Poslouchejte MÖRGHUUL, jsou totiž prima. V kapele hrají mladí kluci, kteří jsou své hudbě zcela oddáni. Navíc znají její kontext, o kterém dokáží přemýšlet, aniž by tím svou produkci jakkoli zatížili. Na svém debutním albu nám proto naložili opravdu slušně. Na své si přijdou všichni milovníci old schoolu a punkového přístupu k hudbě. Právě o něm a dalších zásadních věcech, díky kterým metal nikdy nezemře:-), jsem se pobavil s kytaristou Viktorem a zpěvákem Matějem. A bylo to fajn...Když teď poslouchám „Intro“ z vašeho debutu, tak si znovu říkám, kd Více

Stále proslulejší přehlídka Heavy Metal Thunder nalákala již počtvrté do okresního města v jižních Čechách početné příznivce heavy metalu, převážně ze zahraničí. Nejčastěji samosebou ze sousedního Německa. Neobeznámeného příchozího, který prvně vstoupil ten večer v Písku do Divadla Pod Čarou, by určitě šokovalo retro-metalové oblečení fanoušků, které budilo zdání, že se dotyčný kouzelným prstenem přesunul o čtyřicet let nazpět. Valná většina zdejších totiž ctí módu osmdesátých let a to se vším všudy - s příslušnými účesy Více

„Fall“ od BORKNAGAR je krásná deska. Je o trochu tvrdší, než byly dvě předchozí „Winter Thrice“ (2016) a „True North“ (2019), ale stále se nese v podobném duchu. Vévodí jí barevný a rozmanitý progresivní metal nesený majestátními zvukovými plochami a občas okořeněný blackovými vložkami. BORKNAGAR začínali jako synové druhé vlny severského black metalu se zakukleným zvukem a rychlými blasty, ale dnes hrají výrazně pestřejší a méně agresivní muziku. Muziku v nejrůznějších tempech, bez zběsilých tremol nebo mnoha bláznivých rubaček. A kdy Více

Králové pohřebního doom metalu u nás nebývají moc často. Koncertují spíše příležitostně, občas ale dají pár zastávek ve svém domovském Německu, a tak našinci nezbývá než zkusit nějakou destinaci za hranicemi. Miniturné ke dvaceti letům existence kapely a navazující na vydání loňské skvělé desky „The Coral Tombs“ zahrnovalo také vystoupení v dojezdově poměrně přijatelné Halle nedaleko Lipska, a tak jsem spojil poznávací zájezd a muziku. Rodiště Georga Fridricha Händela (a mimochodem také Reinharda Heydricha) má docela pěkné historické ce Více

Nebylo to pro Bruce Dickinsona lehkých devatenáct let od posledního sólového alba „Tyranny Of Souls“. Mám především na mysli jeho prozatím úspěšný boj se zákeřným nádorovým onemocněním. Do toho samozřejmě dlouhé a náročné koncertní aktivity stran IRON MAIDEN, kteří od té doby vydali čtyři řadová alba. Zvlášť pak když si britské legendy heavy metalu stále udržují výsadní postavení na scéně a členství u nich vyžaduje soustavné maximální nasazení. Dokonce od té doby začali jezdit střídavě na dva druhy turné. Jedno propaguje vždy aktu Více

Rock´N´Roll to není prdel! A na lehkou váhu včerejší večer proto nebrali ani účinkující, ani obecenstvo. Na jedné straně poctivé, profesionální nasazení v uvolněné a srdečné atmosféře, na druhé pak aktivní zapojení a pozitivní odezva. KRUCIPÜSK po loňském podzimním „KruciKurvaKluci Tour“ po vydání poslední řadovky „HovnoZle“ opět vyrazili na cesty, a pod vlajkou nového turné, jednoduše pojmenovaného „HovneZle Tour“ dorazili do pražského Futurum Music Baru.Návštěvnost byla slušná, hlavní sál byl víceméně zaplněn. Role předkapely se zhostili pražští HEJTMAN. Více

Za vznik kapely TALISMAN může v podstatě náhoda. Na počátku roku 1989 ji spontánně založil Marcel Jacob, tou dobou baskytarista v sestavě sólového bandu Johna Noruma. Když mu totiž John odmítl nápady na celou řadu dalších skladeb, tou dobou připravovaných pro kytaristovu druhou řadovku, neváhal a nastartoval svůj vlastní projekt, jehož smyslem bylo přijít v rámci skandinávské scény s precizním melodickým hard rockem, nejen jaký znali posluchači z počátečního období slavných EUROPE, ale jaký byl tehdy v oblibě tak nějak všeobecně. Písně, které b Více

Začátek roku a asi tu máme vymalováno.:-) Pochybuji, že mě letos ještě něco odpraví podobným stylem. Ale pěkně popořádku. O tituly stále ještě hledajících a objevujících Season of Mist se zajímám už x let. Snažím se k nim přistupovat s respektem, i když se vždy nemusí jednat o můj šálek kávy. Zásluhy zmíněného vydavatele na poli metalového undergroundu jsou totiž nepopiratelné. Kapelu KILL THE THRILL, patřící do alternativnější části jejich portfolia, jsem každopádně neznal. Obal alba „Autophagie“ svou pitchforkovskou nekonfliktností n Více

Tahle recenze při psaní fakt bolela, ne snad proto, že by se mi hudba obsažená na bezejmenné desce norského krále metalového extrému nelíbila, ale prostě proto, že hudebníci zanechávající po sobě ve veřejném prostoru stopu striktně tvůrčí a žádnou jinou, se mě prostě píší špatně. Když navíc ona hudební stránka díla není v globálu zrovna snadnou na vstřebání, podpořena filosofickou textovou nadstavbou, to se pak celá tahle záležitost zdá být ještě neschůdnější. Ihsahnova osmá řadová deska zachází totiž ve svém hledačství ještě o nějaký Více

Kdysi si je vybrali jako jednoho ze svých koní Roadrunner Records, ale nakonec z toho nic nebylo. Přestože mělo být. Dnes jsou u Napalm Records. Není to metalová kapela, ale label je prostě chce mít. Buď věří, že se to jednou prolomí a přijde velký úspěch, nebo je považují za skvělou skupinu, ať to stojí, co to stojí. TAKIDA je po více než dvaceti letech existence a deseti albech stále úspěšná ve Švédsku, ale pořád se nic neděje na mezinárodní scéně. V rámci stáje Napalm je sledovanost kapely spíš menší než větší a po tolika letech fungov Více