JELLO BIAFRA - Po hudebních stopách Jello Biafry (2/2)

Až do roku 2000 byla skupina DEAD KENNEDYS mrtvá. Ale v tomto roce soud rozhodl ve prospěch bývalých tří spoluhráčů Jella (podrobně popsáno v profilu DEAD KENNEDYS) a ti ihned rozjeli koncertní činnost DEAD KENNEDYS s novým zpěvákem. V té době měl Jello oproti své bývalé kapele již řadu hudebních zářezů za sebou. Mohlo by se zdát, že jeho osoba ani jeho politické názory už nemohou nikoho zajímat. Ale start nových DEAD KENNEDYS bylo jistě pro nejednoho fanouška nové výbušné téma a všichni čekali, jak na tuto pro něho velmi nepříjemnou skutečnost zareaguje Jello Biafra. Buzz Osborne (THE MELVINS) se potkal se znovuobnovenými DEAD KENNEDYS na jednom festivalu a bylo mu toto setkání velmi proti srsti. Patří do velké skupiny hudebníků i posluchačů, kteří jakékoliv fungování pod názvem DEAD KENNEDYS bez Jello Biafry berou jako velkou křivárnu a vidí v tom pouze továrnu na prachy. Proto se sám ozval Jellovi a nabídnul mu celou svou skupinu pro možnou hudební spolupráci. Abychom již nemuseli odbočovat od objevování další hudební cesty Jella, přeskočíme na chvíli až do roku 2007, kdy navštívil koncert Iggyho Popa, který pořádal velkou show ke svým šedesátinám. A na tomto památném koncertu dostal Jello Biafra kacířský nápad, založit ke svým blížícím se padesátinám zcela fungl novou kapelu. Že to vypadá na zajímavou hudební potravu? Tak na to vemte jed. Jdeme na to!

Jello Biafra with THE MELVINS – Never Breathe What You Can´t See (2004)

THE MELVINS je americká punk metalová kapela, založená roku 1983 Buzz Osbornem – kytara, zpěv a Dale Croverem – bicí. Od velmi rychlého hardcore přešli ke kombinaci hardcore punku s metalem a výrazně zpomalili. Začali používat podladěné kytary a položili tak základy nových hudebních stylů grunge a sludge metalu.

Po několika letech politických přednášek a nahrávek mluveného slova se Jello Biafra opět pouští do hudební spolupráce. Jeho politický sarkasmus zůstává stále stejně ostrý a tentokrát se zaměřuje na hrozby globálního terorismu, náboženský fanatismus nebo na zženštilé yuppies ve velkých SUV autech. THE MELVINS upozadili svůj vlastní sludge styl a tím vznikl hudební doprovod, který v sobě míchá post alternativní metal a kalifornský punk. Buzz Osborne svojí vynikající kytarovou hrou vtiskl celé nahrávce pečeť THE MELVINS ale dávkuje ji do skladeb po kouskách. Bezvadně šlapající kolekce osmi kousavých songů, kdy nahrávka utíká kupředu plynule a nenásilně. Žádné přebujelé ego nebo bezcílné skládání, ale obrovské nasazení a touha všech zúčastněných zkomponovat bezchybnou nahrávku. Tato spolupráce se těšila velké oblibě u posluchačů a ti kapelu často nazývali jako THE JELLVINS.

