L.A.GUNS - Renegades

80%

Odvyprávět kompletní historii L.A.GUNS připomínající scénář bizarní telenovely by unavovalo nejen mě, ale i čtenáře. Spokojme se tedy s konstatováním, že v současnosti se s tímto názvem pohybují na poli hudebního průmyslu uskupení dvě. A taky s tím, že tenhle dočasný stav bude trvat minimálně do doby, než se americká justice přikloní buď na stranu Traciiho Gunse a Phila Lewise nebo slavné jméno s poněkud pošramocenou pověstí přiřkne Stevu Rileyimu. Chtěl jsem přidat něco jízlivosti o zaoceánské posedlosti soudit se za každou cenu, ale pak jsem si vzpomněl třeba na pikantní roztržku u kdysi nerozlučných IMMORTAL a raději mlčím. Takže, zatímco L.A.GUNS model „Guns & Lewis“ stihl vyprodukovat v této podobě už dvě alba, Riley si dal s představením nového materiálu více načas. S dalšími dlouholetými členy různých fází kapely Kelly Nickelsem (basa) a Scottem Griffinem (kytara) přizval k mikrofonu původem kanadského zpěváka Kurta Frohlicha a společně vydali během roku 2020 desku „Renegades“.

Jakkoli se stavím k momentálnímu trendu uveřejňování mnoha singlů ještě před vydáním celé nahrávky spíš negativně, tak je nutno říct, že L.A.GUNS měli při jejich volbě šťastnou ruku a že jejich objemný předkrm chutnal výborně. První kousek „Crawl“ navnadil poctivou hard rockovou hrou, s Griffinovovou místy až bluesovou kytarou a skvělým důrazným, ale přitom hladkým a nevyřvaným vokálem. Více než solidní představení nového frontmana, kde Frohlich dokazuje, že je mu vlastní lehce páskovské uštěpačné frázování i čistý melodický projev. Druhý singl „Well Oiled Machine“ představil podobnou tvář kapely, ale už v trochu špinavějším rocknrollovém podání s kontrastem rafinovaně elegantního refrénu. Námět se sympaticky drží nekorektní analogie mezi svůdnou ženou a nabušenou motorkou, kytarové riffy doprovází řev motorů, kdežto téměř půlminutové sólo dráždivě opisuje křivky polonahé fanynky.

U následující eponymní jízdy „Renegades“ šlo jednoznačně o sázku na jistotu. Chytlavý dynamický song s nepochybně největšími hitovými ambicemi, který může zpočátku znít trochu povrchně a vykalkulovaně. Snad právě pozitivní až romantický odstín s výrazným rytmem svádí ke srovnávání s rádiovými komerčními taháky. Na rozdíl od podobné tvorby je ale „Renegades“ produkčně i hudebně vyladěná do poslední noty, strhává svou nepředstíranou energií na divokou cestu po okolí Los Angeles a určitě se jen tak neoposlouchá. Poslední singlovka „All That You Are“ byla vypuštěná do éteru pár dní před oficiálním releasem celého alba a je ze všech upoutávek nejméně výrazná. Provází jí téměř pop punkový přeslazený odér zdůrazněný „nanana“ popěvkem. Situaci naštěstí zachraňuje syrovější rytmika, která píseň udrží v omlácených mantinelech horkokrevného rocku ze Sunset Strip.

Skoro by se mohlo zdát, že si L.A. GUNS vystříleli všechny náboje už dopředu, ale to by se nesmělo jednat o takové zkušené harcovníky. Zbytek desky je repertoárně minimálně stejně silný a intenzivní. Neurvalou garážovku „Why Ask Why“, našlapanou rebelskou helečkačku „Lost Boys“ nebo ostré závěrečné boogie „Don`t Wanna Know“, nelze v žádném případě považovat za nějakou šedivou vycpávku. Všem vévodí rozhodná, ale pružná souhra Nickelsovy basy a Rileyoho bicích, na jejichž základu staví kytara a zpěv svoje bryskní melodie a refrény. Do role netypického šlágru se pasuje skladba „Witchcraft“, která možná na první dobrou nepůsobí úplně přívětivě a harmonicky, ale pod hrubší plachtou skrývá divoké nálady prvních gotických následovníků klasického punku.

Finální dojem „Renegades“ trochu kazí fakt, že se tak svěží a průbojné dílo nevyhnulo žánrovým klišé, jakým je zařazení rockových balad. Akustická „Would“ má ještě svoje osobité kouzlo v uvolněné atmosféře unplugged koncertů, ovšem druhá „You Can`t Walk Away“ je už pouze sentimentální reminiscencí na osmdesátkové ploužáky. Přes tenhle malý neduh je produkce L.A.GUNS zábavná a podmanivá svým elánem a přímostí. Žádná atrapa mladistvého zápalu, ale hudební entuziasmus životem zběhlých rockerů a šikovných muzikantů. Nahrávka přirozeně těží z principů i popularity osvědčených klasik kapely, alb „Cocked & Loaded“ nebo „Hollywood Vampires“, ale zároveň zní současně, a ne jako vyčichlé retro. „Renegades“ se báječně hodí do aktuální neveselé situace, kdy se špatné a negativní zprávy valí ze všech médií. Není od věci hodit aspoň na čtyřicet minut všechno za hlavu a nechat se unášet na vlnách nekomplikovaného, ale řízného hard rocku. L.A. Guns jsou nejen pro tuto příležitost jedinečnou volbou.

16.03.2021	Diskuse (7)	Hivris riha.kamil@gmail.com