MASTER´S HAMMER - Fascinator

80%

Jsem fascinován, s jakou obrazotvorností oživuje a chrlí do světa František Štorm své nekromantické vize přeplněné všemožnými bludy, bytostmi a tajuplnými výjevy, na kterých stojí současná lyrika tvorby jeho kapely MASTER´S HAMMER. Přesto tvrdím, že novinkový kotouč „Fascinator“ je o trochu slabší deskou, než je tomu v případě tří předchůdců (jmenovitě „Vracejte konve na místo“, „Vagus Vetus“ a „Formulae“), což ovšem vůbec neznamená, že se jedná o špatnou záležitost. Ostatně několik slabších skladeb se našlo na každém z post-comebackových děl. 

Stylově „Fascinator“ rozněcuje ponejvíce vzpomínky právě na oblíbené „Konve“, protože divoký materiál přibližuje aktuálního tvorbu MASTER´S HAMMER více k blackmetalovému jádru (rychlé laufy, kvílející kytarové valy, občasná sóla nebo hnilobnější vokální projev), než tomu bylo v případě dvou přeci jen trochu industriálně-písničkovějších (jakkoliv z mého pohledu vrcholných) alb vydaných posléze v letech 2014-16. Na nich byl projev MASTER´S HAMMER přeci jen pročištěnější, mnohdy vycizelovaný umělými zvuky a texty tam šly logicky do popředí, navíc bezchybně podporovány skvělou dramatizací a náladotvornými faktory všech těch hororových minipříběhů.

Letošní absence Necroccocka (deska opravdu vznikala v sestavě, v jaké MASTER´S HAMMER vyrazili vstříc svým koncertním štacím) se na novince projevuje, dle mého, především výše zmíněným přesunem od rytmizovaného a klávesami více ovlivňovaného industriálního-blacku s těžištěm na textech a jejich zvrhlém podání, k přeci jen o něco jadernějšímu projevu, jenž souvisí více s metalovým podhoubím. Ostatně právě kytara Petra „Blackieho“ Hoška mnohdy platí za určující prvek některých z výraznějších songů (tak třeba „Psychoparasit“). 

Jako je u MASTER´S HAMMER dobrým zvykem, textová stránka je znovu velmi kvalitní, ale někdy ani ona nedokáže zamezit proniknutí slabší položky do soupisky písní (zvláště v druhé polovině se jede tak trochu přes sílu a některé songy působí zvrhle za každou cenu). Ano, poslední třetina novinky je nejslabším úsekem tvorby kapely za celou éru od návratu v roce 2009. Albu „Fascinator“ by opravdu prospělo zkrácení na deset vysekaných válů, na druhou stranu od úvodu v podobě fantastické titulní skladby až po bahnem, krví a tropickým klimatem prohřátou „Krokodil“, nemá deska slabšího místa. V tomto úseku má člověk co dělat, aby i v časech, kdy desku zrovna neposlouchá, zadržel smích při vzpomínce na její texty.

Všechny songy jsou poháněny bicí artilérií Honzy Kapáka, který albu dodal znamenitý švih, ale je zde třeba zmínit i účast tympánisty Silenthella, který je zde, spolu s Frantou Štormem, jediným původním členem této sebranky. „Fascinator“ obsahuje jak naprosto skvělé skladby, které se zařadí k tomu nejlepšímu, co MASTER´S HAMMER po svém návratu v poslední desetiletce stvořili, tak samozřejmě věci na hraně, či dokonce slabšího charakteru (mluvil jsem o poslední třetině alba a na tom trvám, zde opravdu není z čeho brát). Když se zaměřím na to podnětné, tak titulní song splňuje ta nejpřísnější kritéria tvorby MASTER´S HAMMER, zvláště pak když je Vyvolený patetik zdvíhán, na vlně rozjitřené nálady davů a za přispění přírodních sil a nejrůznějších kultů, rameny Bohů až kamsi nahoru. O takovém respektu a nekonečné přízni nejmocnějších, jenž je zde mistrně vyobrazena, by si snad mohli nechat zdát i šamani z chrámů zkázy v příbězích Indiana Jonese. Epochální song, který je po právu umístěn do popředí celého letošního díla.

Silnou Štormovou stránkou v případě textů je fakt, že dokáže pomocí nadpřirozených obrazců mimoděk pojmenovávat i peripetie, kterými prochází naše současná společnost. Tak jako tomu bylo před lety v případě „XMZ" (tedy Xenofobní misantropické zrůdy), děje se tak dnes i u songu „Psychoparasit“, kde je vtipně načrtnuto dějství rozehrávané dnes dost často nejrůznějšími tragédy na sociálních sítích a různých internetech, kde si řada těchto aktivních vyčurinů klade za prvotní cíl především ovlivňovat (i třeba politické) názory společnosti ve prospěch kohosi podivného a vyloženě s tím vším otravovat vzduch. 

„Ve věži ticha“ platí za dokonale mrazivý hororový výjev, kde Štorm zužitkovává své přednosti v umění vyobrazit cosi nadpřirozeně zvráceného, zatímco „Linkola“ útočí z čelní řady tím nejlepším tématem, jaké nahrávka nakonec vlastní. Finský ekologický extremista je zde v pozici novodobého Adolfa a do hudby MASTER´S HAMMER skvěle pasuje. Jeho příběh o touze nastolit za každou cenu pořádek patří k tomu nejlepšímu, co kapela kdy stvořila (nutné slyšet). Navíc jsem přesvědčen, že by se velká část tuzemské metalové veřejnosti cítila šťastná, kdyby se ten malý mužík s vízorem surovce, který ostatně zmíněný příběh/text sepsal a vokálně odprezentoval, stal navždy něčím jako jejich českým metalovým Linkolou, při jehož příchodu do místnosti by se s vážnou tváří srazily paty k sobě a pravačka by letěla kamsi dopředu a nahoru.

Makabrózní výjev „Satanská nekrofilní porna“ má všechny atributy hitu, jakými bylo přeplněno především minulé album „Formulae“. Ať se to možná zdá podivné, jde opět o jistou kritiku současných poměrů ve společnosti :-), kde si čím dál více ukrajuje prostor a postupně získává kontrolu nad stádem jakási prapodivná škodná a všemožným úchylárnám nakloněná minorita, upravující si pravidla tzv.normality fungování dle svých potřeb, navíc fízlující a kontrolující kde se jen dá. Píseň „Estetika ďábla“ s chladným espritem umrlčí lyriky rovněž nezklamala a  do vyhřátého indického bahna zasazený „Krokodil“ má v sobě rovněž velkou dávku černého humoru a všechny přednosti hitu z časů předchozích dvou alb, kde je upřednostněna textová složka a rytmické prvky před kytarovou bouří. Následné dvě skladby „Astrální dvojníci“ a „Kletba“ sice také ještě nejsou vyloženě špatné, avšak odstartují část nahrávky, kde se jde s kvalitou prakticky pouze dolů a člověku dá docela práci vydedukovat pointu děje, který nastiňují jejich texty. Vše co následuje už je pak jenom horší, a tak právě díky slabší dramaturgii poslední třetiny alba, mám novinku prostě o něco níže než předchozí tři díla MASTER´S HAMMER, přesto stále velmi nadprůměrná nahrávka tuzemského metalu. Jen tak dál.

25.02.2018	Diskuse (21)	Stray janpibal@crazydiamond.cz