Jello Biafra with THE MELVINS – Sieg Howdy! (2005)

Vzhledem k tomu, že Biafrův hlad po hudební tvorbě byl enormní a Buzz Osborne byl na Jella dobře naladěn, vzniklo více skladeb, než se použilo na debutní desce THE JELLVINS. Nahrávka začíná stylově coverem Alice Coopera Halo Of Flies, protože měl pro Biafru zvláštní význam – viděl a slyšel ho hrát THE MELVINS, když je poprvé viděl naživo. Následuje dalších pět nových songů. Ve čtvrtém zářezu Those Dumb Punk Kids (Will Buy Anything) Jello Biafra poprvé otevřeně kritizuje své bývalé spoluhráče z DEAD KENNEDYS. Sedmá píseň je live aktualizovaná Kali-Fornia Über Alles 21st Century s novým textem o kampani Arnolda Schwarzeneggera na kalifornského guvernéra. Osmá až desátá skladba jsou remixy z prvního alba, o které se postaral Al Jourgensen (MINISTRY) a Jello Biafra. Ač se zdá výběr písní na albu velmi nesourodý, je celé album velmi dobře poslouchatelné.

JELLO BIAFRA AND THE GUANTANAMO SCHOOL OF MEDICINE – The Audacity Of Hype (2009)

V roce 2008 pořádal Jello Biafra dva koncerty v Great American Music Hall v San Francisku pod názvem Biafra Five-O. Tato akce byla oslavou jeho padesátin a 30 let od založení DEAD KENNEDYS. Vystoupil zde s kapelou Jello Biafra & THE AXIS OF MERRY EVILDOERS, se kterou přehrál materiál, připravovaný s THE MELVINS na třetí desku. Kapela zahrála ve složení Jello Biafra – zpěv, Ralph Spight (VICTIMS FAMILY) – kytara, Jon Weiss (SHARKBAIT) – bicí a Billy Gould (FAITH NO MORE) – baskytara. Po tomto dvojkoncertu kapela 9 měsíců intenzivně zkoušela a skládala nový materiál. Před vstupem do studia přibrali ještě Kimo Balla (THE FREAK ACCIDENT) – kytara. Po 23 letech od rozpadu DEAD KENNEDYS má Jello Biafra konečně svojí druhou regulérní kapelu JELLO BIAFRA AND THE GUANTANAMO SCHOOL OF MEDICINE a její debut The Audacity Of Hype je na světě. O produkci se postaral Jello a jeho dlouholetý spolupracovník a hip-hopová legenda Matt Kelley. Díky kytarovému dvojzápřahu má nově složená skupina podstatně řinčivější punk metalový zvuk. Obal desky je parodií na knihu bývalého prezidenta Baracka Obamy The Audacity Of Hope. Jako by nás karikatura na obale upozorňovala, abychom se nenechali nachytat na celebritu a chtěli po současném prezidentovi standardy, jaké jsme si přáli, aby splňoval minulý prezident. Texty se tvrdě strefují do zkorumpovaných politiků a bankéřů, farmaceutických společností ale je cítit, že Jello ztratil strašně moc ze smyslu pro humor a je z jeho projevu cítit podivná nevrlost, nedůvěra, znechucení a nenabízí žádná řešení. I když obliba skrytých skladeb skončila někdy v 90. letech, Jello ji na debut zařadil. Devátá skladba končí v čase 7:11 a v 13:11 začíná něco, co je současné přehrání všech skladeb přes sebe. Proti gustu, žádný dišputát. Tento zdravě agresivní návrat regulérní skupiny Jella potěší všechny fanoušky, kterým se stýskalo po zlatých časech DEAD KENNEDYS. Jello se spoluhráči nahráli společně album, které chtěli a udělali ho po svém, aniž by se sklonili před tlakem. Uvidíme, co se bude dít dál.

JELLO BIAFRA AND THE GUANTANAMO SCHOOL OF MEDICINE – Enhanced Methods Of Questioning (2011)

