MEAN MESSIAH - Takovéhle album jsem chtěl vždycky natočit (rozhovor)

Osobu Dana Frimla mnozí dnes znají z youtubeového kanálu, kde má pořad Recky na vaše pecky a komentuje demáče a nejrůznější nahrávky začínajících kapel a hudebníků. Jako majitel studia The Barn má potenciál být u řady zajímavých nahrávek, ať už v roli nahrávacího technika či producenta. Jako muzikant funguje v moderně metalovém projektu MEAN MESSIAH, se kterým právě realizoval třetí řadové album a o tomto materiálu bude náš rozhovor.

Třetí řadovka „In Infinite Illusion“ od MEAN MESSIAH je na světě. Když jsi na ní začal dělat, co skladby na budoucí kolekci musely splňovat? Přeci jen potřeba posouvat hranice k tvorbě patří.

Vůbec jsem si nekladl žádné limity ani nároky. Psát jsem začal v době nefunkčnosti MEAN MESSIAH a plánoval to vydat někdy v budoucnosti jako studiový projekt. Už od začátku jsem věděl, že chci víc otevřít dvířka experimentům a výraznější melodice. Měl jsem i pár nápadů, které se docela vymykaly metalovým mantinelům, jako třeba skladby „Ashes“ nebo „Right Now“, a u kterých jsem si říkal, že by mohly MEAN MESSIAH slušet, i když je to docela velký krok jinam. Rozhodl jsem se tolik nesoustředit na riff a pracovat s materiálem jako se skladbami s důrazem na harmonii a formu. Posouvání hranic je pro mě klíčová věc, nebaví mě stát na místě!

Projekt se rovněž objevil v nové sestavě, kde tě na trojici doplňují bubeník Miloš Meier a baskytaristka Lenka Čechová, jak k vzniku této sestavy došlo a proč právě tihle dva?

S Milošem jsem se seznámil, když ke mě do studia začal jezdit točit bubny pro DYMYTRY a jeho projekt DRUMMING SYNDROME. Mezi prací jsme probírali co kdo dělá a já Milošovi pustil nějaký hrubý dema pro MEAN MESSIAH. No a Miloš mi v podstatě okamžitě nabídl, že by mi album nabubnoval. Takže jsem do toho šlápnul a začal jsem intenzivně pracovat na tom, co jsem už měl a na nových věcech. Moje manželka poté přišla s ideou, že když už to bude Miloš bubnovat, tak by mohl i do MEAN MESSIAH vstoupit jako člen a odehrát i nějaký koncerty. No, a když na to Miloš kývnul, věděl jsem, že je potřeba to udělat správně a sehnat do kapely baskytaristku. Ten ženský element k nám neodmyslitelně patří, a třeba v tý minulý sestavě, kde jsme byli tři chlapi, mi to hodně chybělo. Neuvěřitelnou náhodou jsem se seznámil s Lenkou, která ke mě do studia přijela na workshop, a když se zmínila, že hraje na baskytaru, začal jsem ji popichovat, jestli by to nechtěla zkusit u nás. Nejdříve se jí moc nechtělo, ale pak si přesto napsala partitury a po několika týdnech se stala baskytaristkou MEAN MESSIAH.

Seš s výsledkem studiového snažení spokojen? Jak dlouho se vůbec materiál, předpokládám vznikající ve tvém studiu The Barn, připravoval a čeho na něm bylo nejtěžší docílit?

Takovéhle album jsem chtěl vždycky natočit! A s „In Infinite Illusion“ nastal ten správný čas to zrealizovat. Zábavný je, že od napsání první noty až po mastering ten celý proces trval pouhý jeden rok! To je na mé poměry, respektive na poměry MEAN MESSIAH, naprosto neuvěřitelně krátká doba, vezmeš-li v potaz, že každé z předchozích alb si vzalo sedm let práce. Byl to intenzivní, bleskový proces a myslím, že ta atmosféra se na albu hodně podepsala v tom nejpozitivnějším smyslu. Při tvorbě nás neprovázely nějaké težkosti, naopak celé album vznikalo se zvláštní lehkostí, v intenzivním tempu, ale v pohodové atmosféře. Bylo strašně hezký sledovat, jak to všechny baví a těší se z toho.

Jak dalece se tvoji aktuální spoluhráči podíleli na vzniku písní? Jak album vlastně vznikalo?

Skladby pro MEAN MESSIAH píšu já, a to se nikdy nezmění. Každopádně jak Miloš, tak Lenka přispěli obrovskou měrou svými nápady při nahrávání jejich partů. Některé pasáže tím dostaly úplně jiný rozměr, než jsem původně zamýšlel, což byla pro mě naprosto nová situace, ale dost jsem si to užíval. Na začátku dostali demo a notový zápis a pak už jsem to nechal na nich. Nijak jsem je neomezoval a pokud mě paměť neklame, tak jsem do toho vstoupil snad jednou, či dvakrát, když jsem měl pocit, že ten původní záměr fungoval líp. „In Infinite Illusion“ je výsledek snažení celé kapely a já myslím, že to dopadlo fakt dobře. :)

Cítíš se spíš jako muzikant a skladatel a nebo si více „dokážeš užít“ post producenta či studiového machra?

