MEKONG DELTA - In A Mirror Darkly
Němečtí veteráni MEKONG DELTA jsou dnes zcela jinou skupinou než v dobách, kdy platili za jakousi nepochopenou techno-thrashovou raritu povětšinou určenou fajnšmekrům. Nikdy jim nebylo souzeno získat široké publikum. Ovšem pokud se jim občas podařilo upoutat nějakého nadšence, byla z toho oddanost na celý život. Pokaždé stáli stranou veškerého dění na metalové scéně, vždyť i jejich kultovní počátky (první tři alba) odprezentovali schovaní za vymyšlenými pseudonymy. Jejich prvních šest alb vnímají sledovači ještě dnes jako dobovou klasiku, která si drží auru jisté nadčasovosti a platí mezi to nejzajímavější, co světu dala německá metalová scéna na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Větší úspěch se sice dostavil až se čtvrtou deskou „Dances Of Death“ z roku 1990, aby byl záhy stvrzen vrcholem jejich staré epochy, o dva roky mladším albem „Kaleidoskope“, které se blýsklo přijatelnější strukturou skladeb a celkově uhlazenější produkcí, jenž mimo jiné dávala tušit, že soubor zraje s nadhledem. Obě tyto alba už nazpíval Doug Lee a psychotická mašina, vedená dnes už jediným původním členem - Ralphem Hubertem, počala dokonce koncertovat.
Přejděme skokem do současnosti. Nová etapa jejich existence, započatá po nějakých osmi letech hibernace (1998-2006), má všechny předpoklady tu starou překonat. MEKONG DELTA se totiž zcela přirozeně a bez zádrhelů přesunuli od svého někdejšího techno-thrashe a všech těch splašeností k mnohem vytříbenějšímu pojetí, které bych si troufl nazvat prog-metalem. Novinka „In A Darkly Mirror“ je již třetím albem po jejich návratu na scénu a druhým, které odzpíval vynikající Martin LeMar. Už předchozí nahrávka „Wanderer On The Edge Of Time“ platila za vynikající ukázku propracované metalové hudby, jejíž jediným smyslem bylo umělecké hledisko. Oproti minulému, symfonickými předěly a intermezzy obohacovanému, materiálu je letošní album poněkud méně nafouklý (tedy co se týče délky a zdobenosti). Jde však o sebejistého následovníka, který opětovně posunuje hudbu MEKONG DELTA na nová území a prakticky navazuje na trend větší stylové rozmanitosti nastolený již svým předchůdcem.
Řekl bych, že Švédové PAIN OF SALVATION, kteří platili v minulé dekádě bez pochyb za krále evropského prog-metalu, mají v těchto Němcích dnes slušnou konkurenci. V současné tvorbě MEKONG DELTA nacházím (při srovnání s nimi) řadu styčných bodů. Tak za prvé už nejde o žádný thrash nebo techno-thrash, byť virtuozita je zde obsažena v nemalé míře, jen je zkrátka podávána jiným způsobem. Jemné odkazy a nasměrování tak vidím spíše na prog-metalovou scénu, popřípadě na art-rockovou scénu let sedmdesátých. Po nějaké zatuchlosti však nepátrejte, není zde žádná. V čem tedy ta podobnost bude? Byť se nové skladby MEKONG DELTA dobře poslouchají a jsou plné melodických momentů, vždy se zde najde nějaký ten šmodrchanec, jazz rockový fórek nebo vyhrávka, tyto momenty v konečném zúčtování plní však funkci jakýchsi ozdůbek. Němci, stejně jako zmínění Švédové, ponechávají současným skladbám přístupnější ráz. Lépe řečeno, nejde v jejich případě o žádnou exhibici. Martin LeMar znovu trumfuje a posouvá novou tvorbu do míst, kam se staří MEKONG DELTA při vší úctě nebyli schopni nikdy propracovat. Jeho všestranný a sytý hlas operuje sice v nižších polohách než jeho předchůdci Leo Szpigiel a Doug Lee, ale rovněž je i zpěvákem jistějším a všestrannějším.
