INSANIA - Trans-Mystic Anarchy

100%

„Při jejich poslechu jsem měl opravdu pocit, že jsem v předsametových osmdesátých letech a pan Janeček objevil dva mladé a neklidné zpěváky.“ (Jaroslav Špulák o skladbách „S námi proti nám“ a „Matka Tereza & Faust“, Big Beng! č. 2/2002).

Úsvit nové INSANIE

Ne, nebojte se, na desce, o které si dneska budeme povídat, se INSANIA nevydala cestou kolotočářského popu. Jen mi při pročítání dobových rozhovorů padla do oka tahle glosa Jardy Špuláka – absurdní příměr, jenž se ale do štítu kapely, která si se vším absurdním s potěšením pohrává, výborně hodí. Ona vlastně čtvrtá deska INSANIE odstartovala její – dá se říct – novou éru, stojící hodně právě na ironii, absurditě, spojování neslučitelného a rýpání do různých dogmat.

V létě 2001 se Poly, Klíma a Black Drum znovu odebrali do Haciendy, studia Miloše Dodo Doležala, aby tam navázali na svou předchozí desku „Virtu-ritual“. Vzhledem k tomu, že tentokrát vlastně poprvé albu nepředcházel sedmipalcák s novými písničkami (něco naznačily jen dva songy z „Recycling“), visel mezi fanoušky kapely poměrně velký otazník, co se vlastně tentokrát bude dít. Odpovědí se nakonec stalo album, které je – řekněme – „přechodové“. Částečně ještě mystické a vesmírné, také už ale v novém duchu, kterého se kapela víceméně drží dodnes. A jestliže si někdo klade otázku, kde se INSANIA začala měnit na tu současnou nekompromisní, jízlivou a jedovatou hydru, odpověď zní – tady, na albu „Trans-Mystic Anarchy“ !

Trans-mystická anarchie

Nové poměry se ohlašují hned na začátku s první skladbou „Hell Knows Who We Are“, na tehdejší INSANII neobvykle přímočarou a údernou věcí s textem šlehajícím jako bič. Dalším kusem v duchu „nového řádu“ je hitovka „ Rouhání je pro nás evergreen“, kde kapela ve fantasticky šlapavém rytmu a za přehršle energie hlásá, že odteď se bude smát všem dogmatům, dloubat do žeber paní Nedotknutelnost a míchat vzájemně symboly, které by si to určitě vůbec nepřály. Jiná skladba – „Vražda ve staré hvězdárně“ – se nese ve stejně rozjetém a hitovém provedení, a je takovou mile strašidelnou zprávou z místa zločinu. A ještě další, rovněž kvapná „Chaos! Oheň! Žár! Bouře!“ vypráví o starém známém Joeovi a jeho poměrně divokém studentském životě.

Aby to ale nevypadalo, že celá deska „Trans-Mystic Anarchy“ je jen divokou a ironickou pěsťovkou – tyhle už zmíněné songy se vlastně pravidelně střídají se starou známou mystikou a experimentátorstvím – a představte si, ono to dokonale funguje. Tak už třeba druhá v pořadí „The Lunar Priestess And The King Of Sun“ je znovu manifestem mystiky, stejně jako výborná havraní píseň „Za nebem“, recyklovaná „Blue Silent Spell“ nebo houpavým rytmem prosycená „Aleluja“. Do skupiny experimentálních kousků můžeme zařadit třeba duet Polyho se zpěvačkou Hankou Nogolovou podložený neodolatelně vlezlým sólováním „S námi proti nám“, různorodou „Heretical Anarchy Is Perfect Therapy“ s neuvěřitelným závěrem (musíte slyšet!) nebo absurdní spojení diskorytmu s milostným textem o zabíjení „Kill Me Before I Kill You“. No a ještě víc mimo jakýkoli standard stojí poloinstrumentálka „Mother Theresa & Faust“, která mi evokuje KING DIAMOND někde na konci osmdesátých let, a bubínkovo-šamanská „Moribayassa“, kterou kapela stvořila společně s tehdy relativně čerstvým etnoseskupením TUBABU, v němž působil dávný bubeník INSANIE Martin Maleček.

Když k tomu přičteme ještě pár kratičkých hovadin pro zasmání, je evidentní, že takhle rozmáchlou desku INSANIA ještě nevydala. Zmiňme ještě výborný zvuk (album se díky Dodo Doležalovi masterovalo v Los Angeles), namakaný booklet, kde si INSANIA střílí hlavně z biblických postav a staví je do role komiksových figur, nebo Polyho textové novotvary typu „SLuna“ (v anglické verzi „SunMoon“) či „Yesternight“ (což je vlastně i název výborné závěrečné písničky). Můžeme si dokonce položit i otázku, jestli s „Trans-Mystic Anarchy“ nevytvořila INSANIA svoje nejlepší album... no, možná že i jo! Každopádně kapela nabídla fanouškům materiál, ve kterém se můžou donekonečna prohrabovat a pořád nacházet něco nového. A kdyby ani to všechno nestačilo, na cédéčko kapela přihodila ještě datový balíček s klipy, texty či fotkami – prostě obsah tehdejších webových stránek.

Pod praporem čárového kódu

Na obalu desky tentokrát dostal pořádný prostor jeden ze symbolů INSANIE – čárový kód. Ten se v grafice kapely objevoval už dávno předtím (vzpomeňme na „Crossfade“), někdy po „Virtu-ritualu“ jím ale kapela „zprznila“ i své vlastní logo a na coveru „Trans-Mystic Anarchy“ kromě klasického jména můžeme najít i variantu „1N54N14“. Tahle číslíčková abeceda nabízí neomezené možnosti a tak se na různých materiálech kapely později objevily i nápisy typu „51N 15 1N“ nebo „54T4N 15 6OD“. Znalci jistě hravě rozluští:)

Jak už asi vyšlo najevo z předchozích odstavců, INSANIA se počínaje čtvrtou deskou začala v textech zabývat mimo jiné i tématem anarchie. Podle očekávání to bylo s ironií a ne moc vážně, žádný zarytý áčkař by si asi třeba nedal na obal desky „anarchopentagram“, spojující symbol pouličního divočení s mystikou a magií. Shodou okolností se členové INSANIE v době po „Trans-Mystic Anarchy“ (tedy až na podzim 2003) setkali s legendárním Jello Biafrou, který byl s kapelou v kontaktu už někdy od dob SKIMMED a se kterým teď Poly spolupracoval coby překladatel.

Kompilačky kam se podíváš...

Před koncem dnešního povídání ještě ve zkratce shrňme pár kompilaček, které právě v prvních letech po miléniu oživovaly úplně nejstarší nahrávky INSANIE a spol. Nejprve v roce 2001 vydala firmička Střílek Records cédéčko s nahrávkami SKIMMED a Polyho instrumentálek. O rok později stejný vydavatel z hrobu vytáhl a na jeden disk nacpal demo „R. U. Dead?“ + sedmipalcáky a ve stejném roce na cd-romce pod značkou Demoon Disc vyšla úplně nejstarší bordeloidní dema („Polana“ a „Possessed“) + homevideo „Poodhalení“. Všech možných kompilací, reedicí a podobně bylo za ty roky u SKIMMEDU a INSANIE ještě mnohem víc, ale všechny je vyjmenovat by znamenalo dostat se na psychiatrii dřív, než bude nezbytně nutné, proto se případně račte obsloužit sami na Discogs.com, kde najdete, troufám si říct, úplně všechno. Zatím čau, a sejdeme se příště u desky „OUT“!

01.07.2017	Diskuse (2)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz