Boomer Space

JEDEN KMEN - Zima je velmi potřebná (rozhovor)


Ačkoliv nejde o žádný rock či metal, ale o world music s prvky historického folklóru, udělat rozhovor s členy brněnského souboru JEDEN KMEN mne přišlo zajímavé. Zvlášť když jejich nová nahrávka sebou nese velkou dávku autenticity, ale také kvalitního muzikantského řemesla. Bez ohledu na styl považuji představení tohoto stále se rozrůstajícího projektu na našem webu za velmi prospěšné, což si myslím rovněž díky povedenému novému albu, které vyšlo u Epidemie Records a které si můžete poslechnout právě zde. Na mé otázky odpovídali hned tři hudebníci z řad JEDNOHO KMENE.


Dost možná lze o vás říci, že jste slovanskou obdobou souborů jako WARDRUNA nebo HEILUNG, kteří však prvky skandinávského folklóru a historické hudby využívají pro svá scénická představení, zatímco u vás jde spíš o autenticitu zvukovou bez oné „divadelní nadstavby“. Mohl bys hudbu JEDEN KMEN nějak blíže charakterizovat či představit?

 

Ctibor: Ahoj, díky za srovnání s takovými velikány, těší nás to. Úplně v původní „skřetí’“ podobě JEDNOHO KMENE to v plánu bylo a to pro festival Jeden kmen v Brně na hradě Špilberk (2017). Pod tlakem produkování takového kolosu, jakým byl projekt v počátcích, však muselo dojít na ořezání některých nápadů kvůli složité realizaci a tehdy šla ta scénika stranou. Zůstalo to tak jen u hudby. Vtipné je, že jsme na to měli kapacity z hlediska množství schopných lidí a vynikajících kostýmů, ale už prostě tenkrát nebyl čas.

Jakub: Snažíme se hudbu dělat konceptuálně, na konkrétní náměty, které nás osloví. Tak jako u alba „Mlha“, je podkladem pro „Basnj“ příběh, pohádka. Myslím, že je pro nás důležitá obrazotvornost. Vlastně se snažíme obrazy v  našich představách převést do hudby, popsat je hudbou a zvuky. Proto využíváme vlivy z různých hudebních žánrů, různých kultur a období, jako takovou pomyslnou paletu barev.




 

Album vycházející ze staré pohádky „O ztracené Zimě“ tedy dostalo název „Basnj“ a je již vaším druhým. Jak si naznačil, předcházel mu debut „Mlha“. Můžeš nějak přiblížit rozdíly mezi oběma vašimi díly? Jakým způsobem jste se na novince dokázali vyvíjet?

 

Ctibor: Pohádka „O ztracené Zimě“ není stará, vznikla během covidové izolace, ale jedním z parametrů jejího vzniku byl právě návrat k těm starým verzím pohádkových příběhů, ještě než se jim úplně obrousily hrany. Pokud jako stará působí, funguje vše správně. :) 

Jakub: Zásadní rozdíl je asi v tom, že „Mlha“ byla víc syrová, tribální. Využívala hodně pouze rytmiku v kombinaci s vokály, které jsou často hrdelními. Možná trošku víc míří do podvědomí. „Basnj“ je oproti tomu hodně melodická, využívali jsme zde převážně „písňovou“ formu. Celé to album je víc lyrické už jen díky textům. Taky jsme využili hromadu různých nástrojů a našich autorských samplů, což nakonec vlastně byla tak trochu nutnost, abychom ten příběh převyprávěli, není to prostě „skřeťárna“ jako tomu bylo dřív. 

 

Co vlastně znamená onen název „Basnj“? A o čem že vypráví ona pohádka, kterou se album inspiruje? Všiml jsem si, že využíváte starých slovanských nářečí, o jaké druhy lidového jazyka přesně jde?

 

Skírk: „Basnj“ znamená „pohádka“ v mezislovanštině, která sama o sobě sice jako staré slovanské nářečí může působit, ale ve skutečnosti je to jazyk velmi mladý. Vznikl až někdy po roce 2010. Byl vytvořen za účelem umožnění komunikace mezi mluvčími slovanských jazyků, aniž by museli ovládat jazyk toho druhého. Mezislovanštinu jsme si zvolili, protože rádi pracujeme s umělými jazyky (dělali jsme to tak i u Mlhy, kde jsme použili černou řeč Mordoru). Uměleckým záměrem tady bylo podpořit slovanské lazení pohádky, aniž bychom ji připoutali k nějakému konkrétnímu národu.

