MEGADETH - Úder do kovadliny 1/12

Komplikovaná osobnost Davea Mustainea a jeho dlouhá hudební cesta určitě stojí za důkladné prozkoumání. Vždyť právě jeho formace MEGADETH patří k vůbec nejúspěšnějším americkým metalovým kapelám více než třicetileté historie žánru. Jeho příběh se stal za ty roky pozoruhodným, nejen díky mnohým kontroverzím, kterými je od samotných počátků lemován, ale zejména díky nezanedbatelnému počtu skvělých alb. Jde o příběh silné vůle, odříkání, ale i velkého talentu, jenž tento zrzavý nespoutanec dokázal přes všechny nástrahy, ústrky, ale i osobní průsery a vlastní prohřešky, zužitkovat ve svůj prospěch. Dave Mustaine patří ještě dnes bezesporu mezi nejvýraznější osobnosti americké heavy metalové historie.

Jako nejmladší dítě z početné a společensky nepříliš dobře situované (později navíc rozpadlé) rodiny byl nucen se o své místo na slunci o něco důrazněji prát než tomu bylo obvyklé u jiných vrstevníků. Když bylo fungování celé rodiny více méně závislé pouze na výdělcích jeho matky, která se navíc později připojila k společenství jakési náboženské sekty, rozhodně to pro dospívajícího Davea neznamenalo plusové body. Lásku k rockové hudbě u něho zažehnul tehdejší partner jedné z jeho o dost starších sester. Pod jeho vlivem a pod vlivem britské rockové scény se mladistvý rebel začal zdokonalovat ve hře na kytaru.

Ostatně právě chudší periférie Los Angeles, ležící na jižním okraji této kalifornské metropole, byly v sedmdesátých letech plné podobně nadšených mladých floutků, jenž si příliš netykali se školní docházkou, různě se potloukali, kšeftovali s marihuanou a navíc se pro ně stala řádně tvrdá a hlasitá hudba únikem z neutěšené reality. U Davea byla veškerá tehdejší frustrace ještě navíc upotřebena při zálibě v jistých bojových dovednostech, které neváhal používat ve vymezení si svého teritoria.

Není zde třeba vypisovat rozsáhlé seznamy kapel, které mladého Davea v jeho počátcích ovlivňovaly, stačí jen zmínit ty nejvýznačnější. Jako pravý Američan si v sedmdesátých letech našel cestu ke kapelám jako ALICE COOPER, KISS a AEROSMITH, které ještě doplnil Australany AC/DC a britskými spolky jako BLACK SABBATH, JUDAS PRIEST, THIN LIZZY a UFO. Když zhruba v roce 1980 dorazila do Spojených států Nová vlna britského heavy metalu (v čele s MOTÖRHEAD, IRON MAIDEN, ANGEL WITCH a VENOM) bylo o jeho osudu rozhodnuto.

Jeho účinkováni v kapele METALLICA bylo krátkou, avšak intenzivní horečkou. Jízdou, kde stejně jako jeho spoluhráči mohl prostřednictvím agresivní hry vybíjet veškerý svůj vztek a svou energii vtěsnat do něčeho, co zde do té doby ještě nebylo. V jejich hře byla zřejmá inspirace britským heavy metalem, ovšem i punkem, s tím rozdílem, že se neklidná americká omladina snažila svou hudbu hrát ještě rychleji a intenzivněji, než tomu bylo u jejich starších a v té době již slušně etablovaných, ostrovních souborů. První setkání s Larsem Ulrichem (na jehož inzerát se dostavil přímo do domu, kde mladý, bohatý a slušně ukecaný Dán v té době pobýval se svými rodiči) dnes Mustaine popisuje jako plné rozčarování.

Vzhledem k událostem jaké doprovázely jeho pozdější odchod z řad této kapely, ke kterému došlo navzdory faktu, že byl určitě nejtalentovanějším členem původní sestavy, plně pochopil svou roli jakéhosi nástroje, skrze který se ambiciózní kapela rozjela/ vyhoupla k vyšším metám. Každopádně první koncerty METALLICY vzbudily u lokální mládeže nemalý poprask a o kapelu začal být zájem. Však celou tu historii již dlouho dobře znáte. Všechny ty jména, která utvářela kolorit ranného období kapely METALLICA, jako třeba Ron Quintana, Brian Slagel nebo také odejitý baskytarista Ron McGovney, stejně jako pojem kompilace Metal massacre I., patří léta k povinné informační výbavě heavy metalových historiků.

Pódiové souboje mezi trochu topornějším a stále ještě dosti stydlivým Jamesem Hetfieldem a zrzavým neurvalcem, jenž opatřoval lomozící songy svými sóly, se staly tou dobou legendární. Za krátko přišel čas baskytaristy Cliffa Burtona, kvůli kterému se kapela přesunula do San Francisca, aby jej přiměla vzdát se jeho působení v solidně rozjetých TRAUMA. Na sklonku roku 1982 vzalo tohle město odeznělé Květinové revoluce novou kapelu za svou, přestože zdravě vybuzených kapel, navíc bažících po úspěších, zde již v té době nebylo zrovna málo. Koncerty se spřátelenými EXODUS a dalšími kapelami se staly vyhledávanými mezi místní mládeží. Společně je pospolu rovněž držel odpor k natupírované scéně, která v roce 1982 začala divoce bujet v jejich bývalém působišti, tedy ve městě Andělů.

Přišel rovněž čas na první dema, z nichž nejznámější dostalo název „No Life Til´Leather“ a velmi rychle se šířilo po celých Spojených státech mezi nadšenci undergroundu. Díky této nahrávce si je vyhlédl jistý Johny Zazula, obchodník s hudbou, rozjíždějící tou dobou vlastní vydavatelskou společnost na východním pobřeží. METALLICA se tedy za účelem nahrávání svého debutového alba vydala v dodávce na několikadenní cestu napříč Spojenými státy.

Tuhle pouť dnes mnoho zúčastněných popisuje jako cestu hrůzy ve stínu nevypočitatelného Davea, který se neváhal každý den zpíjet a provádět svým kolegům nejrůznější vylomeniny, včetně jisté dopravní kolize, navíc se jeho ambiciózní a sebestředná povaha dost zjevně neslučovala s představou  bystře kalkulujícího Dána, toho malého přemýšlivého kluka s velkým mozkem. O tom kdo konkrétně po příjezdu do New Yorku rozhodl o vyhození Mustainea se dodnes s jistotou neví. Někdo tvrdí, že to byl právě dánský stratég, jiný, že byl propuštěn na radu šokovaného Johnyho Zazuly, kterému po několika dnech Daveova nezvladatelná povaha připadala jako velký problém do budoucna. Nejpřijatelnější verzí je informace, že šlo zkrátka o rozhodnutí všech. Mustaine si tedy sbalil svých pět švestek a odjel nejbližším autobusem zpátky do Kalifornie, kde počal spřádat plány na odvetu. Byl raněný, ale rozhodně ne mrtvý. Tou dobou, na začátku léta roku 1983, se začal psát další, zcela nový a velký příběh.

26.01.2014	Diskuse (0)	Stray janpibal@crazydiamond.cz