Neodděluju to, baví mě všechno a je to v mém případě hodně provázaný. To, že si můžu nahrát a zprodukovat svoji vlastní hudbu, je pro mě velký dar, který mi dává obrovskou volnost v tvorbě a realizaci. Je i velký štěstí, že na mne v tomto ohledu spoléhají další kapely, kterým pomáhám realizovat ty jejich sny a ideje. Je to pro mě obrovská pocta a tuhle práci neberu na lehkou váhu.

Když vaši novou nahrávku poslouchám, jednak si uvědomuji, že pro tebe zkrátka hraje určující roli metalová hudba devadesátých let, tedy období křížení žánru s vlivy zvenčí, což není jen tím, že na albu zní řada industriálních prvků, ale také i tím, že ona stylizace napovídá, jak moc velkou roli u tebe zastává hudba kapel jako FEAR FACTORY, DEVIN TOWNSEND, GRIP INC., WALTARI, a dalších uskupení té doby. Seš přesvědčen, že už tu všechno bylo a že je třeba cizelovat vymyšlené?

Od jistého momentu už je veškerá popová i metalová hudba jen o tom, kdo to kam posune aranžérsky, zvukově, nebo jaké vlivy do své hudby pustí a jak je namíchá dohromady. Vždycky mě bavily kapely s přesahem a přesně proto mám rád všechny ty jména, který jsi zmínil. Dalším obrovským zdrojem inspirace jsou pro mě osmdesátá léta a kapely jako DEF LEPPARD, RATT, MÖTLEY CRÜE nebo pop v podáni například Phila Collinse, Petera Gabriela či Ricka Springfielda. Ten typ produkce a styl songwritingu mě nesmírně inspiruje a troufám si říct, že je to až polovina zvuku a stylu MEAN MESSIAH. Jen je to celý přefiltrovaný do jiných žánrových škatulek.

Právě díky povedené produkci, kvalitnímu zvuku a rovněž přístupu, kdy je do paklíku třeba přinést jen to, co bude rozhodně posunem od minule, však deska získává kouzlo i v dnešní době. Osobně si myslím, že je krokem správným směrem a dvě předchozí díla nechává s přehledem za sebou, což zdůvodňuje větší barvitost matra, důvtipnější kombinace tvrdosti a melodií a celkově jisté nadžánrové kouzlo. Co rozhodlo ve prospěch otevřenosti a čeho si na materiálu nejvíce ceníš?

Jsem celoživotní eklektik, oslovuje mě strašná spousta druhů umění, hudebních žánrů, a i když lovím hlavně ve vodách tvrdší hudby, mnohé z mých úplně nejoblíbenějších alb jsou zcela mimo metal či hard rock. Nemám problém psát metal ani pop, či vážnou hudbu. Ve všem jsem doma. Když jsem před sedmnácti lety začal psát a nahrávat debut „Hell“, byl jsem v pozici, že jsem chtěl natlakovanou desku bez možnosti oddechu. Melodický zpěvy mi přišly jako klišé a proto na debutu skoro nejsou. To album pořád tlačí a naprosto odráží můj tehdejší pohled na svět a jistou nasranost, která ve mně tehdy dřímala. Ale už od EP „Let Us Pray“ se to začalo posunovat tím směrem, kde se MEAN MESSIAH nacházejí dnes. „Divine Technology“ je taky intenzivní, ale už na něm je přesah jinam. Od teatrálního intra „Interment of Ashes“, přes bombastický nástup „Hello Again!“ až po popovou „We Shout“ nebo česky zpívanou „Za světlem“ jsem tam tehdy, myslím že celkem jasně, dal najevo, kam se kroky MEAN MESSIAH budou ubírat příště. A čeho si na „In Infinite Illusion“ cením nejvíc? Právě té barvitosti a že to zároveň drží pohromadě.

Osobně mne zaujaly spíše ty pomalejší kusy jako „Clouds“ a „Ashes“, cítím z nich ono kouzlo alternativně rockových devadesátek a lehký odér jemnějších forem industrialu, nehledě na to, že bohatě přispívají k zpestření atmosféry díla a jeho dramaturgii. Jak tyto songy slyšíš ty?

„Ashes“ považuju v kontextu své tvorby za možná to nejlepší, co jsem kdy napsal. Původně zněla trochu jinak a já ani ze začátku neplánoval ji vydávat pod značkou MEAN MESSIAH. Jednoho dne mi ale zčistajasna přilétl nápad na ten heavy refrén, prostě jen „Ashes“ a nechat hrát kapelu samotnou. Ta atmosféra a netypická forma mě tak uhranuly, že jsem věděl, že tohle prostě musí na albu být, i když je to teda obrovský úkrok stranou. :) Měl jsem docela pochybnosti, jak to naši fandové vezmou a dost mě překvapilo, jak pozitivní ohlas „Ashes“, ale i „Clouds“ mají. „Clouds“ je skoro až gotická, industriální skladba, kterou jsem napsal kolem útržku textu, který mne napadl, když jsme si s manželkou udělali pěší tůru přes Sedlo, což je mystická hora, na kterou koukáme z oken našeho domu. Sedlo má neuvěřitelnou atmosféru, říká se, že uvnitř ní žije čarodějnice. Když jsem pak stál na vrcholu a koukal na krajinu přes kterou se ženou mraky, napadl mě slogan I stand, all alone, at the end of the world/Clouds run away. To mi zůstalo v hlavě jak mantra. Ve studiu jsem udělal demo, prokomponoval ty vokální linky a bylo to. Ve skladbě pracuju s kontrastem mollových a durových stupnic, do kterých jsem se snažil dostat ty pocity tajemna a zárověň euforie, který mě na Sedle úplně pohltily.

