METAL CHURCH - The Human Factor

90%

Když se zdálo, že zreformovaná sestava začala pořádně fungovat, přišla pro METAL CHURCH další rána v podobě vyhazovu od Elektra Records. Firmy se tenkrát zbavovaly snad každého, kdo neměl našlápnuto docílit minimálně platinové desky, a tyto čistky na přelomu osmdesátých a devadesátých let se nakrátko dotkly také seattleských METAL CHURCH. Nicméně do roka se po vytrvalých jednáních podařilo na chvíli zakotvit u poměrně velkého vydavatelství – Epic Records, přičemž čtvrté album nazvané „The Human Factor“ bylo produkované po jedné eskapádě s Terry Datem (viz. třetí album „Blessing In Disguise“) znovu Markem Dodsonem („The Dark“). Především se jednalo o nahrávku, která až do současnosti značila pro kapelu hned několik nej. Bezesporu se tehdy jednalo o bezprostředně nejúspěšnější a mediálně nejpropagovanější desku METAL CHURCH v jejich historii - klip ke skladbě „Date With Poverty“ totiž tehdy velmi solidně rotoval ve všech rockových video žebříčcích, dále kapela posílila hitovou stránku, ale rovněž se zvýraznila role samotného producenta, který skladby vysekal do razantních čtyřminutových válů v power-rockovém/metalovém stylu, každou skladbou se totiž sebevědomě proháněly výrazné riffy a refrény rovněž měly podstatně našlápnuto k vyšším metám. V roce kdy vyšla taková díla světové scény jako SKID ROW – „Slave To The Grind“, METALLICA – „Black Album“ nebo OVERKILL – „Horrorscope“ bylo tohle album rovněž také hodně věci. Sice METAL CHURCH trochu ustoupili od svých progresivních chutí, zhudebněných dříve do šesti a více minutových songů, a tak zhotovili především sebevědomou a výborně šlapající metalovou nahrávku, která měla dokonce potenciál oslovit také mainstreamově orientované rockové posluchače.

Album „The Human Factor“, přes svůj nezpochybnitelně chytlavý ráz, však znělo stále hodně energicky až silově, což ještě více podtrhovaly texty, které byly napsány převážně Mikem Howem a popisovaly zejména boje, které kapela v posledním období sváděla s nepřízní vlastního osudu. Jak tehdy sám vokalista na pozadí bojovně naladěné kapely tvrdil, ve výsledku to METAL CHURCH posílilo („In Mourning“) v překonávání chmurných okamžiků („In Due Time“). Celá řada věcí zahrála na sociálně kritickou, někde až politickou notičku, což byl případ věcí jako „“Flee From Reality“, „Date With Poverty“ nebo „Final Word“, které se stavěly k názoru americké vlády, že Spojené státy jsou nejlepším místem k životu, poněkud z jiné, skeptičtější stránky. Kupříkladu rychlá konečná tečka „Fight Song“ v sobě nesla jednoduché, o to však výraznější poselství – že bojovat za věci, které za to stojí, má stále smysl.

Věci jako „In The Harm´s Way“ a „Agent Green“ platily v celém tomhle rtuťovitém kompletu za skladby poněkud proměnlivějšího charakteru, tedy jaksi více strukturálně rozepjaté záležitosti, které přecházely mezi akustickými rozjezdy a vygradovanějšími fázemi s velkým množstvím kytarových vrstev a okouzlujícím, byť ne samoúčelným kytarovým dováděním. Vlastně šlo dost možná o vrcholné položky celého díla, což u první položky nezkazilo ani téma věnované mladickým hormonům, s nimiž šly ruku v ruce generační rozpory mezi vzdorující mládeží a starostlivými rodiči. Celkově vzato považuji právě „The Human Factor“ za nejdodělanější a nejdospělejší nahrávku METAL CHURCH v celé jejich kariéře, a to z jednoho prostého důvodu, dílo totiž skloubilo velmi dobrou produkci a s tím související profesionální sound, s chytlavými, velmi nadupanými a textově mistrnými songy, přičemž rovněž instrumentální složka byla na vysoké úrovni, takže nebylo divu, že se v době vydání mluvilo minimálně o nejlepším metalovém albu pro první měsíce vývojově velmi neklidného roku 1991. Nebylo velkého divu, že si později právě METAL CHURCH, spolu se street-metalovými DANGEROUS TOYS, do předprogramu vybrala slovutná trojčlenná karavana legend staré školy – JUDAS PRIEST, MOTÖRHEAD a ALICE COOPER, nebo později také kalifornská mega-hvězda METALLICA, propagující tou dobou svou „Černou desku“. Sečteno a podtrženo - šlo o masterpiece!

31.03.2016	Diskuse (5)	Stray janpibal@crazydiamond.cz