MASTER´S HAMMER - Ritual

100%

„A ty, zmatený ubožáku, který držíš toto LP ve svých usmolených pazourech, věz, že tímto okamžikem jsi ztracen. Prostřednictvím barbarských zvuků této hudby se nacházíš v Mistrově moci, a znamení rohů vypálené jeho levou rukou a žárem Inferna do Tvé duše Tě bude provázet až do smrti. Otevři oči, hlupáku, protože jsi našel to, co jsi hledal, a naslouchej pozorně!“

Takhle laskavě a mírumilovně přivítali posluchače na svém prvním albu „Ritual“ pražští MASTER´S HAMMER. Kapela, která tehdy v roce 1991 byla už skutečnou hvězdou domácího metalu a která se v následujících letech měla stát dokonce globální undergroundovou záležitostí známou snad všude od Arktidy po Antarktidu. Čím to bylo a jakými ingrediencemi páchne jejich kultovní debut, to si teď zkusme společně rozlousknout...

Mistrovo kladivo

Než v roce 1990 po „Ultrametalu“ dostali MASTER´S HAMMER nabídku na album, měli už za sebou celkem slušnou diskografii – samozřejmě ve formátu „do it yourself“. Rané bordeloidní demo „The Ritual Murder“ můžeme minout a první oficiální vlastní počin „Finished“ se dá považovat za materiál dost ovlivněný švédskými BATHORY, ovšem další nahrávka „The Mass“ je již naprostou klasikou a dá se říct zrozením ojedinělé hudby – black metalu á la MASTER´S HAMMER. Demo napráskané skvělými skladbami i atmosférou pak následovala snad ještě lepší nahrávka „The Fall Of Idol“, těsný předchůdce alba „Ritual“. Lidi v kapele se od vzniku v roce 1987 téměř kompletně vyměnili a v roce 1990 skupinu tvořili kytarista a zpěvák Storm (František Štorm), kytarista Necrocock (Tomáš Kohout), basák Monster (Tomáš Vendl), obsluha tympánů Silenthell (Jan Přibyl) a bubeník Miroslav Valenta. MASTER´S HAMMER v té době už byli alespoň v rámci Československa dávno kutovním pojmem – zahaleni mystikou a různými téměř neuvěřitelnými historkami ze života skupiny i jejích členů. Kapela v takovéhle konstelaci byla v roce 1990 (a byla by asi i dnes) něčím opravdu nevídaným a tak se na jejich desku čekalo jako na velkou událost.

Rituál

MASTER´S HAMMER v ostravském studiu Citron, kde album natáčeli, prakticky vystřídali DEBUSTROL a v podobně krátké době – během pěti prosincových dnů (míchalo se pak dva dny v lednu) – natočili album, které dodnes zástupy undergroundových maniaků považují za naprosto zásadní dílo a málem za nejlepší blackovou nahrávku vůbec. Produkčně byl u toho opět Miloš Doležal a podařilo se dosáhnout mimo jiné vynikajícího zvuku, úplně odlišného od jiných black metalových kapel. Tady určitě stojí za to připomenout, že o smlouvu s MASTER´S HAMMER se v té době prý zajímal i norský black metalový guru Oystein Aarseth alias Euronymous pro svůj label Deathlike Silence, údajně ale kvůli požadavku kapely podepsat kontrakt v Praze z celé věci sešlo. Kdo ví, co by se dělo, kdyby MASTER´S HAMMER bývali zakotvili u onoho severského šílence a zda by se to nepodepsalo i na výsledné podobě „Ritualu“ (případně zda by vůbec vyšel :). Jenže, jak se říká – kdyby jsou chyby.

Radši si povězme, že na „Ritualu“ se mimo vyjmenované sestavy podílel i pozdější řádný člen MASTER´S HAMMER Vlasta Voral, který obsluhoval klávesy. A co je velmi neobvyklé, některé songy prý kvůli autorským právům nahrával v kapele již jinak nepůsobící baskytarista Milan Fibiger. Obal desky dopadl naprosto podle očekávání – přední stranu zdobí mrazivé zátiší se sněhem zasaženou krajinou a rozvinutým bafometem, zadní zachycuje členy kapely, roztroušené ve skalnaté stráni. Mnohem působivější než tisíc čertů a ďáblů, Frantův talent a fištrón se nezapře. Další jeho výtvory najdeme na vnitřňáku, kde jsou kromě textů přítomny dvě Štormovy kresby „okultně-satanistického“ charakteru.

Total Mystic And Occult Black Metal

Co se týká náplně desky, MASTER´S HAMMER na to šli jiným způsobem než DEBUSTROL a sestavili debut výhradně ze skladeb, které zveřejnili už na demáčích. Obdržely ale úplně nový kabát, hlavně zvuk a dynamiku, takže si fanoušci rozhodně nemohli stěžovat, že by dostali znovu to stejné. „Ritual“ začíná pochmurným a nanejvýš působivým intrem, otevírajícím bránu skladbě „Pád modly“, černému songu z předchozího dema „The Fall Of Idol“, které je vlastně tady na desce přapracované úplně celé. Neopakovatelné riffy, valivý a pochmurný, ale přitom naprosto čitelný sound a Štormův krákorající hlas posluchače pohltí a zavedou do mystického světa plného temných tajemství, spíše tušených obrazů bestie, chladu a naprosto ojedinělé atmosféry, kterou člověk nenajde, troufám si říct, na žádném jiném albu v dějinách hudby. Už s posledními verši a takty první skladby máte pocit, že konec světa právě probíhá a není cesty k obratu.

