Není dnes mnoho deathmetalových kapel staré školy, které by stále dokázaly ke svému jménu přitáhnout početné davy fans. Floridští smrťáci z OBITUARY patří mezi historicky nejadorovanější jména někdejší scény a opravdu mne těší, že samotná kapela nic neponechává náhodě, nespoléhá pouze na svou značku a svůj status dokáže potvrdit v roce 2017 také kvalitně zhotoveným, aktuálním materiálem. V případě nové eponymní desky to platí beze zbytku, protože jsem přesvědčen o tom, že s podobně silnou porcí skladeb se Tardyové představili naposle Více

Album  „Take A Look In The Mirror“ představuje anti-tezi k vývoji, jaký KORN nastolili na předchozím, odvážném počinu „Untouchables“, a tak šlo především o návrat k hrubější podstatě jejich stylu a k jejich kořenům. Ještě před vypuštěním alba se v kuloárech šeptalo, že se bude jednat o nejbrutálnější album kapely. Nakonec se ukázala tato informace jako pravdivá zhruba z poloviny. KORN sice působili znovu poněkud syrověji a sevřeněji a rovněž přidali na přímočarosti a intenzitě, ale na druhou stranu nezavrhli vše, co se v posledních Více

Pro mnohé (včetně autora článku) platí „Untouchables“ za vrcholné dílo dlouhé diskografie KORN a přitom šlo o desku, na kterou ve své době nebyla ona odezva zas až tak závratná a tento s napětím očekávaný a v mnoha směrech revoluční materiál se v roce 2002 nakonec potýkal s problémy ohledně prodejnosti. Hodně lidí totiž další příklon k bombastickému zvuku a melodiím zaskočil a řada původních nadšenců z fan-clubu kapely desku docenila až zpětně a k nim nakonec a postupem dalších let přibyli samozřejmě i posluchači hudbou KORN do té do Více

Američtí melodici HOUSE OF LORDS jsou dle mnohých spjati zejména s vzestupem načechrané hair-metalové hudby druhé poloviny osmdesátých let, která tehdy s pověstnou samozřejmostí ovládala zaoceánské rockové žebříčky. Když už tehdy zkušený klávesák Gregg Giuffria soubor v roce 1987 zakládal, měl na svém kontě již několik zdařilých alb s bandem, který nesl název podle jeho příjmení, tedy GIUFFRIA. V roce 1988, díky aktivitě Genea Simmonse a vydavatelství RCA, vystřelila do éteru bezejmenná debutová deska jeho nové kapely HO Více

Brněnští AIVN´S NAKED TRIO odhalují, s přirozeností sobě vlastní, další porci neprvoplánové hardrockové hudby, jenž oslavuje spíše jeho americké a v těchto končinách ne až tak profláknuté pojetí stylu, ostatně tak jako tomu bylo před lety u jejich prvotiny. Pro tentokrát se aktuální deska nahrávala ve studiu Reset za asistence Romana Kašníka a cíl byl nahrát ji co nejvíc živě, dohromady a přirozeně, tak, aby byla zachována autenticita nových písní, neboť samotné trio se považuje především za koncertní band. Máme zde tudíž co do činění s& Více

Comeback po šestnácti letech, i takové věci se dějí. Všichni, kteří napjatě očekávali, zda se kapela DEMIMONDE kdy dokope k natočení pokračovatele ve své době celkem průkopnického díla Mutant Star, se dočkali sladké odměny v podobě sequelu Cygnus Oddyssey, v němž příběh nahozený na debutu pokračuje. A to prosím pěkně se vší parádou. Ještě než se dostanu k samotné hudební náplni, musím ztratit pár slov o ambaláži alba, neboť něco takového se prostě nevidí každý den. Digipack ve formátu krabičky DVD obsahuje booklet s komiksovou přílohou, která osvětluje a dop Více

Reaktivátoři amerického thrash metalu HAVOK patří v posledních deseti letech mezi nejaktivnější partičky v tomto žánrovém ranku a tudíž jim za to patří můj respekt. Obdiv asi ne, ale respekt pro tento coloradský kvartet určitě ano. Hlavně tedy z toho důvodu, že jsou kluci stále schopní své osmdesátkové předlohy vydatně podpořit a svůj zápal po rychlém a dravém metalu u nich přetrvává dlouhá léta, a to aniž by vyloženě vařili z vody. Nicméně, na rozdíl od kapel staré generace jim trochu schází osobitost, což je vlastně hlavní bolístkou Více

Asi se shodneme, když zde nejprve budu tvrdit, že si DEPECHE MODE stále udržují vysokou kvalitu současných produkcí a že jejich status nebyl za těch bezmála čtyřicet let nikdy nalomen. Jenže je tu jedno velké ALE, které se týká veškeré novější tvorby zveřejněné zhruba od období přelomu století. Věhlasná kapela samozřejmě ztratila nezanedbatelnou část své skladatelské síly s odchodem Alana Wildera (v roce 1996), který byl vždy schopen přinést do skladeb, považovaných už dávno za globální celosvětové mega-hity, ono emotivní pnutí a j Více

Zjevný tvůrčí přetlak a rovněž zájem vydavatelství o další nahrávku nutil Davise, Munkyho, Heada a spol. do nových studiových příprav. V nezvykle bleskovém čase tak vznikl nástupce velmi úspěšného třetího alba „Follow The Leader“ a znovu se KORN podařilo přijít s opravdu zdařilým materiálem, prostřednictvím kterého se znovu o krůček přiblížili melodičtějšímu, mainstreamem akceptovatelnému pojetí vlastního stylu. Úspěch čtvrtého alba lze chápat, jak ve smyslu kvalitativním,  kdy deska působila ve všech směrech zvukově hodně vyšlechtěným dojm Více

I přes nesporné kvality prvních dvou alb si myslím, že právě až třetí řadovka definitivně katapultovala KORN do role lídrů celé nově se budující scény. Až zde se totiž dokázal kvintet před celým světem nebojácně obnažit a ukázat co v sobě skutečně ukrývá, protože na rozdíl od jejich staršího materiálu, deska „Follow The Leader“ netrpí úzce vyprofilovaným undergroundovým přístupem k vlastní tvorbě, ani lpěním na jakýchsi pofidérních kořenech spočívajících u mnoha podobných souborů mimo jiné také v ignorování zapamatovatelných melodií a neschopnost Více