, a to jsem se tak snažil. V podstatě na blind jsem kývnul na nabídku recenzovat domácí kapelu, která měla nota bene už podle svého loga a obalu nové desky představovat přesně onen typ metalu, kterého jsem přesycen natolik, že mě díky tomu třeba aktuální album švédských SOILWORK absolutně nezajímá. Abych byl upřímný, „na první“ mě nejvíc zaujal ženský element na postu zpěvačky. Pokus o české A Více

Dalo se čekat, že BRING ME THE HORIZON si nebudou dělat starosti s tím, co si kdo z příslušníků tvrdě metalové scény bude myslet o jejich aktuální cestě. Všechno, co se dalo čekat po čtyři roky staré multi-žánrové popině „That´s The Spirit“ z roku 2015, se na albu „Amo“ ukazuje v naprosto jasných barvách. Když zpěvák Oliver Sykes před časem provokoval fanoušky s fakeovými prohlášeními, že jeho kapela bude na příštím turné doprovázet Justina Biebera, určitě ta myšlenka nepřicházela do placu jen tak zbůhdarm Více