Historie MANOWAR se začala psát na samotném počátku osmdesátých let, kdy byly po setkání Joey DeMaia s kytaristou Ross The Bossem položeny základy kapely, která si za svůj cíl vetkla stát se tou největší a nejbombastičtější v metalovém ranku. Joey DeMaio tehdy pracoval jako osoba zodpovědná za pyrotechniku a baskytarový technik na turné BLACK SABBATH, kteří zrovna koncem roku 1980 jeli šňůru propagující jejich skvělé album „Heaven And Hell“ po Spojených státech a Ross The Boss, coby původní kytarista newyorských punkerů THE DICTATORS, odjezdil Více

Nemám rád tyhle tzv. sranda kapely, za kterými ve skutečnosti stojí vysoce profesionální managementy a z oné srandy se velmi brzy stane výnosný a letitý byznys. Neřeknu kdyby šlo o nějakou řádně jedovatou recesi bez ambicí hudební trvanlivosti, to by byl samozřejmě jinej příběh, ale vzhledem ke skutečnosti, fakt nejsem schopen se něčím podobným bavit. Nikdy totiž nejsem přesvědčen o tom, že bych měl nad hudební stránkou něčeho podobně agresivně tlačeného jakože přivírat obě oči a jen se nad jejich produkcí smát a užívat si jí. Tihle podivní c Více

Po smrti Scotta Weilanda naskočil na post frontmana u této, stále ještě velmi mladé supergroup ART OF ANARCHY další zpěvák příznačný svou minulostí pro hudbu spojovanou alespoň částečně s vlnou devadesátkového grunge, konkrétně Scott Stapp (dříve CREED). A je třeba hned zkraje předeslat, že svého úkolu se tento zpěvák, který období slávy zažíval nejvíce na přelomu milénia, zhostil opravdu se vší vervou, a jeho sytý a znělý hlas se tedy do hutného i poměrně variabilního kytarového zvuku této kapely velmi hodí a skvěle do něho zapadá. Mám za to, že Více

Tak tahle kapela platí za skutečné jádro mého někdejšího sleazy-rockového fandovství a jsem velmi rád, že se VAIN stále daří fungovat a jednou za čas dokonce nahrát kvalitní studiový materiál. Davy Vain je opravdová kultovní figurka někdejší kalifornské metalové scény, byť zjevně neprorazil se svou kapelou tak, jak by si asi mnozí z fajnšmekrů kdysi přáli. V jeho případě není odevzdání se hudebnímu životu žádným prázdným pojmem, neboť už v roce 1987, jako pětadvacetiletý nasedl na dráhu producenta a doma v San Franciscu s Více

Z aprílové žertíku se k radosti mnoha fanoušků naprosto neočekávaně vyklubalo řadové album ASMODEUS. Ostatně právě tahle klatovská stálice, která, ač náleží ještě k oné silné generaci tuzemských metalových kapel pamatujících rozvolnění společenských poměrů na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, v posledních letech úžasně skladatelsky zraje, což potvrzuje i tímto, údajně velmi spontánně zhotoveným materiálem. Po hodně ambiciózním konceptu „Past na Davida Kleinera“, který přinesl příběh moci, zk Více

Prostřednictvím své další nahrávky KORN potvrdili, že se stali už dávno muzikanty, kteří se pouští do nových projektů zcela dle svých aktuálních uměleckých pohnutí a nepotřebují bezmyšlenkovitě jet podle nějaké předem dané šablony a do nekonečna naplňovat očekávání svých fanoušků. I to z nich udělalo neobyčejnou, nadžánrovou kapelu, která bude schopná na scéně působit dlouhověce a svou tvorbou dokáže překlenout hned několik generací potenciálních posluchačů. Poměrně neočekávaný krok přišel jen pouhý rok od minulého alba, prostřednictvím kterého Více

Hodně změn provázelo vznik v pořadí devátého studiového alba KORN, neboť i členové kapely krátce před tím sami vycítili jistou ztrátu zapálenosti a kontroly nad svou, stále vpřed se šinoucí kariérou. Prvotní byla touha a potřeba návratu k vlastním kořenům a oproštění se od všech pozlátek a zvukových cingrátek, které do sebe sound Kaliforňanů absorboval postupem všech těch let. Jednoznačnou volbou tedy bylo angažování Rosse Robinsona na post producenta, neboť to byl právě on, kdo patnáct let předtím uvedl kapelu do světa velkého hudebního byznysu Více

Čtyři roky starý materiál „Now What?!“ budiž považován za začátek nové kapitoly existence těchto britských hardrockových legend. Šlo totiž o úplně první materiál, u jehož vzniku stál slavný americký producent Bob Ezrin, který kapele tehdy pomohl se z období deziluze a nečinnosti posunout, a rovněž po nepříliš zdařilých albech minulé dekády nalezl jejich ztracené sebevědomí a také chuť do další tvůrčí práce. Letošní materiál „Infinite“ je již jejich dvacátým studiovým albem a na svého povedeného předchůdce se snaží navázat. Jeho kvalit však nedo Více

Kanadská formace DANKO JONES se letos po dvou letech vrací s další svižnou řadovkou, která dostala název „Wild Cat“ a plynule tak jejím prostřednictvím navazuje na úspěšnou předchozí placku „Fire Music“. S touhle trojicí už jste se pravděpodobně v posledních dvou dekádách někde setkali, pokud tedy navštěvujete velké evropské festivaly nebo se u nás účastníte mamutích rockových koncertů, neboť partička proslulá přímočarým garážovým rockem je častým účastníkem těchto akcí a z toho také plyne jejich pověst velmi časté koncertní atrakce vyskytující se v předprogra Více

Cesta do hlubin Brunovy duše. Nejnovější deska HYPNOS je bílou vránou nejen v kontextu jejich diskografie, ale do značné míry také v celém tuzemském deathmetalovém ranku. Opravdu si nevzpomínám, kdy jsem naposledy poslouchal smrtně-kovovou desku s takto výrazně formulovaným pozitivním poselstvím. Jistě, je tu památně pozitivní hyperblastový pomník jménem „Elvenefris“ od kapely LYKATHEA AFLAME, ale to bylo přece jen něco trochu jiného. Album „The Whitecrow“ je především velmi osobní zpověď člověka, který s death metalem prožil dobré Více