Název tohoto EP odkazuje na zdokonalené techniky výslechů vězňů. Obal alba vytvořil počítačový programátor Jim Altieri a fenomenální grafik Michel Langevin (VOIVOD). Kapela ve stejném složení s dvoj kytarovým zápřahem pokračuje tam, kde roku 2009 skončila na debutu. Řinčivá, svižná a nekompromisní jízda. Biafra plive kritiku na zkorumpované vládní úředníky, konzervativce, nebezpečné experimenty farmaceutického průmyslu a na politickou situaci v San Francisku. Na nahrávce se občas objevují kytarové vyhrávky, jaké používal East Bay Ray z DEAD KENNEDYS. Mistrovský zářez této hudební kolekce je opět hidden track. Poslední pátá skladba končí v čase 7:30 a když na počítadle přehrávače naskočí 14:37, začíná 18minutová experimentální bluesová skladba, která modifikuje píseň Metamorphosis Exploration od THE DEVIANTS. Jello více vypráví, než zpívá a v textu popisuje, jak se dostal k rockové hudbě a co ho v životě formovalo, že je nakonec tím, čím je. Vokál je částečně zkreslený a jakoby oddělený od hudby a tak celá skladba vyznívá jako otevřený procítěný monolog Jello Biafry a sobě. Naprosto dvě odlišné strany mince druhé nahrávky Lékařské školy z Guantanáma. Perfektní práce.

JELLO BIAFRA AND THE NEW ORLEANS RAUNCH AND SOUL ALL-STARS – Walk On Jindal´s Splinters (2015)

Pocta hudbě starého New Orleans, hudbě plné melancholie života a hlasité zavzpomínání na vlastní trable. Tak by se dala shrnout náplň této kolekce songů. Než se roku 2011 konal kultovní festival New Orleans Jazz & Heritage Festival, seskládali Bill Davis (DASH RIP ROCK) a Fred LeBlanc (COWBOY MOUTH) speciální doprovodnou skupinu THE NEW ORLEANS RAUNCH AND SOUL ALL-STARS. Jejími členy byli např. klavírista Pete Gordon (THE TOADLIQUORS), kytarista Pepper Keenan (DOWN, CORROSION OF CONFORMITY) a potrhlá dechová sekce i se suzafonem z EGG YOLK JUBILEE a MORNING 40 FEDERATION. Teď už zbývalo pouze oslovit toho správného zpěváka. Jenom hrstka vinylových závisláků znala před-punkové kořeny a koncertní DJ aktivity Jella. Bill Davis ale mezi ně patřil a tak byla volba frontmana jasná. Koncertní set byl seskládán z neworleanských soulových a rythm´n´bluesových klasik a lidových garážových songů. Ze záznamu koncertu je naprosto zřetelně slyšet, jak si to Jello, celý doprovodný band a fanoušci pod pódiem neskutečně užívají. Celá dechová sekce je naprosto fantastická. Hudba se nese na vlně pozitivní energie, nadšení a sounáležitosti s New Orleans. Tahle deska je živák se vším všudy, nespoutaný žádnými konvencemi, komercí nebo produkcí. Představte si malý klub, švidrající větrák u stropu, pódium se zpocenou kapelou a plešatícím zpěvákem deset čísel nad parketem a na něm posluchači od 15 do 60 let. Záznam koncertu byl původně považován za nepoužitelný (např. chybí začátek prvního songu) ale nakonec zvukový inženýr Ben Mumphrey ve svém volném čase citlivě nahrávku vyčistil tak, že se dala roku 2015 vydat. Na zadní straně hudebních nosičů to vyřešila krátká poznámka k živému záznamu: Sorry about the beginning of Ooh-Poo-Pah-Doo. It wasn´t recorded. Něco upravovat nebo donahrát? Proč? Naprostá pecka.

JELLO BIAFRA AND THE GUANTANAMO SCHOOL OF MEDICINE – Shock-U-Py! (2012)