Songy tentokrát vcelku rezignují na symfonické mezihry a podobné prvky. Velkolepě však znějí tak jako tak. Bezútěšné honičky, kdy se kapela snaží odehrát toho co nejvíc za co nejkratší dobu, však v žádném případě nečekejte. Těžiště je kladeno na atmosféru a plynulý rozvoj všech skladeb. Ty se rozpínají do délky mezi pěti a osmi minutami, což je dnes u MEKONG DELTA optimální čas. Začne se sice netradičně, dvěma instrumentálkami, z nichž první („Introductions“) je zcela v režii akustické kytary, naopak druhá a hřmotnější věc („Overture“) nastoluje záhy podmínky pro majestátní vpád věcí příštích. Co po ní následuje, považuji za nejlepší fázi veškeré tvorby MEKONG DELTA. Jde o trojici skladeb „The Armaggedon Machine“, „The Sliver In Gods Eye“ a „Janus“, kde kapela exceluje s veškerou svou nabušeností a v každé z těchto písní ukazuje jiné trumfy. První „The Armaggedon Machine“ je hřmotnou prog-metalovou jízdou, která je zároveň přehlídkou technické brilance a kompoziční vyspělosti. Druhá „The Sliver In Gods Eyes“, značící jisté zpomalení a vyhlazení rozjitřených emocí, v sobě koncentruje nemalé napětí a temnou atmosféru z níž se linou doslova libozvučné melodie. Všimněte si podobnosti LeMarova projevu s Danielem Gildenlöwem z PAIN OF SALVATION. A třetí „Janus“ postupně graduje prostřednictvím kaskádově uspořádaných fází a pne se k nebi poháněna ostrými riffy. Poté dostáváme další povedenou instrumentálku, navíc ozdobenou psycho názvem - „Inside The Outside Of The Outside“. Zbývající dvě věci jsou rovněž výtečné a platí za gradující finále letošní sbírky. Jde o „Hindsight Bias“ a „Mutant Messiah“. Obě reprezentující spíše divočejší stránku kapely s odkazy na její minulost. A tak se náhle nacházíme v centru techno-thrash/ prog-metalového rejdění a užíváme si tu parádní formu s jakou stále Ralf Hubert a jeho kumpáni znovu přichází. Výtečná nahrávka od výtečné kapely.
12.05.2014 | Diskuse (14) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
Valič | 11.07.2016 19:12 |
Mocky: Tak s těmi staršími Dismember a Toxik jsi měl štěstí. Dnes už je problém koupit i ty deset let staré reedice, natož ty původní verze. Stray: Starší tituly od Tankard a Grave Digger by vyjít měly (debutní alba jsou snad dokonce už venku), s těmi Coroner to už asi bude horší (já od nich mám pouze Punishment for Decadence a ani to už Music Records v nabídce nemají). |
Stray | 06.07.2016 13:46 |
Jediné kapely od Noise, které mne na originálech schází, jsou ranní GRAVE DIGGER, a pak celá tvorba CORONER (kromě "No More Color", to CD jsem před dvěma lety sehnal na Brutalu úplnou náhodou v jednom stanu za asi 250,-Kč původní vydání) a skoro celá úvodní etapa TANKARD (kromě "The Meaning Of Life"), jinak RUNNING WILD, RAGE, HELLOWEEN, KREATOR, SABBAT, BLIND GUARDIAN zkompletováno. |
mocky | 04.07.2016 21:55 |
Jj...ja jsem zvedavej jak bude (jestli bude) vypadat reedicni katalog Noise, ktery snad bude po vyberovkach pokracovat.. |
Stray | 04.07.2016 17:06 |
Půlku věcí z toho seznamu už mám (RAGE, DEATH, SATYRICON, SACRED REICH, SCORPIONS), k ostatním se časem nějak dopracuju. DISMEMBER jsou v mém záběru spíš okrajovka, debut mám, dvojku (pokud bude příležitost) koupím, ale vyhledávat jí asi nebudu. |
Mocky | 04.07.2016 16:45 |
Tak ale když koukám na Vaši diskusi ohledně nesehnatelných CD, tak je jen dobře že vychází spousta reedicí...namátkou Strayi z Tvého seznamu: Rage v tom boxu Refuge, Accept, Death...Dismember jsem nedávno sehnal puvodni vydani od Nuclear - Indecent, Massive a Death metal, ale stálo to fakt hodně. Taky mne potěšila návštěva TNT v Ostravě - oba Toxik v reedic od Displeased rec. s mega náloží bonusu... |
V. | 03.08.2014 23:09 |
