KREATOR - Endorama

90%

V rámci celé diskografie KREATOR platí „Endorama“ za velmi originální album, ke kterému jsem si však nemusel dlouze hledat cestu, ale naopak, jeho klady jsem docenil okamžitě po jeho vydání, neboť šlo o dílo, které kromě onoho pošmourného oparu a gothic rockové temnoty představilo kapelu schopnou vkládat do svých songů i chytlavé a melodické motivy, což v případě těchto Němců do té doby zrovna nebylo typické. Šlo bezesporu o originální projekt, který nebylo možné přirovnat k čemukoliv z dlouhé diskografie KREATOR. Mille Petrozza měl tou dobou zkrátka skladatelskou formu a svým nastavením se zjevně nacházel poněkud daleko od thrashového stylu, se kterým byla jeho kapela spojená během první dekády své existence. Dost možná Němcům prospěla i přítomnost Tommyho Vetterliho (ex-CORONER), ale nejsem si zcela jistý, do jaké míry Švýcarův vklad ovlivnil potemnělost díla, jeho atmosféru, i míru oné apokalyptické melodiky snášející se na celou scenérii. Každopádně album produkované právě dvojicí výše zmíněných spoluhráčů ještě dnes vyznívá o poznání zdařileji než předchozí „Outcast“.

Je zde hodně skladeb, které se mohou pyšnit hitovým potenciálem, zřejmé je to zejména v nabušené první polovině nosiče, kde jedna vypalovačka střídá druhou a posluchač je rázně konfrontován se skutečnostmi ohledně skladatelské formy a jisté lehkosti předání, jenž byla tou dobou součástí nových skladeb. Album ozvláštnila rovněž přítomnost Tilo Wolffa, leadera německé goticko-industriální kapely LACRIMOSA, který si zde zanotoval v duetu s Petrozzou právě ve výtečné titulní skladbě. „Endorama“ jakoby se stala předzvěstí temných časů, kterých jsme svědky, díky celosvětovým společenským událostem, právě až nyní. Ve většině písní je přítomný kromě nádechu jisté dekadence („Chosen Few“) také určitý prvek osudovosti („Golden Age“) a hodně momentů odkazuje kamsi do budoucna („Future Ring“), do éry rozmachu jakési imaginární temné říše („Shadowland“), jenž rozpíná své pařáty nad dušemi mnoha nešťastníků a dusí je až do jejich úplného skonání („Endorama“).

Skladby jako „Golden Age“, „Everlasting Flame“ nebo „Endorama“ rozhodně nabízejí značné množství povedených momentů a byly pro někdejší thrashery hodnotnou odbočkou z jejich starého stylu, co je však podstatné, že tyto skladby vlastně nestárnou a jejich kvalitu dokážu ocenit ještě v současné době, kdy se kapela pokorně vrátila ke svým původním thrashovým schématům. I díky největším hitovkám jako byla právě rychlá gothic rocková jízda „Shadowland“ nebo dekadentní kousek s klaustrofobickou atmosférou „Chosen Few“ platí materiál za různorodé a svěží dílko, které nese otisk Petrozzova skladatelského mistrovství a jeho tehdejší chuti dělat věci poněkud jinak, tedy nechat se ovlivňovat temně rockovou platformou a styly stojící mimo metal. Na desku naposledy přispěl i kytarista Tommy Vetterli a kromě skladatelské výpomoci a své výtečné kytary, byl zodpovědný i za veškeré klávesové aranže, samply a podobné vychytávky. Do dnešní doby platí „Endorama“ za nejrockovější a vlastně i nejmelodičtější desku portfolia KREATOR, která měla vždy velkou šanci oslovit i jiné fanoušky než jen zapálence do zběsilého thrash metalu. Je to zvláštní, ale právě tohle temné album vydané u menší stáje Drakkar Records může být považováno za jakousi bílou vránu diskografie KREATOR. Ti se jak známo brzy vrátili ke svému starému stylu, ale o tom zas až příště.

22.01.2017	Diskuse (12)	Stray janpibal@crazydiamond.cz