Náplň tohoto EP se točí kolem podpory Occupy Wall Street - globálních protestů proti ekonomické nerovnosti v USA. Jak prohlásil Jello Biafra: Hnutí Occupy je teď možná mimo korporátní zpravodajské TV kanály ale to neznamená, že je pryč a nezmizí, dokud nezmizí problémy. Pro mne je to znovuoživení protikorporátního ducha Seattlu, ale tentokrát je to o to větší, oč jsou časy vážnější. Na nahrávce poprvé vystupuje nová rytmické sekce – Andrew Weiss (ROLLINS BAND, BUTTHOLE SURFERS) baskytara a Paul Della Pelle (HELIOS CREED, NIK TURNER) bicí. Oba dva mi daleko více připomínají rytmiku starých DEAD KENNEDYS. První song je nahrán pro všechny protestující, aby mohl být zpíván při protestech (čtvrtá skladba je rocková obdoba této písně). Druhý song je zcela nový a třetí je společný song s D.O.A., nahraný pro podporu Occupy Wall Street. Jello k němu prozradil: Byl jsem poctěn, když mě Joe Keithley požádal, abych v této písni zpíval. Další hudební dokument doby.

JELLO BIAFRA AND THE GUANTANAMO SCHOOL OF MEDICINE – White People And The Damage Done (2013)

A pokračujeme, kde skončilo EP Shock-U-Py! Nová sestava funguje bezchybně a Jello se sarkasticky strefuje do Wall Streetu, Hollywoodu, konzumní společnosti, rychlého občerstvení a bělochů obecně. Tentokrát se v textech držel hesla méně je více a hned jsou jeho sdělení daleko údernější a srozumitelnější. Stále dokazuje, že je i nadále hrozbou jako mimořádně ostrý a vtipný textař. Hudební doprovod je velice kompaktní a nebojí se do přímočarého punku roubovat klasický rock nebo rockabilly ale tak, aby neutrpěl nezaměnitelný punk rockový trademark západního pobřeží. Ralph Spight na albu zcela originálně drtí svůj nástroj. Zachovává si klasický punkový náboj, ale občas skladby žene až do crust punkového útoku. Jeho kytara má sílu a zabarvení, jako když spojíte motor Harley Davidson, HAWKWIND a Johnnyho Ramoneho dohromady. Na desce vystupovalo mnoho hostů hlavně v dechové sekci (tenor saxofon, trubka, trombón). Díky tomu je deska dosud nejrozmanitější a zvukově nejzajímavější nahrávkou JBATGSOM. Devět nových songů, desátá Shock-U-Py! z minulého EP a čtyři remixy. Nepřehlédnutelný obal alba opět navrhoval Winston Smith. Nic nového pod sluncem ale pro milovníky Jello Biafry a DEAD KENNEDYS trefa do černého a povinnost!

JELLO BIAFRA AND THE GUANTANAMO SCHOOL OF MEDICINE – Tea Party Revenge Porn (2020)

Zatím poslední nahrávka JBATGSOM šlape od začátku do konce až s nepochopitelnou samozřejmostí a drajvem. Přitom opět došlo ke změně sestavy – ještě před nahráváním nového alba odešel kytarista Kimo Ball a na basu nově hraje Larry Boothroyd (VICTIMS FAMILY) a na bicí Jason Willer (UK SUBS, CHARGER, THE MOB). Ralph Spight je hlavním kytarovým mozkem kapely, a i když byl na celou kytarovou práci sám, ostatní mu zdatně pomáhali a na soundu kapely to není znát. Přesto se nechal Jello slyšet, že do budoucna chce mít v kapele dva kytaristy. Od prvního songu se jede na old school vlně hardcore punku, někdy říznutého až thrash metalem. Žádní hosté, žádné dechy, žádné kudrlinky, někdy až temná na kost ohlodaná šlapající mašina s přímým tahem na bránu. A Jello ve svém tatíkovském věku (62 let) nakopává svým energickým nasazením a břitkým satirickým humorem zadky mnohem mladším hudebníkům, o DEAD KENNEDYS ani nemluvě. Texty tepou anti-establishmentovou politickou doktrínu vůči Trumphovi, čemukoliv pravicovému či konzervativnímu. Jello byl vždycky bystrým pozorovatelem odvrácené strany Ameriky. Svojí pozornost obracel nejen na politické machinace a kriminalitu vládnoucí třídy ale i na průměrného Johna, a způsob, jakým se podílí na zkorumpovaném systému. Třetí velká deska JBATGSOM a jednoznačně jejich doposud nejlepší hudební kolekce. Nechápu, jak je to možné, ale Jello Biafra s věkem zraje jako víno. Ano, někdo může říci, že tam není žádný progres. Toto nejsou nahrávky, vydávané pro peníze nebo hledající nová hudební zákoutí. Jsou to osobní výpovědi Jello Biafry a jeho kapely zahrané srdcem a z alb je to sakra slyšet. Časy se mění, Jello Biafra zůstává. A opět Winston Smith se svým artworkem na obalu desky. Nahrávka vychází na podzim roku 2020 (ještě před volbami v Americe) na streamovacích platformách Bandcamp, Spotify a Apple Music. Následně v roce 2021 je vydána na pevných nosičích LP a CD.

Pro úplnou představu o hudebních aktivitách Jello Biafry je potřeba ještě doplnit některé ze střípků hudby, kterých se v různých formách zúčastnil. Na jednom středoškolském večírku v roce 1989 Jello spoluzaložil kapelu BRUJERIA v duchu grindcore a death metalu. Složení bylo Juan Brujo – zpěv, Jello Biafra – jako host zpěv, Dino Cazares – kytara, Pat Hoed – bicí a Billy Gould – baskytara. V této sestavě vyšel v roce 1990 singl a v roce 1992 debutová deska Machetazos, vydané na Alternative Tentacles. Kapela byla od vzniku tvrdě kritizována za své texty o satanismu, sexu a drogách. Poté Jello odchází a vzniká nová sestava.

1989 Ice-T – The Iceberg/Freedom Of Speech (hlas první song Shut Up, Be Happy)

1997 THE OFFSPRING – Ixnay On The Hombre (předmluva v písni Disclaimer)

2000 PITCHSHIFTER – Deviant (zpěv v písni As Seen On TV)

2005 NAPALM DEATH – The Code Is Red…Long Live The Code (zpěv v písni The Great And The Good)

2024 MINISTRY – Hopiumforthemasses (zpěv v písni Aryan Embarrassment)

A mnoho dalších účastí na různých hudebních kompilacích a soundtraccích k filmům.

Co říci závěrem? Vítr změn ani věk Jello Biafru ani trochu nezměnil. Pořád je to nepříjemný hudební disident – jízlivý, nebojácný dvorní šašek, kterému je u zadku, že naštve krále. Jeho největší předností vždy bylo jeho mistrovské chápání parodie. Je to právě tato vrozená schopnost, která mu zabránila v tom, aby se po všech těch letech sám proměnil v parodii. Zdálo by se, že po tolika letech flirtování s vedlejšími projekty a spolupracemi našel Jello Biafra konečně svůj domov ve své nové kapele TGSOM. Navzdory této nově nalezené stabilitě je dobře, že stále mluvíme o muži, který se nikdy nenechá ukolébat a má neodolatelné pnutí hudebně tvořit. Od rozpadu DEAD KENNEDYS má za sebou 17 hudebních nahrávek. Slušná kadence, co říkáte?

Letos v roce 2024 bude Jello Biafrovi 66 let. Tak Jello, přejeme ti co nejpevnější zdraví a nezlomnou chuť do další tvorby. Ať se daří! A k tomu můžeme pronést pro někoho možná otřepanou frázi, která i v roce 2024 platí beze zbytku a je mottem jedné obrovské hudební posluchačské rodiny. Je shodná s názvem první desky kapely THE EXPLOITED z roku 1981: Punk´s Not Dead!

27.01.2024	Diskuse (0)	Kelly

PROFILY

JELLO BIAFRA - Po hudebních stopách Jello Biafry (2/2)

JELLO BIAFRA - Po hudebních stopách Jello Biafry (1/2)