Tak s tím momentálně asi moc nepomůžu, některé z těch věcí dokonce sám sháním. :-( Těch špatně sehnatelných kapel je fakt plno. Napadají mě třeba Anacrusis, Tourniquet, Holy Terror, Bulldozer, Lemming Project, Pungent Stench, Disharmonic Orchestra, z novějších třeba kanadští Martyr, Augury nebo Quo Vadis. Když má člověk štěstí, tak ale občas na něco narazí. Já jsem třeba nedávno koupil poslední dvě řadovky australských Alarum, které jsem předtím dost dlouho marně sháněl. Co se týče klasického thrashe, existuje plno kapel, které si sice občas rád poslechnu, ale na CD je zase nutně mít nemusím (Realm, Deathrow, Toxik, Intruder nebo Whiplash), ale štve mě, že mi chybí plno věcí, které řadím ke špičce žánru. |
Stray | 03.08.2014 18:38 |
Zde malý seznámek - CDs co sháním a dnes už to prostě nejde sehnat: ACCEPT - Objection Overruled, BLACK SABBATH - Tyr, CORONER vše, DEATH - Scream Bloody Gore, DISMEMBER - Indecent And Obscene, HANOI ROCKS vše, HEATHEN - Victims Of Deception, METAL CHURCH - The Dark, NUCLEAR ASSAULT - Survive, RAGE - Secrets In A Weird World a Reflections Of A Shadow, SACRED REICH vše, SATYRICON - Nemesis Divina, SCORPIONS - Taken by Force a Savage Amusement, TANKARD - Morning After a The Meaning Of Life. Kdybys náhodou na něco kápnul, jsem připraven koupit, vyměnit nebo všelijak vyšmelit.:-) |
V. | 03.08.2014 08:03 |
Ještě k těm bazarům, v mém okolí už byly bohužel všechny antikvariáty, kde se dřív daly koupit CD a DVD, už dávno zrušeny. Jediný bazar s hudebninami, o kterém vím, patří staršímu pánovi, který se v metalu moc nevyzná, takže většinou vykupuje pouze takové ty hodně známé kapely (Slayer, Pantera, Testament). Nedávno jsem tam koupil limitku The Blackening od Machine Head (2CD+DVD) a taky tu novější verzi Enemies Of Reality od Nevermore (v téměř stoprocentním stavu), obě za hodně nízké ceny. S klasickými obchody je to taky bída. Nějaké pobočky tu má Bontonland, ale tam se toho moc koupit nedá - malá nabídka novinek, vysoké ceny, ale minulý rok měli nějakou akci, v rámci které se dalo koupit plno kvalitních starších věcí za poloviční ceny. Dřív jsem hodně kupoval v brněnském Red Blacku (nyní Rock Extremum), ale tam se teď moc často nedostanu a navíc mám pocit, že se momentálně soustředí spíš na prodej triček a různých doplňků a novinek na CD tam většinou skladem moc nemají. :-( |
Stray | 02.08.2014 20:45 |
Scream Bloody Gore - to je dobrá zpráva. Věci skladem u MR naprosto bez problémů, u těch co nejsou skladem většinou (90%) taky OK, ale prostě někdy kápneš na věc, co už nejde sehnat ani v zahraničí. Tuším že to vozí z Nizozemí. Ceny - nejnižší v ČR, bezkonkurenčně. Jiné e-shopy bez komentáře, nebudu jmenovat, ale kápnul jsem na jeden, kde tu objednávku ani nezpracujou. |
V. | 01.08.2014 21:01 |
Scream Bloody Gore má vyjít během příštího roku u Relapse. Pokud vím, tak přesný termín zatím není určen. U těch ostatních kapel to asi bude horší, ale vzhledem k tomu, že o "old school" kapely je momentálně zájem i u mladších posluchačů, tak doufám, že se časem ještě nějaké re-edice objeví. Co se týče těch Music Records, zatím jsem u nich objednával pouze věci, které měli skladem, a tam nikdy žádný problém nebyl. Zboží vždy přišlo hned druhý den a navíc mají hodně příznivé ceny. Nedávno jsem si u nich kupoval nějaké starší věci od Necrophobic, Belphegor, Obituary, Grave a Mercyful Fate a ceny se většinou pohybovaly kolem dvou set za kus. V jiných e-shopech dost často nejsou schopni zajistit ani některé tituly, které mají údajně skladem. Na druhou stranu se tam občas dají sehnat věci, které nikde jinde nemají. Mimochodem, první dvě desky Messiah bych si taky nekoupil, ale u následujících dvou (Choir Of Horrors a Rotten Perish) bych o tom možná i uvažoval. |