Boomer Space

KREATOR - Outcast

Slyšitelné tužby po dalším vývoji němečtí KREATOR už v roce 1997 zužitkovávají k vytvoření dalšího, tak trochu zvláštního alba, které nebude zrovna patřit mezi jejich klasická díla, a to jak v dobách těsně po svém vydání, tak ještě dnes. Za asistence studiového mistra Vincenta Wojna, jenž proslul především svou spoluprací na debutové desce kalifornských MACHINE HEAD „Burn My Eyes“ a byl rovněž u předchozí nahrávky Němců „Cause For Conflict“ z roku 1995, vznikla ve studiích v Münsteru deska „Outcast“, o které se tak nějak všeobecně tvrdí, že ve svých drážkách nesla znatelnou stopu gotického rocku, alternativy a industrialu, osobně si však myslím, že ony ingredience přijaté z jiných hudebních hájemství právě KREATOR do svých písní dávkovali poměrně s rozvahou. Jasně, skladby nesly bezpochyby větší podíl křiklavých melodií, než tomu je v případě hrdinů nezávislé scény, ale na druhou stranu jejich nové songy byly přehlednější než ony thrash metalové výpady z minulosti, a tak nějak více zapadaly do rockovějšího tónu devadesátých let prošpikovaného zvláštní temnotou a chladem, nicméně díky hrubiánskému zabarvení hlasu Milleho Petrozzy se kapela vcelku obstojně vyvarovala závažnějším úhybným manévrům a byla se vším všudy k poznání. Své udělaly i kytary, jenž zde ubraly z agresivity a prakticky vymalovávaly na podkladě střednětempých riffů abstraktní obrazce a malby. Do sestavy se po třech letech vrátil bubeník Ventor a místo po odcházejícím kytaristovi Franku Blackfireovi, jenž u KREATOR vydržel šest sezón, zastoupil rovněž vynikající a technicky zdatný švýcarský strunotepec Tommy Vetterli, do té doby působící u kapely CORONER.


 

 

KREATOR na albu „Outcast“ citelně ubrali na rychlosti, tak trochu i na tvrdosti a prostřednictvím nových skladeb objevovali teritoria potemnělých melodií a atmosféry vnitřních strachů a fóbií, se kterými se již, v závislosti na zrychlujícím se způsobu života, v západní post-moderní společnosti devadesátých let potýkalo značné množství jedinců. Ústředním tématem zde byl postupný úpadek sociálních vazeb a rostoucí odcizení v rámci městského života, stejně jako vyhoření, deprese a drogové závislosti. Z nahrávky šel vždy značný chlad a dodnes je silná především prostřednictvím vlastní formy, nikoliv obsahu skladeb, neboť ať desku prozkoumávám z kterékoliv strany, vždy po nějaké době moje pozornost a soustředění opadávají a celek ve výsledku působí až zbytečně jednotvárně a poněkud roztahaně. 


Silnější je samozřejmě první polovina, kde se nachází několik srdnatých hymnů, kterým dominují kaskádovité Milleho nápěvy jako v případě skladeb „Forever“, „Phobia“ nebo titulní „Outcast“. Kapitolou samou pro sebe je dost možná nejlepší skladba kompletu „Black Sunrise“, která z pomalého tempa a mrazivé atmosféry postupuje k onomu apokalyptickému výkřiku, dost připomínajícímu nalazení KREATOR v dobách přelomové desky „Renewal“. Nicméně Vetterliho kytara do materiálu znamenitě zapadala a mnohým začalo být jasné, že KREATOR vstoupili do zcela nové kapitoly vlastní existence. Deska obsahovala sice i výrazné, klasicky riffovité dusárny jako hned úvodní „Leave This World Behind“ nebo „Stronger Than Before“, zbytek materiálu se však sléval a v druhé polovině alba působil už jaksi bez konce. Nicméně šlo stále o nadstandardně povedenou desku, prostřednictvím které KREATOR i nadále potvrdili, že zkrátka nejsou schopni tvorby něčeho průměrného. Jejich scenérie odlidštěnosti a úpadku světa zatavená do metalové hudby plné středních temp, kytarových riffů a naléhavě vyřvávaných krátkých refrénů měla ostatně také něco do sebe a Tommy Vetterli byl zkrátka dalším schopným kytaristou v jejich řadách (nakonec zůstal pouze tři roky), byť samozřejmě byl mnohými chápán za pouhého žoldáka, který v historii souboru nezanechal podobně silnou stopu jako jeho předchůdce Frank Blackfire. 



21.01.2017Diskuse (3)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

zdenos22.01.2017 17:43

výborný album, načichlý doomem, pomalejší, avšak s výborným zvukem. V 90s se vývoj rozhodně nezastavuje. Cause for conflict, Outcast i Endorama - všem třem deskám bych napálil 85%. Naopak Renewal, tomu bych dal tak 70%. I když mám radši jejich klasický melodický hoblování, tak jsem za odbobí 1992-1999 velmi rád, veliká kapela, jedna z mých vůbec nejoblíbenějších.

 

daveyy22.01.2017 09:07

No tento způsob Kreator zdá se mi poněkud podivný... Nemohu se do té desky ani po letech dostat a její nálada mě prostě nesedí. Chybí mi tam ta extrémní nasranost a štěkání Milleho Petrozzy. Chybí mě ty solo kytary. A temnota až doomová atmosféra to nepasuje. I samotná kapela poznala že tudy cesta nevede a vrátila se pokorně ke starému konceptu. Bohudík!

 

Valič
21.01.2017 11:22

70% Tohle album mě od nich sice baví nejmíň, ale zase to není úplný propadák. Je velká škoda, že kapela pořádně nevyužila Vetterliho potenciál. Tím samozřejmě nechci říct, že bych chtěl, aby se z Kreator stali druzí Coroner. :-)