Pilotním singlem byla stanovena „Fire“, skladba nesporně chytlavá, přímočará, vlastnící ono future-kosmické kouzlo, kterým oplývá třeba tvorba Kanaďana Devina Townsenda, můžeš k této písni něco říci? Co pro tebe znamená tento muzikant?

K Devinovi nás přirovnávají často, nicméně při komponování „Fire“ jsem si vůbec nemyslel, že by to mělo být podobné jemu. Víš co bylo inspirací? Industriální tepání ranných MINISTRY a melodika ve stylu DEF LEPPARD a podobných kapel. Když by sis skladbu rozebral na jednotlivý vrstvy, tak zjistíš, že jak kytarový linky, tak harmonie a melodika refrénu, by mohly být třeba na jakémkoliv albu právě DEF LEPPARD nebo třeba DOKKEN z osmdesátých let. Takhle jednoduchý to je a s Devinem to nemá společnýho vůbec nic. :) Používám úplně jiný ladění, melodiku i harmonie. Máme místy trochu podobný hlas a odtud pramení ta přirovnání. A i když si myslím, že si jdeme svojí cestou a podařilo se nám si vytvořit svébytný styl, tak mě to přirovnání vlastně docela lichotí. :)

Zaujala mne i skladba „I See Black“, která dokázala do alba patřičně vtáhnout, takže jestliže Jaz Coleman zpívá na nejzdařilejším albu jeho KILLING JOKE o tom, že věci vidí rudě, pak u MEAN MESSIAH budu mít asi stále před sebou představu, že vy to máte v tmavším odstínu. Tahle skladba, jako dvojka v pořadí na albu, ukázala, že novinka nebude jen nářez od začátku do konce, ale mnohem důmyslnějším dílem, jak je pro tebe důležitá velikost prostoru, ve kterém se dílo pohybuje? Ať už to budeme brát ze stránky žánru, či entuziasmu hudebníků.

„I See Black“ je o tom, že život a čas běží jen jedním směrem a není cesty zpět. Neodvratně se blížíme ke konci, kde je tma a žádný „světlo na konci tunelu“. Proto „I See Black“. Ale to, že vidím černě ještě neznamená, že v tý temnotě něco není. Jinak ta velikost tvůrčího prostoru je pro mě klíčová a baví mě, že to mají stejně i Miloš a Lenka. Díky tomu jsem mohl na třetím albu ukázat všechny svoje hudební tváře.

Titulní skladba „In Infinite Illusion“ nebo třeba „Crash Test“ patří k těm nejnářezovějším položkám, tohle je opravdový metalový extrém, u kterého se musel zejména Miloš Meier zapotit. Jak dalece důležitý byl v rámci desky prvek takovéto výplachové agrese?

Podstata MEAN MESSIAH leží v extrémním metalu, a tím je to daný. „Crash Test“ byla první skladba, kterou jsem na třetí album napsal a přímo navazuje na předchozí „Divine Technology“. Ta skladba by klidně mohla být na druhém albu, ten riff jsem měl právě v šuplíku už z doby práce na „Divine Technology“. Už se ale nevešel. Titulní skladba vznikla hned jako druhá, ale od začátku jsem ji komponoval jako album opener. Původně před ní mělo být intro, ale nakonec mě ten nekompromisní nástup tak bavil, že to zůstalo jak to je. Mám tyhle kontrasty rád a ten výplach, jak říkáš, je něco, co mě nesmírně baví i na pódiu. Je to taková forma duševní očisty.

Co MEAN MESSIAH a koncerty? Budou nějaké? Měli jste např. v dubnu vystupovat v Plzni na křtu novinky kapely INNERSPHERE a sice spolu s touhle kapelou a ještě pražskými STELLARIS, nicméně z toho sešlo, co se stalo?

Jistě, že budou! Už v červnu se objevíme na Czech Death Festu a Basinfirefestu a zrušené koncerty jsou přesunuté na podzim, již brzy budeme nové termíny oznamovat. Zdraví si bohužel nevybírá a má pro nás všechny absolutní prioritu. Samozřejmě nás zrušení naší účasti na turné mrzí, měli jsme i vynikající předprodeje, ale doufáme, že na nás fandové vyrazí na fesťáky a podzimní koncerty. Moc se na to těšíme a slibujeme, že na pódiu necháme všechno, co máme!

07.05.2024	Diskuse (7)	Stray janpibal@crazydiamond.cz