Ctibor:  V pohádce „O ztracené Zimě“ se vypráví, jak zima zmizela ze světa, proč se tak stalo, co všechno špatného to přineslo a jak je možné ty věci napravit. A nejen to, vypráví se v ní také o překonávání překážek, nepřízni osudu, že na světě není každý dobrý, že dané slovo nemusí vždy platit a že všechno něco stojí. Tento příběh pak ovlivnil nejen hudbu a texty, ale také grafickou podobu alba a spoustu dalších věcí. Původně však pro album zamýšlený nebyl. Vznikl zcela svébytně a to, že se stal předlohou pro naše druhé album, je zajímavá souhra náhod.




 

V hudbě vaší kapely se objevují i starodávné nástroje, můžeš některé pojmenovat a představit? 



Jakub: Ze strunných bych jmenoval třeba osmistrunné bouzouki, nebo tradiční turecký saz. To je drnkací nástroj s velmi specifickým hmatníkem. Zajímavostí je, že na něj často hrajeme smyčcem. Raritou je osobitý nástroj vyrobený naším Jiříkem, kterému říkáme Džuhiko. Ten se prostě musí vidět v akci, to nelze popsat! Na albu uslyšíte taky brumle, flétny a koncovky různých etnik (např. bulharská dvojačka), a spoustu našich zvláštních bubnů a perkusů. Na celkovém výrazu alba se také významně podílí elektronika, se kterou jsme se však snažili právě v kontextu těch starých nástrojů pracovat co nejcitlivěji.

 

Vaše hudba v sobě nese silný prvek náklonosti k prostému životu. Je z ní poznat, že máte vztah k venkovu, k přirozenosti života, k jeho nekašírovanému tribálnímu pojetí. Co o tomhle můžeš říct?

 

Ctibor: Myslím, že každý z nás má k tomu do jisté míry velice blízko. Je to pramen, ze kterého se snažíme zprostředkovaně čerpat, většinou skrze příběhy. Hledat v nich zrnka opravdovosti, které pak naším prostřednictvím zkoušíme přetavit do hudby. Nelze však tvrdit, že v civilní rovině jsou naše životy  orientovány k prostému životu, ačkoliv někteří z nás mají na venkově silné kořeny a k venkovu obecně silnou vazbu.

Jakub: Je to tak. V těch obyčejných příbězích a lidových motivech je obrovská hloubka a síla. Snažíme se k nim přiblížit, ale to je celoživotní pouť.

Skírk: Za sebe musím říct, že se spíš velmi ztotožňuji s tou syrovou a divokou stránkou naší tvorby. Je pro mě bližší jeskyně a les, než dvorek se slepicemi a je mi vlastnější ztrácet se v proudu nevědomí, než klid a řád prostého života. Myslím, že role Lišky, které v „Basnji“ dávám hlas, mi v tomto velmi sedí!



 

Celkově mě připadá, že vaše hudba působí stroze a je v ní ponechaný přirozený přírodní ráz, jakoby vycházela až z raného středověku a možná ještě z dávnější minulosti, dost možná z časů spojených se stěhováním národů, kdy území našich krajin bylo řídce osídleno a lidé žili v osadách a kmenových uskupeních obklopeni přírodou. Je to tak? Je pro vás důležitá ona autenticita?

 

Ctibor: Autenticita je pro nás důležité zejména ve smyslu konkrétního prožitku, dojmu ze skladby, nikoliv však z pohledu historie. Pokud chceme, aby hudba evokovala v posluchači jeskyni a v ní třeba hledání nástěnných maleb, nebo návštěvu velkého sálu v plném hodokvasu, snažíme se té představě skladbu všemožně podřídit. Ve své podstatě tedy čerpáme určité prvky z minulosti, se kterými však dále volně pracujeme a to především v našich vlastních konceptech. Nejsme kapelou hrající historickou hudbu, kterou je možné usadit do konkrétního období a ani si tento status nenárokujeme. Minulost jako taková, je však pro nás nesmírně důležitým pramenem.

