Nejprve si neodpustím takové zamyšlení. Týká se stanovování harmonogramů evropských turné známých kapel. Už mě nikdo nevymluví, že existuje něco jako dělení mezi preferované země a země okrajové. Koncertům u těch prvních jsou často rezervovány dny jako čtvrtek, pátek či sobota, kdežto u těch druhých nezbývá často pořadatelům z těchto zemí nic jiného, než sahat po nedělních či pondělních termínech. Je totiž až příliš koncertů konajících se v neděli či v pondělí v České republice. V tomto jsme pořád ještě druhořadou zemí. Něco jinéh Více

Na tenhle koncert jsem se těšil dlouho. Ne kvůli hlavním hvězdám INSOMNIUM, ale kvůli druhé kapele IN MOURNING. Tahle pětice Švédů z Vansbro má za sebou šest desek, ale koncertují pomálu i doma, natož aby zavítali do našich končin. Byli u nás zatím jen jednou, na Brutal Assaultu v roce 2014, takže jejich listopadová zastávka v pražské Akropoli pro ně byla vůbec českou premiérou v rámci běžného turné. Je to škoda, protože sobotní večer potvrdil, že fanoušky u nás tihle progresivisté mají. Původně jsem doufal, že budou co-headlinery a set si s INSOMN Více

Původně jsem na tomhle koncertě neměl vůbec být. SÓLSTAFIR jsem nikdy neposlouchal a LOST SOCIETY neznám vůbec. AMORPHIS mám rád, ale viděl jsem je ve Zlíně přesně před rokem a nebylo to nic moc. Hudebně to bylo v pořádku a výborně zahrané i nazvučené a se skvělou vizuální stránkou, ale kapela to celé tak nějak odzívala, diváků si moc nevšímala a hravě je smázli jak velmi uvolnění a dobře naladění DARK TRANQUILITY, kteří hráli před nimi, tak ELUVEITIE, co následovali po nich. Říkal jsem si – příště na ně sice půjdu, ale až zas pěkně po čase přijedou do P Více

Kalifornští bojovníci CIRITH UNGOL patří mezi vůbec nejstarší zaoceánské metalové kapely, neboť byli založeni již v roce 1971 a jsou dost možná vůbec první kapelou, témata jejíž textů se týkala světa fantasy a stylizace ovlivněné literaturou Sword and Sorcery. Kapela sice dlouho hledala svou tvář a strávila celou dekádu bez jediné nahrávky (albově jakž takž prorazila až v první polovině osmdesátých let, kdy patřila mezi vůbec první průkopníky heavymetalového hnutí za Atlantikem), ale za to každý nakonec věděl, co od nich dostane. CIRIT Více

Když ve svém domovském korporátu řeknu, že poslouchám metal, vyvolává to spíš překvapení a nechápavé pohledy. Dvojnásobné pobavení teď vzbudilo, když jsem oznámil, že jdu na „japonský avantgardní metal střihnutý chytlavými popovými melodiemi a samurajskou a anime estetikou“. Takhle nějak vidím japonské legendy SIGH, kteří se pod vedením svérázného kapelníka Miraie Kawašimy na scéně pohybují od roku 1989 a těžko uchopitelnou charakteristiku si uchovávají od svého vzniku až dodnes. Parta borců, která sice stojí na blackmetalu a jeho typickém štěkavém vok Více

Dobyvatelka – navždy silná a pyšná! Tak zní název nové řadovky od DORO a já nad ním kroutím hlavou. Co to jako má být? To jako vážně? Být to někdo méně etablovaný, méně populární a méně sympatický, asi by jsem začal uvažovat nad nedostatkem pokory dotyčného. Zkrátka a dobře, jsem zděšen tímto prvoplánovým výplodem marketérského teamu té naší heavymetalové mámy. Od podobně zkušené interpretky bych zkrátka čekal umírněnější proklamaci, neb DORO byla vždy snad trochu jinde než MANOWAR. Silná snad ano, ale pyšná? To určitě ne. Po pravdě, všechno co vnímám Více

K domácím blackmetalistům NĀV jsem přistupoval vcelku opatrně. Debutní „Smrtci“ sice zaujali dost, „Arcizlo“ také, ale poslechově zůstali Jindřichohradečtí na periferii. Zlom přišel na koncertě. Ve Farářově sluji mě prostě smetli. Kde jinde si také člověk může (mohl?) poslechnout zvuk jak ze zkušebny.:-) Místní podmínky šly dotyčným k duhu. Ve třech dokázali vyvolat černotu s až zarážející lehkostí. Totálně syrový sound jako by kapelu posouval ještě o level výš. Zároveň mi však onoho večera přišli jak hráčsky, tak úrovní materiálu v podstatě na maximu. Př Více

AUTOPSY jsou dnes poprávu vzývaným kultem a již dávno v jejich případě můžeme prohlásit, že jejich comeback, započatý již před dvanácti lety deskou „Macabre Eternal“ a obalený další pěticí opravdu hnusných albových balíčků, se vyvedl. Na novince nazvané prapodivně „Ashes, Organs, Blood And Crypts“ to znovu labužnicky mlaská a přes onen autentický hluboký zvuk si uvědomujeme hlavně onu krásnou prostorovou čitelnost každého nástroje. Jakoby snad Chris Reifert a jeho kumpáni ty songy nahrávali ve studiu, kde by byly stěny vypolstrovány cáry vnitřnos Více

Holandská goth-metalová stálice WITHIN TEMPTATION nikdy nepatřila k mým favoritům, nicméně se vždy nacházela poblíž sféry mého zájmu. Období sněžných královen vlastně ustála se ctí a svou tvorbu nadále rozvíjela směrem k vděčnějšímu posluchačskému prostředí, takže ze všech kapel, vykazujících se bombastickým zvukem a krásnou zpěvačkou v popředí, jsem je měl vždycky nejradši. Ani mě nepohoršovalo, že Holanďané byli vždy stejní kýčaři jako třeba Finové.   První dvě desky „Enter“ (1997) a „Mother Earth“ (2000) šly úpl Více

Pouhý rok po návštěvě fantastické „Opery“ nás němečtí EDGUY čekají s další porcí nespoutané energie a jedinečných melodií přede dveřmi „Theatre Of Salvation“, a přestože z nich mládí stříká na sto kroků, jsou zas o něco zkušenější. Zatímco před vydáním „Vain Glory Opera“ měli chlapci za sebou jen hrstku koncertů, a to pouze v rodném Německu – po odpálení operní nálože se počet jejich vystoupení téměř zdesetinásobil, a především se ukázali naživo i zvyšujícímu se počtu fanoušků ve Švédsku, Francii či Itálii. Jednoduchý, ale velkými ambic Více