INSANIA - Rock´n´Freud

90%

„Druhý den jsme s Polym zaspali, Black Drum nás budil se slovy „vstávejte lemry“. Opět jsme posnídali skvělou brazilskou kávu a pohroužili se do četby denního tisku. Black Drum vyslovil přání, že by chtěl vypadat jako Gustáv Husák, tuto image jsme mu však neschválili.“ (reportáž z natáčení alba „Rock´n´Freud“, sepsal Klíma)

No vida, jak INSANIA při nahrávání šesté desky zaváhala – mohla mít nejoriginálnějšího bubeníka v dějinách tvrdé hudby. Naštěstí kapele různých nápadů zůstalo v kapse i tak dost, takže mohla v druhé půlce října 2006 v Haciendě (tentokrát tu točila naposledy) porodit další studiové album.

Útěk do Venezuely

Ještě předtím ale v kapele došlo k další personální změně – s INSANIÍ se rozloučil „víc než host“ Maria Rosse. V dobových rozhovorech to Poly vysvětloval tak, že Maria Rosse byl hodně vytížený a hudebně směřoval trošku jinam, než INSANIA potřebovala, zcela přesně ale klávesistův odchod objasnil Klíma – Maria Rosse prý byl ve skutečnosti představitelem hlavní role v jisté venezuelské telenovele a do INSANIE si jen odskočil během natáčecích prázdnin. Teď už prý ale znovu dobývá srdce divaček v povodí Orinoka. Novým mužem v INSANII se stal Petr „Tudy“ Holubář, muzikant, který předtím prošel kapelami ONSET a EBOLA JOY nebo Big Bossovým projektem EQUIRHODONT. Protože k INSANII nastoupil těsně před nahráváním, dostal už připravené klávesové party, které si ovšem ještě stačil zaranžovat a upravit podle vlastního ucha.

Stezkami podvědomí

Jako obvykle INSANIA své nové album, které spatřilo světlo světa v březnu 2007, zpracovala úplně jinak, než to předchozí. Zatímco pátá deska „OUT“ byla pěkně utržená ze řetězu, novinka se na první pohled zklidnila a jela převážně ve středním tempu. Zůstaly hutné kytary, přibyly klávesy a zvýraznil se zpěv, který byl poprvé na celé desce v češtině. Co se týká poselství alba, mimořádně nadšeni tentokrát museli být v severomoravském Příboře, protože si INSANIA na desce dala do štítu jejich rodáka, slovutného psychologa Sigmunda Freuda. Název alba byl vlastně inspirován jednou skladbou, o které si povíme později, a také vědcovým velkým studijním tématem – podvědomím – se kterým si kapela ve své lyrice čas od času pohrávala. Taky se dá říct, že se INSANIA malinko vrátila ke kořenům, protože texty jsou tentokrát trochu míň jedovaté a zase se věnují i abstraktním, někdy až mystickým tématům.

Jako takový reprezentativní kousek z desky bych vybral hned úvodní „Disneyland vyděděnců“, kde dominují vokál, riffující kytara a klávesové plochy, které zde dávají jasně najevo, že jestli dřív klapkostroj kapele sloužil spíš jako osvěžovadlo a podpůrný element, na „Rock´n´Freud“ je k ostatním zcela rovnocenným, místy až skoro dominantním nástrojem. Tenhle model funguje v podstatě na celé desce, takže se na písničky pojďme podívat spíš podle atmosféry. Hodně se jich vrací do starších, řekněme „mystických“ časů, třeba mrazení nahánějící referát „A budiž tma!“, mámivá „Tenhle vesmír je jen náš“, synťáky narvaná „Kakofonie ohně“ nebo anglicky nazvaná a česky zpívaná „Sin Is In“, kde kapela výborně kombinuje vrstvy hlasů a různých textů jdoucích přes sebe. Z tohohle košíku songů je určitě nejzvláštnější opus „Noční motýl“, kde je INSANIA najednou skoro až progresivní kapelou, ovšem s pěkně zatěžkanou atmosférou.

Trochu jinak se valí „Pochod podsvětím“, kde jako by všichni desperáti světa ve vojenském rytmu lezli z pekelných děr. „Velký NE“ si hraje ping-pong se slovíčky a s plánem postupně poslat „do háje“ tolik lidí, až z nich nakonec bude plný sál pro koncert INSANIE. Když pak přidáme další dvě položky „Vše pod sluncem je rituál“ a „Kážem vodu pijem krev“, které operují s podobnými tématy, jaká už jsme výše nadhodili, jsme s výčtem skoro na konci. Ale ještě nám chybějí dva klíčové songy.

Kráska a Freud

První z nich je koncertní tutovka „Večer, kdy Freud zpíval basem“ – krátká úderka, podle které se vyvinul celý koncept alba „Rock´n´Freud“. Vznikl k ní i perfektní animovaný videoklip, kde jakási dívčina bloudí odosobněnou industriální městskou změtí vstříc nepěknému osudu, navíc v záři řvavě fialových nebes. Pěkně depresivní záležitost (odborně se tomuhle žánru prý říká „steampunk“), ale vtipné záblesky (jako třeba  Tatra 603 s podivuhodnou espézetkou a koneckonců sama písnička) přiškrcenou náladu přece jen trochu rozfoukávají.

