Dobře si pamatuji na dobu, kdy jsem jako osmnáctiletý floutek přihlížel situaci, kterak mocní ENTOMBED diktovali podmínky celé severské deathmetalové scéně, jenže tak se dělo více než dvacet let zpátky. Z tehdejší sestavy mrtvolných hromovládců se postupem let poroučeli všechny její osobnosti a základní pilíře, tedy až na jednu jedinou. Odchod bubeníka Nicke Anderssona v roce 1998, a pak rovněž i kytaristy Uffe Cederlunda o sedm let později, znamenal velký zásah do fungování a skladatelského potenciálu téhle neobyčejné kapely. Když se v  Více

Když americká hair-metalová kapela jako KIX vypouští po téměř dvaceti letech pauzírování comebackovou řadovou desku „Rock Your Face Off“, člověk by čekal energeticky vyčpělý, notně udýchaný, avšak producentsky  důkladně učesaný materiál, který by transparentně útočit na první dojem starých rockových pák, ovšem po pár posleších by byl vzhledem k jeho klasicky rockovému důchodcovství k nepoužití. To celé je v případě KIX blbost. Ani nevíte, jak rád jsem se mýlil právě u této kapely, která slavila největší úspěchy na sklon Více

Dokud bude ve svých rukou pevně držet otěže rock’n’rollu tento kanadský šílenec, tak se o budoucnost žánru nebojím. Samozřejmě mám na mysli ten neurvalý rock’n’roll, za který se rády schovávají takové veličiny jako AC/DC, MOTÖRHEAD a nebo třeba THE ROLLING STONES. DANKO JONES je vlastně jednoduchá tříčlenná úderka, která v sobě, očividně, zahrnuje zpěváka a kytaristu Danka Jonese a baskytaristu Johna Calabrese, bubenický post se však u nich s jistou pravidelností mění, takže je to spíš silné duo. Už z debutového EP, které vyšlo v roce 1998, bylo ja Více

Němečtí veteráni jdou potřetí na zteč s Markem Tornillem u mikrofonu a jestliže již minulé album „Stalingrad“ naznačilo cosi o nulovém stylovém posunu, ale také o řemeslné práci odvedené podle předem nastavené šablony, novinka „Blind Rage“ vše jen podtrhuje. Tyhle německé válečníky prostě nemůžete nepoznat, díky čemuž jsou stále oslavováni početnou metalovou obcí. Má to však i svou stinnou stránku. Pokud pomineme velmi zdařilou comebackovou desku „Blood Of the Nations“ z roku 2010, která dokonce útočila na příčky vydobyté jejich nejslavnější Více

Už je to pár let, co se kapela MASTER´S HAMMER vrátila na scénu ve studiové podobě. Nezastírám, že jejich letošní album nazvané „Vagus Vetus“ mne natolik zaujalo, že jsem většinu rozhovoru s Frantou Štormem věnoval jeho důkladnému rozboru a tématům od něho odvozeným. Bez tak autor sám tvrdí, že minulost je pro něho uzavřená věc, takže povídání se obrací ke staré etapě této black metalové kapely jen velmi málo. Zde je tedy výsledek mého snažení.V průběhu nové etapy MASTER´S HAMMER si asi nikdo nemohl nevšimnout přesunu zaměření vašich t Více

Nastala doba, kdy se snaha o znovuvzkříšení Michi Kiskeho pro metalovou scénu začíná všem vyplácet. Myšleno, jak všem zúčastněným hudebníkům včetně jeho a samozřejmě hlavně také fanouškům, kteří zde opětovně dostávají naprosto špičkově ošetřený materiál, jenž táhne kromě Kiskeho hlasu zejména skladatelské a producentské mistrovství Denise Warda, muzikanta, kterému musí být Michi hodně vděčný. Vždyť právě Ward složil na druhé album UNISONIC hned deset songů z dvanácti a dlel u vzniku nahrávky od začátku její studiové realizace až do finálu. Více

Texaskou partu, sdružující se kolem bývalého bubeníka PANTERY Vinnieho Paula, snad nemusím dlouze představovat. Po tragické smrti Dimebaga Darrella se zbylí členové rozprchli do svých vlastních hudebních aktivit, v čemž to měli všichni až na Vinnieho Paula poměrně jednoduché, ten musel rozjet novou bandu prakticky z nuly. Ale to už je osm let zpátky a předmětem zájmu je nová řadovka, v pořadí již čtvrtá, nazvaná „Blood For Blood“. Poměrně slušná bilance čtyři desky za osm let. S jejich kvalitou je to ale o něco horší. Po předchozí „Band Of Brothers Více

Neexistuje dnes americké rockové kapely, kterou bych v Praze uvítal raději než právě kalifornské stoner rockery z QUEENS OF THE STONE AGE. Jsou totiž jedněmi z mála, kteří dokáží do značně obehrané rockové formy dostat svěží prvky a hlavně osobité nápady. Místem, kde se odehrál jejich koncert, byla zbrusu nová budova karlínského Fóra, prostor, který je na pořádání podobných akcí, tedy koncertů, jako dělaný. Moderní, funkcionalisticky řešený (přesto i svým vzhledem pohledný) sál mne vyloženě dostal, stejně jako jeho vynikající akustik Více

Musím říct, že jsem zřejmě v sobotu večer v ulicích Plzně viděl budoucnost tuzemského popu (nebo spíše jeho alternativnější formy). I když právě slovo „pop“, které je odvozené od slova „populární“, určitě nenaplňuje úplně přesně to, co právě Sára Vondrášková alias NEVER SOL se svou hudbou reprezentuje. Myslím, že je to vlastně dobře. Jednak ještě není natolik populární hudebnicí známou v širokém měřítku a za druhé její muzika je bohudík prostá všeobecné a na úrovni tuzemských komerčních rádií akceptované podbízivosti. Působí totiž od z Více

Když se před pěti roky pražská EBM formace VANESSA rozhodla po mnohaleté pauze vrátit na scénu, bral jsem to sice jako dobrou zprávu, ovšem přistupoval jsem k návratu s určitou zdrženlivostí. Přeci jen více než desetileté pauzírování není zrovna krátká doba. Naštěstí se obavy nenaplnily, protože hned první po-comebackové album „Ave Agony“, nahrané ještě v sestavě s původním členem Danielem Rodným, se po všech stránkách povedlo. Dodnes považuji právě „Ave Agony“ za skvělou věc, která v mnohém ještě překonala star Více