Přístup k power metalu na této stránce bývá opatrný, a i můj vztah k němu je dost ambivalentní. Na jednu stranu přináší směs toho nejprožluklejšího na metalové scéně, vyznačujícího se mimo jiné ukazováním svalů a vnadných žen, silácky přitroublými texty a písněmi adorujícími samotný metal. Na druhou stranu se v tomto žánru vyskytují některé z mých nejoblíbenějších skupin, které dokážou zaujmout chytlavými refrény, které je možné zpívat dokola u táboráku. Podobně ambivalentní přístup mám k pionýrům žánru. Zatímco osvalení MANOWAR mi nic neříkají, ste Více

Po delším čase zas jedno kvalitní intro. Vkomponované do úvodní skladby „I Am Here and You Are Distant“, představuje portál k pomalému vnoření do temného světa plného emocí. Přichází s ním něco závažného, mohutného a zároveň osudového. Takhle nějak by mohl znít blackový jingle ohlašující českou metalovou desku roku .:-) Tvůrci ovšem stoprocentně uvažovali jinak. Řešili inspirativní koncept a jeho propojení s tvrdou hudbou, ke které inklinuje jejich naturel a umělecké cítění. Na ploše prvních třech minut pak prostě jen vytýčili mantinely, ve kterých se vše Více

Vážně bych chtěl znát pravé důvody odchodu K.K.Downinga z řad heavymetalové legendy JUDAS PRIEST. Celá ta záležitost s jeho odchodem, zvlášť ve světle novinky jeho současného působiště KK´S PRIEST, totiž nedává valného smyslu. Když si uvědomíte, že dotyčný kytarista čtyři dekády tvořil fenomenální dvojku s Glennem Tiptonem a stal se modlou heavy metalového hnutí, působí jeho odchod neuvěřitelně divně. Na metalové scéně by za dobu jejich působení leckdo marně hledal signifikantnější kytarový tandem, neb ten co do výraznosti neměl konkurenci a Více

Anglicky nazpívanou thrashmetalovou desku zhotovenou s obdobným kumštem jsem v našich končinách (nejen za posledních třicet let) prakticky ještě neslyšel, je poznat, že trutnovská EXORCIZPHOBIA po krůčcích spěla k něčemu podobně vycizelovanému. Jejich čtvrtá řadovka a letošní novinka „Spiritual Exodus“, mimochodem vydaná koncem právě uplynulého léta u tuzemských Doomentia Records, totiž snese srovnání s tou nejsilnější zahraniční konkurencí v rámci žánru, neb nevlastní jen plný a moderní zvuk, ale obsahuje songy, jenž nabízejí určitý muzikant Více

Pět let to švédským GRAVEYARD trvalo k nové studiové nahrávce, až si člověk stran té pauzy pomalu začal dávat otázky, nerozpadli už se náhodou před lety tihle göteborští retraři? Tuším, že nějaká podobná zpráva možná již v minulosti opravdu proběhla, ale jistý si tím opravdu nejsem. Nicméně novinka „6“ hovoří o něčem jiném a kvartet okolo charismatického Joakima Nilssona se dnes hlásí s novinkou. Ta rozhodně nikoho nepřekvapí, neboť GRAVEYARD na ní ulítávají v náladách šedesátkového blouznění snad ještě více než doposud. Materiál se nachází zhr Více

Víte co, vyčítat Philu Campbellovi, že ve své pokračující hudební dráze až příliš čerpá z odkazu MOTÖRHEAD, mě připadá vyloženě absurdní. Zvlášť když v řadách legend strávil coby kytarista třicet let. Jeho BASTARD SONS před sedmi lety nezačali zrovna závratně a v roce 2016 vešli ve známost spíše jen tím, že zde Phil představil rockové veřejnosti svůj nový band, jehož sestavu s ním tvořili jeho synové. Časem si vše sedlo, získalo na pravidelnosti a i produkce dnes působí o dost masivněji, byť se samozřejmě jedná o poctivý rock´n ´roll. Důležitým fakt Více

Čert ať vezme přelétavého a neosobitého žoldáka Ronnieho Romera, zkušený holandský kytarový střelec Adrian Vandenberg nalezl v Matsu Levénovi skvělého hardrockového pěvce. Kapela VANDENBERG tedy po tříleté pauze pokračuje svou pátou řadovou deskou, přičemž první tři alba vyšla již v osmdesátých letech, v době ještě před kytaristovým působením u WHITESNAKE, zatímco čtvrtá comebacková nahrávka připadla až na pandemický rok 2020. Stejně jako předchozí album, je novinka „Sin“ ryze hardrockovým materiálem. Svým vyzněním však odpovídá spíše americké scén Více

Pamatuji skvělý rok 1990 z perspektivy patnáctiletého metalového nadšence bez finančních prostředků, který tehdy rovněž začínal vnímat rychle se rozmáhající deathovou scénu. S tím stylem jsem to často (a mnohdy neúspěšně) zkoušel skrz nahrané a různě popůjčované kazety a natrefil tehdy na lecjaké obskurní jméno, jež dnes náleží třeba i žánrové legendě. Kdyby mne však tehdy někdo řekl, že největší deathovou kapelou světa budou jednou CANNIBAL CORPSE, neuvěřím mu. Tehdy bylo těch význačnějších takřka na dvě desítky. Svým způsobem mne začínající Kanibalo Více

V rámci dvou let existence rockové kapely se v Čechách ne každému mladému muzikantovi podaří dostat své písně do vysílání Radia Beat, vydat velmi ucházející a autentickou debutovou desku, poměrně často koncertovat a rovněž zvítězit v prestižní hudební soutěži, pořádané zavedeným bluesovým festivalem Blues Alive. To vše se podařilo mladé karlovarské formaci STEVEN´S, s jejichž lídrem Štěpánem Kordíkem jsem vedl tento rozhovor.Můžeš nejprve představit vaši kapelu? Odkdy fungujete? Kdo tvoří STEVEN´S apod.?S kapelou jsme vylezli na světlo Více

Na skupinu The OCEAN jsem narazil před pár lety na kanále jednoho z mých oblíbených metalových youtuberů Quest for Metal. Questy je chválil až do metalových nebes, dal jsem jim tedy šanci a od té doby mě tihle Němci z Berlína nepustili. Vedle samotné hudby určitě pomohlo i to, že mi jako amatérskému paleontologovi imponovalo, že jejich poslední tři desky jsou inspirovány geologickými epochami, na jejichž pozadí k nám ale Robin Staps a spol. promlouvají i o dnešním světě. Ne, není to jen o trilobitech a dinosaurech…V posledním roce jsem tak viděl THE Více