KOSTNATĚNÍ - Úpal

70%

Nevlídná produkce amerického jednočlenného projektu KOSTNATĚNÍ zní jako soundtrack k žaludeční nevolnosti. Ta jakoby člověka zastihla během jeho pochůzky mokvajícím listopadovým lesem, kdy se jedinec v mrákotách potácí chuchvalci hnědého listí, opakovaně padá mezi oschlé pruty holých keřů a znovu se zvedá, motá se, nekoordinovaně klopýtá a znovu padá, hnán potřebou se vyzvracet, překračuje všemožné tlející kořeny vystupující z hlíny coby ohyzdné boláky. Takové, skrze něž jsou stromy napevno svázány se zemí. Nešťastník prožívající katarzi k šílenství navíc může čelit halucinacím, kdy jej v jeho zuboženém stavu ani nepřekvapuje, že zpoza chatrného plůtku u cesty na něj gestikuluje baba jaga z pohádky Mrazík. Když nahrávku důvtipně nazvanou „Úpal“ posloucháte, nemáte totiž ani trochu pocit, že byste věřili v konec tohoto martýria a už vůbec vám nejde na mysl, že tahle zakaboněná poslechová záležitost také vůbec někde začala. Prostě je jen ze své podstaty nesnesitelná a nevypadá to, že také někdy v dohledné době končí. Natolik do hloubi nepohodlí jste skrze poslech zdejších songů vrženi.

Black metal v posledních deseti letech prošel celou řadou fúzí a modifikací, zažili jsme jeho spojení s death metalem, thrashem, post-metalem či post-rockem, dokonce existují i progresivní způsoby, které jej ženou do spárů hardcoru či rock ´n´rollu, takže v rámci této škatulky toho příliš v dnešní době ani moc nepřekvapí. Nápad spojit černý kov s kytarovým noise rockem, však ještě málokdo dostal. V tomhle vidím jednoznačnou progresi, originalitu a invenci amerického jednočlenného projektu KOSTNATĚNÍ. Za ním stojí minnesotský multiinstrumentalista nejasného jména, vykazující se iniciály D.L., přičemž patrně jde o potomka českých přistěhovalců, neb jak jinak si mohu vysvětlit zkrášlení tvorby tohoto one-man bandu poměrně krkolomnými českými texty. Ty jsou podávány zakaboněným, dědkovsky mumlavým tónem, jež v sobě zračí poměrně velkou dávku nihilismu. Osobně cítím jistou hrdost na to, že si někdo z druhé strany zeměkoule vybere můj rodný jazyk k docílení opravdu zlého feelingu vlastní tvorby a vydá se vstříc netušenému hudebnímu území.

Mozaika zdánlivě nekoordinovaných kytarových tónů, jež zde tvoří stavební základy skladeb, působí na první poslech nahodile, nerozluštitelně, ale při důkladnějším poslechu zjišťujete, že jde vlastně o dobře seřízený organismus. Výraz tohoto projektu je i díky určité perfekci možné považovat za progresivní. V případě KOSTNATĚNÍ určitě nejde o nějaký prázdný sypačkový black metal, spíše se zde objevuje krkolomnější práce s repetetivními motivy, vyhrávkovými ornamenty a zdánlivou nekoordinovaností. Tyhle věci ovlivňují strukturu skladeb, která převážně staví na nepokojně rozvrzaných kytarových tónech a jejich abstrakci, což vede k umocnění atmosféry úpadku a dekadence. 

Spíše než melodie totiž kytarový nástroj zde pouze umocňuje různě zašifrované groovy a podprahové anti-melodie. Je poměrně nesnadné poslouchat tohle album a chtít dedukovat v rámci celku jeho jednotlivosti. Materiál je hlavně stavěn tak, aby docílil určité jednotící nálady a držel se jí po celých pětatřicet minut. Pokud jde o aktivaci prvku nevlídnosti a nepohodlí, pak se mu to daří opravdu velmi dobře. Tohle je zkrátka black metal, jaký svět ještě neslyšel. Nejsem si však úplně jist vysokým počtem těch, kteří se něčím podobně hipsterským či frikulínským budou cítit osloveni.

Fascinuje především nosný a dráždivě rozvrzalý riff v úvodním songu „Řemen“, tlak dvojky „Hořím navždy“, chaotické a exotikou vonící ornamenty v „Rukojmí empatie“, nekoordinovanost „Opál“, ale také výstižné všechno v rámci songu nazvaného „Nevolnost je vše co jsem“. Vokální part jakoby po celou dobu alba pouze hněvivě deklamoval či nemocně vrčel, vůbec zde nemluvme o zpěvu nebo o metalovém řevu. Právě hlasová složka je na můj vkus až příliš upozaděna a slouží skladbám jen jako dekorativní doplněk k vykreslení ještě chorobnější atmosféry. Nepochybuji o tom, že to hlavní aktér kapely takto chtěl, vždyť už název debutového alba „Hrůza zvítězí“ (vydaného před čtyřmi roky samonákladem) mluví za vše. Strašnej bizár, ale dobrej!

01.12.2023	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz