MEMORIAM - Rise To Power

80%

Deathmetalový old-school, ten funící dinosaurus hudebního extrému, zdá se nabírá poslední měsíce na ohromující síle. Teď samozřejmě nemluvím o množství nově vznikajících formací hlásících se k hnutí počátku devadesátých let, ale myslím spíše na loňská alba klasiků, ať už americké (AUTOPSY) nebo skandinávské scény (BLOODBATH), která uspokojivě zarezonovala. Dále jsme svědky velkého úspěchu novinky floridských legend z OBITUARY a o nic hůře se nevede ani páté řadovce britských militaristů MEMORIAM, kteří pod vedením Karla Willettse, někdejšího frontmana od již řadu let nefungujících titánů ostrovního deathu BOLT THROWER, získávají pověst stabilní žánrové bestie. Vypadá to, že zde můžeme pomalu mluvit o žánrové renesanci.

Zvuk a celkový projev jsou u birminghamského tělesa pevně dané, nicméně právě aktuální materiál považuji za ten, ke kterému MEMORIAM po dobu několika let po krůčcích spěli. „Rise To Power“ považuji za velmi reprezentativní porci špičkového kovu smrti, kde se prakticky sešlo povícero kladů. Jednak zvuková stránka alba splńuje ta nejpřísnější kritéria, po stránce energie a celkového náboje se o skladbách rovněž dá říct, že znamenitě šlapou, navíc ty, vzhledem ke svému rychlejšímu naturelu, působí živelněji. Díky mnoha pozoruhodným pasážím a dobrým nápadům se oněch osm skladeb vykazuje větším charismatem, než tomu bylo v případě některých starších děl MEMORIAM, z čehož plyne, že se projekt stále zlepšuje. A v neposlední řadě i vzhledem ke skvělému animovaném coveru nového díla, symbolicky znázorňující současné východní hrozby (jakýsi smrťácký temný car co trůní v říši zmaru obklopen vojskem bažícím po stále nové krvi), bych si dovedl představit, že z pětipoložkové diskografie MEMORIAM si nakonec zakoupím právě tuhle letošní desku.

Britům se letos podařilo zhudebnit divokou esenci všeho, za čím kdy právě jeden z lídrů tamní deathmetalové scény stál. Osm nabušených válů má v sobě takřka vše, co může album staré školy ještě dnes nabízet. Willettsův bestiální growl je samozřejmostí a nese sebou skutečný zápal. Někdo by sice mohl mluvit o monotónnosti, ale tento projev k této ikoně zkrátka patří. Willetts je úsečný, operující s krátkými slogany a má hlasivky plné štěrku. Kytarové valy rovněž cupují zeminu jako pásy blížících se tanků („Total War“) a jejich hutnost poutá velkou pozornost. Je za ně zodpovědný Scott Fairfax, jenž je výhradním autorem kytarových partů. Tento týpek, coby jediný kytarista v řadách MEMORIAM, však dokáže dostatečně zužitkovat svůj prostor a oblažit posluchače nejednou nosnou či klenutou vyhrávkou (viz třeba skvostná „I Am the Enemy“). Slyším i momenty, kdy jeho nástroj touží vymalovávat hmotu zvukové bouře exotickými tónovými ornamenty („The Conflict Is Within“). Rytmika, kde se střetl basák Frank Hayley se skvělým bicmanem Spikey T.Smithem přidává pod kotlem a prezentuje své těžkotonážní salvy v souladu s feelingem songů. Souhra těchto dvou značí vitalitu zvuku aktuálních MEMORIAM. Tlaková vlna oné pozemské špíny vyvstává na povrch s bojovnou hrdostí (titulní masáž „Rise To Power“), takže celek působí dynamicky a semknutě. 

Z mého pohledu MEMORIAM předložili album, kterým se dokázali bez obtíží etablovat mezi nejlepší smečky ve svém ranku. V roce 2023 jsou na Ostrovech především oni nositeli podstaty smrtelného kovu. Někdejší frontman BOLT THROWER tak pokračuje ve své zdařilé cestě i se svým teprve sedm let fungujícím bandem. Kdo má rád death metal staré školy, pro toho musí být poslech této jejich desky vyloženou laskominou.

23.02.2023	Diskuse (9)	Stray janpibal@crazydiamond.cz