Jakub: Myslím, že je pro nás důležité i upozornění na křehkou provázanost člověka s přírodou a jejími cykly. Dnes už nejsme tak vnímaví,  jako naši předci kdysi. Je to znát a je to děsivé.

Skírk: Pro mě leží autenticita naší hudby hlavně v tom, že vzniká spíš srdcem než hlavou. Jak to cítíme, tak to hrajeme, snažíme se spíš hudbou v hlavě posluchače malovat obrazy, než jen poskládat dobrou „písničku“.

 

Do jakého období bys písně a pomalu se rozvíjející mantry z „Basnj“ zařadil?

 

Ctibor: Předloha „Basnje“, pohádka “O ztracené Zimě” byla velmi nenápadně usazená do halštatského období tedy do starší doby železné. Kapela, které pak s předlohou „Basnje“ začala volněji pracovat to včasení posunula někam do raného středověku ještě před christianizaci našeho prostoru, tedy řekněme kolem 8. století našeho letopočtu. Ale jak říkám, vlastně to není ani důležité. Nejde o historickou hudbu, ale o dojem z minulosti. V předloze, a nejinak je tomu i v hudbě, má „Basnj“ spíš mytologický než historický charakter. Jde tedy spíše o hudební zpracování mýtu než historie a mýty mají nadčasový charakter.




 

Všiml jsem si, že využíváte většího počtu pěvců. Můžeš popsat složení vaší kapely, kolik lidí obsluhuje nástroje a jaké? A v neposlední řadě, hlasů kolika lidí je pro pěveckou složku skladeb novinky využíváno?

 

Jakub: Na Basnji se podílí oproti dřívějšku spousta lidí. Vlastně teď máme rytmickou sekci o dvou lidech,  kteří obsluhující nejen všemožné bubny a perkusy, ale také elektroniku (samply, klávesy), která dává celému konceptu specifický zvuk. Dále máme strunnou sekci o dvou lidech. Co se vokálů týče, tak tady je posun opravdu obrovský. Máme teď 3 sólisty a 4 až 5 sboristek. No a na flétny, brumle a různé chrastítka a ťukátka hraje kdo má volnou ruku! Díky velkému nadšení a nasazení právě nově příchozích jsme si mohli dovolit se rozmáchnout, instrumentálně i vokálně. 

Ctibor: Celé toto obsáhlé zastoupení vzniklo právě během tvorby desky za covidu. Hudbu jsme skládali rozmáchle zejména pro prezentaci na desce a nekladli jsme tolik důrazu na hratelnost na živo. Momentálně se ovšem snažíme materiál připravit i pro živá vystoupení, aby zněl podobně jako na desce a byl i vizuálně zajímavý.



Máte v plánu nějaká živá vystoupení, přeci jen tohle je přesně druh hudby, který by mohl vyznít ještě lépe právě naživo, zasazeno do nějakého divočejšího přírodního prostředí, s veškerou autenticitou. Kde vás posluchač může shlédnout?




Ctibor: S jistotou můžeme potvrdit zatím jenom křest alba, který se bude konat 25. 2. 2023, Brně v klubu První Patro. Kromě nás se můžete těšit i na kapely Strigôň ze Slovenska, Joryj Kłoc z Ukrajiny a Olaf Olfasonn And The Big Bad Trip z Prahy. Lístky už jsou v předprodeji za 350,- přes SMS ticket. Na dalších možnostech živého hraní intenzivně pracujeme. Něco v přírodě s větším prostorem pro pohyb a zajímavou aranži bychom si také rádi zkusili.


17.12.2022Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Pekárek
20.12.2022 23:13

Poslechl jsem si ukázku. Podobné věci moc nevyhledávám. Každopádně kapela působí ve všech směrech hodně přesvědčivě. Fajn rozhovor.

 

 

 

 

TOPlist

 



Jakékoliv využití obsahu a kopírování článků je bez souhlasu autorů zakázáno. Copyright © CrazyDiamond.cz 2024 designed by Stray. RSS, RSS - Diskuse