„Pádem modly“ ale tenhle zmar a zoufalství teprve začíná. Celý zbytek první půlky alba pokračuje novými verzemi songů z posledního dema, ať už jde o drtivou „Každý z nás...“, kde Štorm skrze zuby pasíruje neuvěřitelně sugestivní text plný hnusu a rouhání, vynikající instumentálku „Ritual“ (na demu měla název „Hnijící ráj“) a další klasiku „Géniové“, známou z „Ultrametalu“. Druhou stranu alba otevírá další supersilná skladba „Černá svatozář“, kterou střídá největší nářez „Věčný návrat“ – obě z dema „The Mass“. Číslo osm na desce dává vzpomenout na demáč „Finished“ a jde snad o nejproslulejší skladbu MASTER´S HAMMER vůbec – „Jáma pekel“ je dodnes vzývána mnoha temnými spolky na čele s polskými stylotvůrci BEHEMOTH. Základní playlist alba uzavírá opět záležitost z posledního dema, „Útok“ je další vysoce sugestivní hymna plná zmaru, destrukce a temných sil, vrcholící ve velkolepém několikaminutovém a opravdu infernálním fade outu.

Tak končí vinylová a kazetová verze alba, majitelé cédéčka ale dostanou ještě před „Útokem“ další dvě skladby – z „Ultrametalu“ všem známou „Zapálili jsme onen svět“ a členité „Vykoupení“ (obě opět z „The Mass“). Mladší ročníky možná překvapí, že je na tomhle nosiči najednou víc skladeb, ale tehdy to nebylo alespoň u nás nic neobvyklého – CD sneslo oproti LP delší hrací čas a písničky navíc byly i jakýmsi bonusem pro kupce tehdy ještě ne tolik rozšířených kompaktů. Takže příznivci té či oné kapely mohli vyprazdňovat peněženky do zblbnutí, ale v případě „Ritualu“ se to jasně vyplatilo.

Je to celé míněno vážně?

V samostatném odstavci musíme aspoň trochu zmínit texty – Franta Štorm měl a má uměleckého ducha a tak blacková témata pojal po svém – jako když malíř na plátno zhmotní něco naprosto uhrančivého a děsivého. Texty plné památných básnických obratů, stoického a vznešeného zla, chladu a skvostně popsaných temných vizí – to vše je dalším solitérem, nezopakovaným nikdy jindy a nikde jinde. A plně vychutnat si to můžeme vlastně jen my, kteří vládneme českým jazykem, takováhle poetika se prostě nedá přeložit.

Co je ale na „Ritualu“ a vlastně na celých tehdejších MASTER´S HAMMER nejzvláštnější, je fakt, že to celé možná není myšleno až tak moc vážně. Jak jinak si vysvětlit třeba to, že do tak podmanivé a dokonale atmosférické muziky kapela natočila videoklipy, které působí jako ironie a hrubá nadsázka? Vzpomeňme na „Černou svatozář“, kde Štorm, Necrocock a Silenthell pobíhají mezi papundeklovými kulisami a flaškami od piva, přičemž hází do kamery „děsivé“ výrazy jako z mateřské školky :) Zajímavý je také klip „Géniové“, představující jakousi černou mši s nahou ženou na oltáři (samozřejmě nesmí chybět „kruté“ výrazy členů kapely) – jestli si dobře pamatuji, tohle bylo i na tehdejší ultraliberální dobu moc a z klipu se v televizi objevily většinou jen nějaké neškodné ukázky.

Celé dění kolem MASTER´S HAMMER vlastně aspoň na mě působí tak, že Franta jako hybná síla kapely to všechno pojal jako určitý umělecký akt – řekněme třeba divadelní scénu. Svým géniem spolu s kolegy stvořil naprosto unikátní koncept a dosáhl ve svém ranku světové špičky, ale pak se pustil ihned do něčeho jiného, protože vlastně nebyl žádný zaťatý black metalista, celé to bylo taková legrace a nabytá sláva ho ani moc nezajímala. Jak to vlastně přesně bylo se ale asi už nikdo nikdy nedozví a zůstane nám jen milion teorií – za pár let po „Ritualu“ už kapela ani neexistovala a Štorm se o tom nehodlal dál bavit, a i dnes, kdy MASTER´S HAMMER opět čile hrají, se otázkám k tomuhle období elegantně vyhýbá. Což ovšem do celého záhadného konceptu přidává další náboje.

V podstatě záhy po vydání debutu a nějakých koncertech kapela přehodila výhybku a pustila se do hodně odlišné muziky, zhmotněné na památném „Jilemnickém okultistovi“. Jakoby svůj „rituální“ koncept dotáhla do konce a dál ji to už takhle prostě nebavilo. Debut MASTER´S HAMMER se tak stal historicky naprosto ojedinělou záležitostí, ale, a možná i proto, je dodnes hromadně opěvovaným briliantem celého stylu. Přátelé – TOHLE JE MOCNÉ ALBUM!

08.09.2017	Diskuse (35)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz