INSANIA - Plzeň, Divadlo Pod lampou, 5.dubna 2019

POVĚSÍME CELEBRITY, DO HAJZLU SPLÁCHNEME JEJICH HITY ...slogan, co sice znám už nějaký ten rok zpátky, ale i tak jsem se nad ním při včerejším poslechu desky „Kult Hyeny“ doma chechtal, až jsem padal do gauče. Docela divnej víkendovej program pro chlápka, co už je skoro na polovině cesty mezi čtyřicítkou a padesátkou, ne? :-) Každopádně podobný sarkasmus brněnskou kapelu INSANIA plně charakterizuje a to už hodně dlouhou dobu. Jejich páteční koncert v Divadle Pod Lampou se totiž stal zdařilou akcí, která pro víkendovou zahálku ideálně připravila půdu...

20:15 - Na místo akce přicházím s poměrně větším předstihem, takže stíhám se žlutým vinylem a černou fixou obejít všechny členy kapely ještě před koncertem předskokanů. Na místě je již, mezi tou více než stovkou příchozích, několik povědomých a několik mě vyloženě známých tváří, aspoń má člověk možnost prohodit s někým pár slov, trochu porejpat a pak se tomu zasmát. V duchu jedovatého hesla: DÉMONI JSOU MEZI NÁMI, PEKLO OSIŘELO, MAMI..., a v hodně velké zkratce, tedy asi nějak takhle... „Zdar, Louisi. Prej přijde i Rip? Hele, támhle je. Cóže? Oba na akre...? Jsem tu opravdu jedinej kdo platil? Nemůže za to náhodou to vaše umístění v deset let staré anketě Břitva posuzující Osobnosti scény? Článkově by jste ale měli zapracovat. Říkáte že ne? Holt kdo umí, ten umí...“ Jasně, žádnej strach, tyhle dva prďoly z Metalopolis mám vcelku v oblibě, chtěl jsem jen dát článku trochu živější šmak a vlastní tragikomickou odbočku, takže přikročme k hudbě.

20:45 - Plzeňská předkapela LISTER zahajuje právě svůj set. Zjišťuji, že toho týpka u baskytary, co zde zároveň i trápí svoje hlasivky, vlastně znám už z hodně dávné doby. Pamatuji si jej v jedné z jeho minulých kapel, jmenovitě DIVE, která patřila na crossoverové/prog-metalové scéně roku 2003 ke zjevením a charakterizovala ji naprosto vyšperkovaná instrumentace a emocionálně výbušné koncerty. Stejně jako onehdy DIVE, dalo se něco podobného tvrdit i o trojici LISTER, kteří si to rovněž nedělali příliš jednoduché, takže jsem si je hned zaškatulkoval mezi skupiny hrající pro hodně úzký okruh posluchačstva. Písně totiž vlastnily až téměž jazz-coreovou neposednost, umocněnou změnami temp v lichých dobách. Bravurní instrumentaci ještě zvýrazňovala práce kytaristy, jehož linky, dost často vedené ve vyšších tónech, působily jako nájezdy nožů připravených v prostoru abstraktně malovat. S citem pro nadsázku Louisovi tak ještě rychle nahodím jeden aktuální dojem z předkapely, slyšený uchem mainstreamovějšího fanouška rocku, bažícího převážně po hitech: „KOMU NENÍ RADY, TOMU NENÍ POMOCI!“ A dodávám, že: „Touhle větou asi začnu odstavec týkající se předkapely...“ a směju se vlastní (budiž dosazeno cokoliv od blbosti po drzost) ehm... vynalézavosti, přičemž mě je odpovězeno: „A nemyslíš, že to může urazit?“, na což reaguji: „To jo, to je sice fakt blbý, ale na druhou stranu budu mít zaručeně nejcharismatičtější větu na úvod reportu.“

Teď trochu seriózněji. Z mého pohledu šlo prostě o nabušenou muziku od skvělých instrumentalistů, bohužel však neposlouchatelnou. V druhé polovině setu trojice ještě dokazovala, že se nebere zas až tak vážně, když některé jejich skladby byly prostoupeny až kýčovitě směšnými kolovrátkovými momenty a instrumentálními srandičkami. LISTER zde vlastně křtili svou aktuální nahrávku, takže bude asi nejlepší, když si jejich tvorbu sami nějak zhodnotíte (viz.jejich bandzone profil). Osobně je považuji za skvěle zpracovanou, ale docela obtížně poslouchatelnou hudbu, přičemž mě by z jejich produkce stačily naživo tak tři až čtyři skladby a byl bych jimi na pět let dopředu přesycen.

K hlavní kapele. Děkuji vyšším silám, že INSANIA zhruba před třinácti lety přehodnotila svou tehdejší tvorbu a nové skladby začala opatřovat už jen českými texty a ještě ke všemu je všechny, po instrumentální stránce, výrazným způsobem zpřehlednila a udělala přímočařejší, neboť evoluční proces, započatý na desce „Rock´N ´Freud“ v roce 2007, začal po čase přinášet svoje ovoce a dnes tu před námi stojí silná koncertní mašina, nad kterou nemusí ohrnovat nos ani zaťatí příznivci anarcho-undergroundu, a zároveň, která je schopná rozšiřovat svou fanouškovskou základnu pomocí jedovatých sloganů a charismatických veršů, kterým český rockový příznivec mnohem lépe rozumí.

21:40 - Páteční večer byl součástí koncertní šňůry Kacířův kancionál, právě nyní vydané mohutné knihy, jenž je plná nádherných ilustrací a textových sdělení skladeb INSANIE. Hrály se zejména výrazné fláky z posledních tří řadovek, tedy dle mého z úplně nejúspěšnějších desek brněnské čtveřice. Předpokládám, že kdo čte tyto řádky, pravděpodobně někdy v posledních letech již nějaký koncert INSANIE viděl, a tak není třeba dopodrobna rozvádět zákonitosti jejich setu, stačí zmínit, že program odsejpal prostřednictvím takových hymen jako: „Pověsíme celebrity!“, „Volný radikál“ a „Charisma krysy“ (z alba „Kult hyeny“), „Božská komedie“, „Píšu ti švabachem“, „Ať shoří všechny kapely světa“ (z alba „Zapal dům poraž strom...“) nebo „Joe si nepohlídal záda“, „Ať kypí žluč“, „Mezi námi přeskočila jiskra“ nebo „Celestýna si pořídila otlučenej revolver“ (z poslední řadovky „Na počátku byl spam“). Zazněly samozřejmě ještě nějaké další skladby, dokonce některé i výrazně staršího data, ale celkově byl koncert uzpůsoben aktuální produkci. Zkrátka klasicky povedený koncert kapely INSANIA.

07.04.2019	Diskuse (2)	Stray janpibal@crazydiamond.cz