KREATOR - Pleasure To Kill

90%

V roce 1986 byli KREATOR stejně jako SODOM a DESTRUCTION ještě trojčlennou formací (druhý kytarista Jurgen „Tritze“ Trzebiatowski přišel až po nahrávání zmíněného alba), ale že by to bylo nějakým způsobem poznat, se vůbec říct nedá. Kromě nenávistně řvoucího kytaristy Milleho Petrozzy, kterému bylo v době vydání „Pleasure To Kill“ necelých dvacet, v kapele působil ještě stejně starý „druhý šéf“ Jurgen Reil, už tehdy hrdě používající přízvisko „Ventor“, který kromě obstojného ovládání bicí artilérie také trápil v několika skladbách svoje nemocné hlasivky, od čehož v budoucnu upustil. Třetím do party byl baskytarista Rob Fioretti, který to coby původní člen u KREATOR vydržel deset let, tedy až do roku 1993, tudíž byl u všech zásadních alb jejich ortodoxně thrashového období a ještě si stačil na albu „Renewal“ zaexperimentovat. Teď se však vraťme o pár let do historie, protože album s názvem „Pleasure To Kill“ je bráno jako bezpečně to nejděsivější, nejspontánnější a nejtvrdší, co kdy Petrozzova partička do světa vypustila. 

Když před námi velkolepé intro rozprostřelo pohled na zakrvavenou bitevní pláň plnou padlých středověkých válečníků a rudý soumrak, který zaplavil toto místo lidského utrpení, s sebou přinesl i hejna kroužících krkavců prahnoucích po čerstvém mase, snad každý fanoušek musel tušit, že zde přichází něco zcela výjimečného. Památný vpád do alba v podobě nespoutané smršti „Ripping Corpse“, začínající Milleho pověstným výkřikem, rozmetá na kusy zbytky přeživších a my jen s údivem pozorujeme kolik zápalu a energie v sobě tenkrát měla tato kohorta neotesaných germánských mladíčků. Následuje Ventorem vyřvávaná „Death Is Your Saviour“, jejíž varovný název nám oznamuje, že nás nečeká nic než nekonečná bolest a utrpení a tudíž smrt bude naším jediným spasitelem. Mladická naštvanost, rychlost, agrese, ale z dnešního pohledu i naivita, to vše jsou přívlastky této archaické nahrávky, která v Evropě vzedmula obrovskou vlnu zájmu o tento nový stylový fenomén metalového žánru.

Třetí a titulní song „Pleasure To Kill“ jakoby byl stěžejní hymnou tehdejších KREATOR. Skladba, která v sobě zhmotňuje to nejlepší, co tehdy mohla tato formace stále ještě začátečníků ze sebe vyždímat. Nevelká technická vyspělost byla zastoupena obdivuhodným zápalem pro věc. Následuje poměrně volnější „Riot Of Violence“, zpívaná opět bubeníkem Ventorem. Horrorová a válečnická náplň textů neminula ani následující kousky jako „The Pestilence“, „Carrion“ a „Command Of The Blade“, které jsou taktéž plné nenávisti a zvířecké agrese. Album zakončila „Under The Guillotine“, která patřila hodně dlouho a neodmyslitelně do živého setu kapely.

Z dnešního pohledu byla raná tvorba KREATOR opravdu velmi naivní, ale její vliv na pozdější generace je neoddiskutovatelný. Ve své době šlo o jedno z nejtvrdších a nejrychlejších alb, jaké kdy spatřilo světlo světa, o album, ke kterému se dnes hlásí desítky či stovky následovníků a které bylo u toho, když se metalová muzika začala rozvětvovat a posouvat k mnohem tvrdším extrémům. Jde o album, jenž položilo základy extrémnějším metalovým žánrům. Sami KREATOR jej však v budoucnosti mnohokrát překonali, stejně tak jako jejich následovníci, ale o to vůbec nejde – „Pleasure To Kill“ je prostě klasikou své doby, ke které je ozdravné se občas vrátit.

06.02.2015	Diskuse (55)	Stray janpibal@crazydiamond.cz