Zbývá nám krátká zpěvná „Je mrtvá“, papírově jednoduchá záležitost, která ale prý dala kapele ve studiu nejvíc zabrat. Těžko říct proč, snad tomu napomohl darebák Joe, který se objevuje v textu a zřejmě při nahrávání muzikantům z nitra podvědomí pořádně zatopil. Každopádně ke skladbě vznikl další videoklip (oba má na svědomí režisér Mitchi), ve kterém tentokrát členové INSANIE pobíhají oblečeni jako verneovsko/viktoriánští detektivové, aby se propátrali až do růžově laděného pokojíku blonďaté slečinky v červeném prádle. Jak asi vidno, šlo v tomhle vizuálu hlavně o ztvárnění kontrastu temnoty versus jásavě-naivního kýče. Umělecký záměr ale evidentně nepochopili jacísi důchodci, kteří si na natáčení stěžovali - mysleli si totiž, že se v oné osvětlené místnosti, kde video vznikalo a která po setmění zářila do ulice růžovými barvami, natáčí porno.

No a úplně poslední věc k cédéčku – určitě si nezapomeňte přehrát datovou stopu, protože ve dvou písničkách, natočených na křtu alba „OUT“, budete mít asi jedinou možnost vidět kapelu v sestavě s Maria Rosse (sakra, jak se tohle jméno vlastně skloňuje ?!! :/:/:/). A taky se mrkněte na webovky kapely do sekce Fakta, kam Klíma sepsal rozsáhlý report ze studia.

Asfalt se vrací

Pořádný rozruch vzbudil obal desky, jehož hlavním motivem je zmíněná blonďatá kráska – v klidu si na „onom místě“ popíjí bublinky a pročítá bulvární časopis, zatímco za ní je v rudě zabarvené vaně naložený Freud i se svými spisy. Tenhle motiv pořádně vynikl hlavně na vinylu, který vyšel o něco později než cédéčko, tedy v roce 2008. Někdy v té době se odehrával velký návrat klasických gramodesek do hudebního světa, u čehož INSANIA nemohla chybět a právě od alba „Rock´n´Freud“ už každá její další deska vyšla i jako klasické elpíčko (u firmy Magick Disk Musick). Na asfalt se později dostala i „Trans-Mystic Anarchy“ a dokonce demo „R.U. Dead?“ (label Bažina). Jedinou výjimkou z tohohle módu je tak debut „Crossfade“, který vyšel na vinylu původně už v roce 1994 a po letech byl znovu vydán jako určitý „doprodej“ s novým coverem, protože se někde ve skladu náhodou našly zapomenuté nosiče bez obalu.

V celém období kolem „Rock´n´Freud“ se INSANII opravdu dařilo, nabrala řadu nových fanoušků, a dokonce je spousta takových lidí, kteří kapelu za svoji srdcovku považují právě až počínaje „Freudem“. Vydávající label Redblack mohl být spokojen, navíc, když kapela za album vyfásla i ceny – album roku 2006 v metalové anketě Břitva a cenu hudebních kritiků Anděl v kategorii „hard´n´heavy“. Jo jo, z INSANIE nám vyrostla pořádně úspěšná kapela.

Bonus pro otrlé: Kolik je vlastně INSANIÍ?

„Rock´n´Freud“ byl po delší době prvním albem, kde se kapela opět titulovala jednoslovně a nikoli jako „INSANIA & The Aristocracy of New Outlaws“. S plně českým albem se definitivně nasměrovala k domácím posluchačům a pominulo „nebezpečí“, že by si kapelu někdo v cizině pletl s jakoukoli jinou INSANIÍ. O tom, kolik ale těch dalších INSANIÍ vlastně je, se vedly a vedou vášnivé debaty, takže teď a tady definitivně vězte: server „metal-archives.com“ uvádí kromě té naší ještě šest INSANIÍ. Dvě, obě powermetalové, se dostaly do albové fáze – jedna z Německa, druhá švédská (tzv. INSANIA STOCKHOLM, která se shodou okolností jako předkapela MARDUK v roce 2007 objevila na koncertě ve Flédě, brněnské základně našich hrdinů). Další INSANIA zřejmě skončily v demofázi – thrash-deathová z Itálie, thrashová ze Španělska a dvě heavy metalové z USA.

Pořád málo INSANIÍ? Žádný problém, na skladě je spousta kapel, které mají slovo „Insania“ jako součást názvu: AMABILIS INSANIA z Mexika, italské DARKEST INSANIA a INSANIA.11, běloruská INSANIA TRIVIUM, rusko-ukrajinská MONTES INSANIA, MORTIFERO INSANIA z Chile, OBSCURA INSANIA z Venezuely (nebylo potvrzeno, že by šlo o nový projekt Maria Rosse !!!) a španělská SEMINA INSANIA.

K úplnému zešílení si ještě připomeňme jakýsi elektronicko-houseový projekt INSANIA z Itálie, label Insania Records z Německa a dokonce egyptský film „Hub wa insania“ někdy z roku 1956. No a pro milovníky naprostých extrémů dodejme, že „Insania“ se jmenuje i „hitovka“ od pochybného plážového seladona Petera Andreho, bravíčkářské hvězdičky druhé až třetí kategorie. Toho si ale nepouštějte, radši si počkejte na další díl našeho příběhu. Ponese název „Kult hyeny“...

16.07.2017	Diskuse (6)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz