KATAKLYSM - Of Ghosts And Gods

70%

Kanadští KATAKLYSM jsou už od své první desky z roku 1995 kmenovou kapelou německého vydavatelství Nuclear Blast a vzhledem k tomu, že vliv zmíněné značky stále roste, nemají žádného důvodu své působiště měnit. Dvacet let zde strávených jim rozhodně přineslo popularitu v rámci deathmetalového ranku, popularitu, jaké by se jim kdekoliv jinde zřejmě nedostalo, takže ačkoliv poslední nahrávky už tak trochu vařily z vody a opakovaly totožné postupy, díky své věrnosti se právě kanadské kapele soustředěné okolo zpěváka Maurizia Iacona a kytaristy Jeana Francois Dagenaise dnes dostává stále značné pozornosti. Dokonce ještě větší než kdysi. Ale proč také ne? Vždyť jejich desky jsou nahrávány stále ve špičkových podmínkách a kapela si postupně díky nim, ale i zejména díky svým pověstným koncertním aktivitám, získala silnou fanouškovskou základnu.

Z několika posledních řadovek je aktuální věc tím patrně nejpovedenějším a nejtemnějším kouskem, protože zde KATAKLYSM ujednocují své nejlepší vlastnosti, které charakterizují jejich tvorbu z onoho pozdního období. Jde o pořádně vybroušený kus řvavého a svižného death metalu, který v sobě mísí přímočarost s výtečně odvedeným řemeslem, ať už muzikantským či studiovým. Nové songy znovu charakterizuje zarputilost a celá plejáda riffů a kytarových vyhrávek, tak trochu vycházejících z toho, co již před dvaceti lety nastínila švédská melody-deathmetalová škola, ke které vlastně svým přirozeným projevem současní KATAKLYSM stále více tíhnou. Melodické vyhrávky, častá sóla a blesková tempa jsou v jejich hudbě již tradicí, zde se však nachází i sevřená atmosféra. Novinka „Of Ghosts And Gods“ je povedeným albem od zkušené kapely, která svou aktuální tvorbu, i právě díky oněm dvacetiletým zkušenostem, dělá přehlednější a má tak logicky větší šanci oslovit čím dál širší pole posluchačů tvrdé hudby. Když k tomu připočteme ony časté koncertní aktivity a silný management, máme co do činění s jednotkou, která si v daném metalovém ranku počíná nadprůměrně úspěšně.

Znamenitě ošetřená prácička má hodně velkou šanci obstát mezi mladší deathovou konkurencí, byť jistě řada škarohlídů může kapelu vinit z jisté pohodlnosti, zvláště co se hudebního vývoje týče. KATAKLYSM zacházejí s tím, co vlastně umí prostě nejlépe. Tvrdím tak přes jistou neoriginalitu způsobenou velkým množstvím novějších kapel podobně se vyjadřujících. Nekompromisní skladby charakterizují typické sypačky, vánice bicích, ale také poměrně heavíkově postavené kytary. Štěkavý vokální projev Maurizia Iacona už je tradicí a jedním z poznávacích znamení. Za mne se tedy jedná o žánrově sice nikterak objevnou věc, ovšem poctivě odvedenou. Kapele se podařilo dostat do alba hodně ze svých předností, patřičnou dávku energie, ale i atmosféru plnou jedu a dekadence. A je opravdu jedno jakou skladbu bych zde doporučil jako tu stěžejní, materiál působí velmi vyrovnaně a kompaktně.

23.09.2015	Diskuse (3)	Stray janpibal@crazydiamond.cz