Kdo tyhle stránky delší dobu čte, dobře ví, že nemám ve zvyku psát kverulantské reporty, nicméně, když se akce (pro mnohé hudební příznivce znamenala metalovou událost roku) změní v takřka nepříjemnost, kterou je návštěvník nucen nějak přetrpět, něco asi dobře nebude. Začalo to už vchodem do Folimanky, vcelku zajímavé budovy reprezentující architekturu osmdesátých let a domácího to prostředí basketbalové USK Praha. U vchodu se totiž návštěvník dozvěděl, že vstup do nijak větrané, skleněné budovy je pouze jednosměrný (tudíž dnes opravdu žádná razí Více

Rád bych se dožil dne, kdy se konečně do České republiky začnou zvát hudebníci jako Tom Keifer. Všestranný muzikant a předák někdejších amerických superhvězd CINDERELLA je momentálně na světovém turné po klubech, které podporuje jeho sólový debut „The Way Life Goes“, to ovšem vůbec neznamená, že by tento náruživý bluesman, rocker a příznivec country, v doprovodu méně známých muzikantů zapomněl na tvorbu své mateřské kapely, takže i v Mnichově, kde jej před dvěma týdny čekal doslova natřískaný sál (zhruba 600 lidí), zazněly, krom Více

Koncert kanadské stálice ANNIHILATOR pro mě značí jistotu kvalitního metalového zážitku. Proto ačkoliv jsem si nechal ujít festivalový průřez tvorbou na Brutal Assaultu, plnohodnotný zlínský koncert už bych si nenechal ujít ani náhodou. Což je mimochodem zastávka téměř přesně po dvou letech na to stejné místo. Změnilo se jediné a nutno podotknout, že dost podstatné. Dave Padden se rozhodl ukončit desetiletou jízdu a s prohlášením, že ho již nebaví tento styl života, zůstal Jeff Waters zase po dlouhé době na všechno sám. Že se ujal mikrofonu, a vrátil nás všech Více

Když dostanete ve středu ve dvě po poledni nabídku na okamžitý koncertní výjezd do Německa a díky pohotovému přístupu se už před pátou večerní řítíte v nadupanym Superbu po dálnici kolem mnichovské Allianz Arény, a to s vědomím, že jste touhle dobou mohli v Plzni maximálně tak jít svým staromládeneckým tempem, a s igelitkou v ruce, do lochotínskýho bazénu, je vám v ten moment jasný, že jste se právě dotkli středu Světa. Nebudu se rozepisovat o tom, že následný den v šest ráno už bude vyžadována vaše přítomnost na p Více

Joe Satriani patří k umělcům, kteří v rámci svých turné navštěvují Českou republiku s železnou pravidelností. Je tedy až s podivem, alespoň pro mě, že jsem si na zastávku svého kytarového oblíbence musel počkat dlouhých sedm let. Letos se promotéři obzvláště překonali a Joe tak mohl vystoupit nejen v Praze, ale také v Třinci, což pro mě byla jasná volba, vždyť z Ostravy je to prakticky na otočku. Aktuální album „Shockwave Supernova“, které je samozřejmě předmětem turné, mě sice dvakrát nepotěšilo, což nic nezměnilo na tom, že jsem se těšil na kytarovou přehl Více

Poslední den letošního pekelně rozpáleného dvacátého ročníku Brutal Assaultu už toho zjevně měli všichni plný brejle, díky bohu byl i rozpis kapel pro sobotní večer jednoznačně nejslabší ze všech čtyř dní. Nedokážu si představit, jak bych vydržel u pódií, když by tomu bylo naopak. Tak jako ostatně v minulých letech, kdy poslední večer mnohdy naopak znamenal programové vyvrcholení. Z tohoto důvodu děkuji pořadatelům, že se z mého pohledu trochu děravější hudební dramaturgie sobotního dne velmi hodila. Vlastně už se jednalo o tak Více

Vzpomínám si, jak mne roce 2007 na festivalu Rock For People ze stanové odpolední letargie vzbudil nějaký brutální řev podpořený nekompromisním metalcorem. Vzhledem k dramaturgii zmíněné akce hodně netradiční záležitost. Chystajíc se zrovna k spánku, neskákal jsem zrovna nadšením, ale nakonec jsem se na původce toho pozdvižení šel podívat. Co mi také zbývalo? Jaké však bylo mé překvapení , když jsem u mikrofonu spatřil ženu. Tehdy vcelku nevýrazná oplácaná buchtička opanovala pódium svým brutálně monotónním proje Více

Pokud nastane takové extrémní vedro, že dokonce i veškerý hmyz vychcípá, je sepsání reportu z několikadenní hudební akce skutečně nadlidským úkolem, když se k tomu připočtou i technické problémy vzniklé vinou správcovského up-datu administrativní složky, dostaneme se do krkolomné situace, ze které je stále těžší se vysekat. Zde se však k problémům stavíme čelem, takže pokud to přes všechny zádrhele půjde, články budou nadále pravidelně zveřejňovány, pokud ne - opravdu věřte, že bojujeme. Prostě chci jenom dát najevo, že p Více

Jako je tomu v posledních pěti letech již tradičně, si právě začátkem srpna vyhrazuji několik dní na metalové dostaveníčko v Josefovské pevnosti, takže pospěšme k popisu věcí a nastalých skutečností. Charakteristiku letošního ročníku totiž určilo několik výrazných specifik. V prvé řadě zde s námi bylo neobvykle intenzivní vedro, které spalovalo areál každý den, a tak jsem se pokaždé hned od rána vydal vstříc městskému koupališti, které jsem opouštěl až za účelem pozdního oběda a pomalého návratu zhruba až někdy kolem čtvrté od Více

Mnohým by se mohlo zdát, že čtveřice z Göttingenu musí mít své nejlepší roky za sebou, vždyť popularita GUANO APES dnes nedosahuje úrovně s jakou před patnácti lety dobývali světová pódia. Sympatická crossoverová čtveřice vedená nestárnoucí a velmi vitální Sandrou Nasic do davu v Plzni nahustila jak své památné skateové hity, tak i songy značně novějšího data. GUANO APES se bez závažnějšího problému podařilo svým výkonem rozpohybovat nejednoho návštěvníka sobotního večera. Zde je tedy galerie z jejich vystoupení. Více