Rozřízneme, nejlépe ostrým pazourkem, hrudní koš a naplníme ho lidským mozečkem, přidáme čerstvě vyříznutá lidská jatýrka, okořeníme to na jemno nakrájeným penisem, obložíme věncem z lidských střev, ať to má buket, pro ozdobu navrch položíme vyříznuté srdce a s pýchou šéfkuchaře servírujeme….. Ne, přátelé, toto není úryvek z nejnovější knihy receptů právě se zcvoknuvšího Zdeňka Pohlreicha, ani moje dnešní ranní snídaňové menu, ale pocity, které se vám možná honí hlavou, když sledujete filmy jednoho z nejostřejších okrajových fil Více

"Pane doktore, asi takhle - viděl jsem prapodivnýho týpka v kožichu, jak nukleárním útokem zlikvidoval veškeré lidstvo na Zemi. Přežilo šest lidí - děda, babka, klučík, holčina, nějaká kost a libovej seladon. A voni byli poslední hrozbou pro jiný týpky v kožichu někde na ňáký jiný planetě. A tak ten v tom kožichu (ne, nebyl to Leoš Mareš) chodil furt ňákou pustou krajinou, aby je dostal. A řeknu vám, bylo mi ho dost líto. Furt chodit pěšky v tom kožichu. Proč se třeba nesvezl? Má atomovky, má vesmírnej koráb a přitom musí supět po kopcích? Více

Austrálie. Země klokanů, medvídků koala, pštrosů Emu, sáhodlouhých vyprahlých plání a pouští. Země korunních kolonií, pohanských aboridžinců a také zajímavých filmů. Přiznejme si hned na začátku – do první poloviny 70.let australská kinematografie neznamenala ze světového hlediska nic. Jediný významnější zářez, který si mohla připsat na účet, bylo pouze obsazení rodáka George Lazenbyho do jedné z bondovek. A to, jak uznáte, není žádný monument, na kterém by australský film mohl stavět. Ale mělo být jenom lépe.Kapitola 1 – Z prachu povstaneš, aust Více

Kapitola 1 – Tam za velikou loužíZa mlhou hustou tak, že by se dala krájet, za širokým mořem, je ostrov Nový Zéland a na něm žije jeden slavný filmař. Je to skřítek neposeda, zvědavý jako opička ….. eeee, tak dobře, upustím od tohoto parafrázování Rákosníčka, nicméně je fakt, že Peter Jackson, tvůrce všemi milované, sedmnácti-oscarové trilogie Pán prstenů, mi vždycky připadal jako takový usměvavý skřítek. Nebo ještě lépe –jako novozélandský hobit, s velkým smyslem pro humor a nadsázku.Ještě před tím, než si přiblížíme Více

Kapitola první – Génius a jeho stopy v české kotlině80.léta 20. století, čtyřicátníci a starší, vzpomínáte? Tuzexy, céčka, mrkváče, ženské barevné trvalé, Janeček, Vágner a Hannig se přetahují, kdo ze své slizké popové stáje nasadí do éteru většího zpívajícího šaška, stádo s mávátky na Strahově a nad tím vším se klene skřehotání muzikanta s vizáží čínského mandarína, Michala Davida. A kina? Pravidelné FFP – Filmové festivaly pracujících, s neomylnou frekvencí střídající se sovětské, bulharské a rumunské filmy, české hitovky o životních strast Více

Díl první – Nicolas Cage   Víte, přiznám se vám, že ještě tak dva týdny dozadu by mě nikdy nenapadlo, že dám filmu, natočeném za posledních cca deset let v hlavní roli s hercem Nicolasem Cagem, hodnocení větší než 2 hvězdičky (na pětihvězdičkové škále databáze csfd.cz). Nicolas Cage – všichni ho známe. Bývalá velká hvězda filmů devadesátých let, kdy šel od jednoho vysokorozpočtového áčkového filmu do druhého, kdy s ním chtěli točit režisérské hvězdy své doby, Davidem Lynchem počínaje, přes apoštoly akčního ž Více

Asi neexistuje klasičtější turistický cíl, než je hrad. Mohutná stavba, trůnící na vrcholu kopce a kontrolující celé okolí, masa kamene uprostřed zeleně s modrou oblohou na pozadí, shluk věží, cimbuří a bran, které vypráví o dávno přešlých časech. Někdy je takový hrad obklopen davy turistů, jindy je zcela osamělý a ztracený v bujné vegetaci, vždycky ale patří k tomu nejlákavějšímu, co lze v daném místě najít. Bylo proto chytrým tahem, když si právě hrad jako spojovací bod vybrali dramaturgové letních festivalů, které se už více než deset let kona Více

Víte co je nejlepší na psaní pro Crazy Diamond? Že si člověk neustále rozšiřuje obzory a cvičí schopnosti. Ono to totiž není tak, že napsat článek znamená sednout si k počítači, něco zbůhdarma naflákat do wordu a za dvacet minut je hotovo – je to naopak dost tvrdá a zodpovědná práce. Aby člověk mohl stvořit smysluplný text, musí mít sakra načteno a naposloucháno – před psaním recenze na novinkové album to třeba chce aspoň v rychlosti projet předchozí nahrávky dané kapely a samotnou desku poslouchat tak dlouho, až člověku úplně vleze do uší. Před čl Více

Máme tady další víkend – a už třetí výlet na pozadí rockového festivalu. Přesuneme se opět jenom o kousek, z Josefova asi dvacet kilometrů jižním směrem, na letiště při severním okraji Hradce Králové. V jeho areálu se na začátku každého července koná jeden z největších letních podniků u nás – festival Rock For People. Ten se zrodil v roce 1995 jako jednodenní akce pořádaná v Českém Brodě kousek od Prahy, rychle ale nabral na popularitě, takže při třetím ročníku byl už dvoudenní a v roce 1998 dokonce třídenní, s více než sto kapelami. V roce 2007 Více

Myslím, že dnes bude každému už z názvu článku jasné, kam se pojedeme podívat. V minulém díle „Okované turistiky“ jsme se vydali do Trutnova na Obscene Extreme Fest a po stopách prusko-rakouské války z roku 1866, dnes se přesuneme asi o třicet kilometrů dál, do Josefova, kam se už víc než deset let v několika srpnových dnech sjíždějí největší světová esa death, black a thrash metalu a spolu s tisícovkami fanoušků zde rozpoutávají proslulý festival Brutal Assault. A nejde jen o hudbu a koncentraci metalových hvězd – dalším důvodem, proč se tohohle pod Více