INSANIA - God Is Insane...Join Him!

90%

„Já se obávám, že ten underground je v našem případě spíš z nouze ctnost. Když už nemůžeme hrát na těch stadiónech, tak budeme aspoň kultovní kapela!“

Prostě jsem si nemohl pomoct a musel jsem druhý díl povídání o INSANII uvést touhle vtipnou hláškou basáka Calvery z rozhovoru pro dávno neexistující časopis Big Beng! Ona totiž uvozuje dvě poměrně důležité věci – jednak, že INSANIA už v polovině devadesátých let nabyla skutečně kultovního statutu, za druhé, že pánové z kapely tenhle statut nebrali nijak vážně a stříleli si ze všeho okolo sebe. Fantazie kapely opravdu nebrala konce a INSANIA třeba byla určitě jedinou skupinou, která si vytvořila vlastní kalendář – prostě roky začala psát bez první číslice a nazývala to „krajovým letopočtem“. Nebo své texty v bookletech stylizovala jako citace z jakési „svaté knihy insaniovského kultu“. Navíc se různé srandičky, absurdity a nadsázka začaly stále více objevovat v textech i v muzice a INSANIA začala poodhalovat novou tvář...

„Caught Red-Handed“

Tu měli uctívači Cultu Insania poprvé možnost spatřit na sedmipalcovém vinylu „Caught Red-Handed“ (Chyceni při činu), který kapela nahrála 1. dubna 1995. Původně prý muzikanti chtěli hlavně vyzkoušet nové studio a zkusmo natočili nové písničky, došlo ale k jejich vydání a to hned šesti undegroundovými labely, které si rovnou rozebraly náklad a daly ho do distribuce. EP-čko světu předhodilo čtyři songy, které se dost výrazně lišily od materiálu na demu a na „Crossfade“. Ubyla melancholie, smutek a tklivé melodie a vystřídala je více ostrá, rytmická muzika a texty s výraznou porcí nadsázky. Změna to byla skutečně dost velká a frontman Poly ji vtipně uvedl tak, že to prostě vysvětlil textem v první skladbě „This Time“. Druhá „To B. At C.“ je rychlý core/funky kvapík o prapodivném snu s projížďkou na mořských vlnách, „Věř nám“ se nejvíc vrací ke starým abstraktním tématům a „Damn Us With Love“ je vzkaz, že, kdo novou INSANII nevydýchá a prokleje, ať to alespoň udělá s láskou. No dokonalý cirkus! Hudebně sice kapela v té době sama sebe označovala jako hardcore, ale podle mě jediný správný výraz zní – crossover. Podobně jako třeba jejich časoví souputníci WALTARI i kluci z INSANIE jednoduše posbírali nápady ze všech koutů hudebního spektra, aby to pak jako pejsek s kočičkou naházeli do jednoho hrnce, uvařili a – světe, div se – ono to výsledně drží pohromadě a navíc moc dobře chutná!

Bůh zešílel... následujte ho!

V roce 1996 měla INSANIA připravený materiál pro druhé studiové album. Vydala ho u undegroundové firmičky Taga, kterou vedl metalový harcovník Mirek Kovář (lídr blackové kapely DAI) a dostalo název „God Is Insane... Join Him!“. Povahu muziky na něm jsme nadnesli už u EP, charakterizovat ho ale můžeme také jako „crossover stokrát jinak“. Skutečně – kromě už výše jmenovaných skladeb, které vlastně druhé album zahajují, INSANIA na „God Is Insane...“ nabízí bluesový pochod vyprahlou pouští („Don´t Promise Rain“), funky/corové svědectví o drzém počítači s mezihrou v neexistujícím jazyce („Nucelar Messiah, Save Our Souls!“), nervní monolog bestie, která se úplně zcvokla („Melancholic Beast“), hold verneovkám („Snigger“) nebo písničku k táboráku („Pro rybí oko“). To vše v crossoverové chumelenici, vycházející z HC a metalu. Papírovým a asi i skutečným vrcholem alba je skladba „Ummmad!“, kde se INSANIA vrací do melancholie, ale i ta je skrz naskrz prostoupena šílenstvím, přičemž do tohoto guláše kapela v refrénu znovu zatahuje dětský sbor. No řekněte, dá se něčemu takovému odolat?

Na bookletu cédéčka si INSANIA znovu dala mimořádně záležet - koláže na stránkách navozují atmosféru dětství, dobrodružství a mizejících vzpomínek, obal samotný zdobí kresba labyrintu, která je i natištěna na plexisklové krabičce. Texty jsou stejně jako minule česky i anglicky, přičemž angličtina převažuje a vzhledem k tomu, že Poly jazyk Shakespearův vystudoval, jsou i z formálního hlediska na vysoké úrovni a nejedná se o pouhé fráze ze slovníku, jak to tehdy bylo v domácím metalu zvykem. Jediné, co mně osobně na „God Is Insane...“ moc nesedí, je zařazení závěrečné skladby „Dusk“, vykopávky z dema „R.U.Dead?“, kterou kluci natočili znovu, protože se jim na demu moc nezdála (mně se tam naopak líbila víc).

Mystérium Insania

Album „pro všechny blázny“ bylo pokřtěno v brněnské Musilce, která byla dlouhou dobu jakousi domovskou scénou INSANIE. Na pódiu se s kapelou objevil i zmíněný dětský sbor Rosa a večerním Brnem se prý tehdy nesly kromě muziky i divoké emoce některých rodičů, kterým se účast jejich ratolestí na crossoverovém představení moc nelíbila. V roce 1996 ale INSANIA dává dohromady ještě jeden výtvor. Protože měla na skladě několik na koleně dělaných videoklipů, které nebylo jak dopravit k fanouškům (televize nebyla ochotna je pustit a internet byl v zavinovačce), dala kapela dohromady videokazetu. Hodinové dílo se jmenuje „Poodhalení mystéria Insania“ a je to skutečně pozoruhodný materiál – kromě klipů („Zimní varování“, „Věř nám“) a záznamů z koncertů se na pásce objevuje dětský sbor, psychiatr, Gandalf, fanoušci a různé další postavičky, které někdy prošly branami Cultu Insania. A nakonec samozřejmě znovu psychiatr s ne moc optimistickými vyhlídkami na duševní zdraví kapely. Zašlé časy si můžete oživit i vy, před nějakou dobu kapela „Poodhalení“ pověsila na Youtube. Tudíž přejeme pěkný a dobrodružný výlet do poloviny „devadesátek“ a nashle u alba Virtu-ritual....

10.06.2017	Diskuse (8)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz