INSANIA - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 20.října 2023

Ne zcela, ale přeci jen docela slušně zaplněný klub Divadlo Pod Lampou zažil minulý týden v pátek koncert brněnské stálice INSANIA. Šlo v podstatě o průřez tím nejreprezentativnějším a nejvitálnějším z posledních čtyř řadových desek, tudíž vlastně samé vypalovačky plné neobyčejně pálivých sloganů, co se do posluchačů dokáží zarýt. 

Osobně patřím k těm, kteří velmi vítají vývoj této kapely směrem k českým textům plným sarkasmu, s nadsázkou glosujícím aktuální společenské kuriozity, a také k celkové přímočarosti písní. Dnešní INSANIA je taktéž o dost chytlavější než tomu bylo kdysi, před dobou delší než šestnáct let. Pakliže by k onomu vývoji nedošlo, jsem si jist, že sál by byl dnes prázdný. Nyní si alespoň stopadesát věrných užilo skvělou a hitovým potenciálem naducanou sadu chytlavých rockových válů, únosně dozdobených synťáky.

Roli předskokanů obstarali místní UTRUM, čerstvá formace poskládaná okolo někdejšího frontmana kapely DIVE, zde zastávajícího roli kytaristy. Sice se zrovna nepočítám mezi fanoušky instrumentální hudby, ale jejich půlhodinový set mne vcelku bavil, neb nebyl postaven exhibičně a skladby v sobě měly nosné prvky a příběh. Čtveřice, lehce ovlivněná rockovou alternativou po vzoru amerických kapel jako JANE´S ADDICTION či TOOL, byla schopná v únosné míře zpříjemnit příchozím onu půlhodinku.

INSANIA od začátku vsadila na největší hity z posledních alb, takže se dopad jejich vystoupení rozhodně neminul účinkem. Koncert odhalil, že tahle kapela již chytlavých a v globálu známých rockových válů má v zásobě takový počet, že jimi v pohodě zaplní skoro osmdesátiminutové vystoupení, prostorem tak vmžiku létají pojmy jako anonym, žluč, Nietzsche, haka, pak se zas pro změnu chvíli jede peklo a samozřejmě také dojde na oblíbenou kratochvíli, jenž si utahuje z těch, kteří věří v placatej svět.

Zkrátka a dobře, INSANIA má ve svém repertoáru už dávno kam sáhnout a svým fanouškům vždy poskytne nabušenou sadu skvěle šlapajících fláků s potenciálem chytlavosti. Sice poslední desku „Grrrotesky“ považuji za nejslabší ze striktně české etapy jejich diskografie, na druhou stranu je také třeba říct, že tahle „údržbová“ fošna nabídne několik málo zaručených jistot. Alespoň že je samotná kapela rozpozná a dokáže je dosadit na pozici singlů a klipů.

Poly je skvělým lídrem se specifickým pódiovým projevem a nemalým charismatem, přesto však v jedné skladbě propůjčil mikrofon svému věrnému parťákovi, baskytaristovi Klímovi. Ten si s onou vyřvávací punkovkou poradil. Koncert však dobře makal a nespadnul mu řetěz i díky pevné Black Drumově rytmice. No a samozřejmě Tudyho klávesy patří dnes k základním stavebním prvkům zvuku INSANIE. O tom není třeba pochybovat.

Ze sálu jsem půlhodinku před půlnocí odcházel s dobrou náladou a se zjištěním, že zde ještě pořád máme tuzemskou klubovou kapelu, která dokáže bavit nejen celou řadou vypalovaček, vlastní originalitou vyznění, ale také přínosnými texty. 

Zažil jsem však pod pódiem i jeden nečekaně kuriózní okamžik, který mne zaskočil. Když se ke mně v davu naklonila jedna místní, známá a takřka na každém metalovém koncertě se nacházející figurka (metalista okolo padesátky), kterou přezdívám „kejvák“, a ukazujíc na Polyho s vážnou tváří povídá: „Nevíš na co si to hraje? To má jako na ruce rudou nacistickou pásku s židovskou hvězdou?“ Budíček. No offense!

Fotografie: oficální FB profil INSANIA.

28.10.2023	Diskuse (2)	Stray janpibal@crazydiamond.cz