MASSACRA - Sign Of The Decline
Francouzská MASSACRA
patřila ve své době mezi význačné představitele thrash/deathu a ve své zemi
měla tehdy konkurenci pouze u temnějších, ovšem stále žánrově spřízněných
LOUDBLAST. V době kdy Francie byla pro tvrdou hudbu stále velmi exotickou
krajinou, způsoboval tento Galský poklad zájem většiny fanoušků
death metalu. Subžánr, který se právě v té době hřál
na svém komerčním vrcholu, nabízel mnoho odrůd a způsobů výkladu či prezentace.
Zde to byl zejména nabušený heroický projev, kterým se MASSACRA v období svých
prvních tří alb proslavila. Ten bych si s odstupem let dovolil nazvat
chybějícím vývojovým článkem mezi tím, co předváděla SEPULTURA v období alba „Beneath The Remains“ a ranou tvorbou floridských
MORBID ANGEL, třeba někdy okolo debutu „Altars Of Madness“. Strhující ultra
rychlá tempa hrála prim, tu a tam byla sice vystřídaná s nějakou atmosférickou
vybrnkávačkou, ale dominovaly nezastavitelné riffové smrště, vřeštivá sóla a
kulometné palby bicích, které v kombinaci s obrovským vnitřním nábojem a
hlubokým, hrubým, ovšem jasně srozumitelným vokálem utvářely sound kapely. V počátcích
sice stál za mikrofonem kytarista Fred Duval, později, od albové dvojky „Enjoy
The Violence“, šlo o činnost, kterou si bral na starost spíše baskytarista a o
něco lepší křikloun Pascal Jourgensen.
Technická vyspělost
také nebyla v případě těchto Francouzů zrovna prázdným pojmem, což bylo nejlépe
demonstrováno právě na jejich vrcholném třetím albu „Sign Of The Decline“ ze
srpna roku 1992, které bylo jejich posledním rázným zahřměním ve stylu staré
thrash/death metalové školy. Pozdější alba - „Sick“ a „Humanize Human“, která
vycházela v douletých intervalech, sice znovu obsahovala poměrně zručně a
kvalitně odvedenou práci, ale byla až příliš vzdálena od původní koncepce a
hlavně byla ovlivněna zejména moderním pojetím hry, jaké v té době na scénu
přinesli třeba kalifornští MACHINE HEAD. Následkem toho došlo ke značnému
odlivu skalních deathmetalových fanoušků a pozdějšímu rozpadu.
Když právě třetí desku „Signs
Of The Decline“ srovnáte s oběma albovými předchůdci,
s nekompromisním, avšak nepříliš zajímavým debutem „Final Holocaust“,
který z dnešního pohledu opravdu trpěl špatnou produkcí, tak s jeho o něco
vyzrálejším, více přístupným, prostě ve všech směrech lepším následovníkem
„Enjoy The Violence“, je na ní jasně rozpoznatelný nemalý vývojový pokrok
směrem k větší propracovanosti, technické dokonalosti a také rapidně
lepšímu soundu. Zkrátka, MASSACRA na ní působí mnohem víc hotově a po všech
stránkách profesionálně. Jakoby až zde definovala to, co už chtěla sdělit na
předchůdcích, ale neměla k tomu dostatečný arzenál možností či schopností.
Vyrovnané album tak nabízí desítku ostrých a rychlých thrash/death metalových
skladeb. V textech se to hemžilo válečnou tématikou nebo motivy historickými či
nadpřirozenými, které spadaly spíše pod obor sci-fi literatury. Skladby
jako „Evidence Of Abominations“, „Defying Man´s Creation“ nebo titulní věc
slouží do dnes jako učebnicový příklad žánru a jeho stavu na samotném počátku
devadesátých let.
03.01.2015 | Diskuse (5) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
Metalista | 10.01.2015 23:09 |
Nerad někam píšu ale od Massacry je nejlepší Enjoy. Titulka nebo trojka Gods of hate. |
Meresz | 05.01.2015 12:29 |
No ja prakticky z Francúzov počúvam práve len trojicu Massacra, Loudblast a Agressor :D Agressor tiež solídne šľapali. |
Valič | 05.01.2015 00:08 |
Dívám se, že se asi všichni shodneme na tom, že tohle album bylo vrcholem jejich kariéry. Další řadovku (Sick) jsem sice kdysi slyšel, ale vzpomínám si, že mě tenkrát moc nebavila a jejich poslední album už jsem pak ani nesháněl. Ze starších francouzských kapel bych kromě těch Loudblast ještě rád připomněl Agressor a jejich první dvě desky. |
Meresz | 04.01.2015 10:28 |
Nepočul som to dlho, ale je to určite najlepšia Massacra (aspoň z prvých troch, posledné dve som ešte nepočul). Hobľuje to obstojne a zvuk zabíja. Myslím že si zaslúži aspoň o 10% viac :) |
DarthArt | 03.01.2015 16:45 |
Opět trefa do mého metalového mládí. Signs of the Decline bylo tehdy opravdu docela velkým pozdvižením směrem z death metalem ne zas tak moc postižené Francie. Vzpomínám na mile ortodoxní rozhovor z úst Fred Deatha na stránkách Sparku, i na moji kopii kazety, která samozřejmě pocházela z Polska od pirátské "firmy" Takt - naštěstí tahle kazeta byla nahraná po obou stranách, a tak jsem se nemusel vztekat jako u jiné "originálky", kde hrálo jenom prvních deset vteřin a pak se na to kopírovači vysr... . Jo, to byly časy. Škoda, že tahle kapela nevydržela v tempu déle, další desky jsem už asi ani neslyšel, a jak vidno, zajímavá kariéra a výborná muzika utichla někde v prádznotě. Každopádně milá vzpomínka! |