Boomer Space

MONSTER MAGNET - Powertrip

Čtvrtá deska „Powertrip“ je v rámci celé diskografie MONSTER MAGNET velmi speciální. Po úspěchu předchozího alba „Dopes To Infinity“ z roku 1995 a odježdění všech následujících koncertních šňůr si kapela z New Jersey konečně vybrala chvíli volna, ale že by se jednalo o letargické povalování, o tom nemohla být v případě této nespoutané sebranky ani řeč. Dave Wyndorf totiž velmi záhy odjíždí do Nevady, aby zde nejprve nasával atmosféru města heren a striptýzových barů, Las Vegas, a posléze po celé tři týdny, absolutně odstřižen od civilizace, v jednom nejmenovaném hotelu pro změnu nacházejícím se uprostřed pustiny, tvořil právě skladby pro nový materiál, který se posléze stal náplní desky „Powertrip“, přičemž témata skladeb se týkala většinově událostí, které dobrodružný frontman za poslední dobu zažil na svém výletě. Nebylo nic, co by ambiciózního hudebníka a rockera každým coulem v jeho nejdůležitějším tvůrčím období zastavilo, a tak deska s „beatnickým“ podtextem dýchala tvůrčí energií a upřímností, přičemž kulisami většiny skladeb se logicky stalo prostředí pompézně zveličovaného světa americké zábavy, která stojí a padá především na vydělávání peněz.


 

Ačkoliv původní motivy skladeb vymyslel Wyndorf zcela sám, je zjevné, že do výsledku jaký nakonec známe mu museli pomoci jeho spoluhráči, ovšem i výtečný producent, kterým se Matt Hyde skutečně jevil a svou pověst potvrdil. Podstatná pro tohle album byla nekašírovaná rocková opravdovost, ale také skladatelská nápaditost, protože i přes relativně tvrdé a surové vyznění zde působí většina rockových vypalovaček hodně chytlavě. Stejně tak hrála roli vzájemná diferencovanost skladeb, takže jsme dostaly, jak songy s bouřlivě vygradovanými refrény, tak pozvolnější věci, jejichž groove pomalu narůstal z akustických začátků až do peklem spalovaných finálních partů. Na své si přišli, jak příznivci hitovek na první dobrou, ale i zadumaní podivíni toužící po něčem hlubším. Hned pět skladeb z alba bylo použito do soundtracků k některým z právě tehdy vycházejících filmových trháků. Tak namátkou třeba titulní skladba alba, která se stala ústřední věcí filmu „Soldier“ z Kurtem Russelem v hlavní roli, mohla sloužit jako dokonalá definice stylu kapely. Asi největší úspěch značila „Space Lord“, rytmická dusárna se specifickým charismatem, ospalým úvodem, ale i tím nejbombastičtějším a nejfrajerštějším refrénem, která ideálně vyobrazila nebezpečné scenérie slávy na povrchu nablýskaného světa americké zábavy.


 

Ve skladbách MONSTER MAGNET se to v roce 1998 hemžilo nahými ženami, všemožnými podivíny, bezskrupulózními boháči, kteří jsou připraveni platit za ledacos, ale také typy z úplného okraje společnosti. Ďábelská nahrávka tak nepostrádá ani v textové rovině peprný náboj a prezentuje Spojené státy jako zemi, kde je dalece největší důležitost věnována penězům, materialismu a pozlátku celkově, to všechno budiž v tomto světě upřednostňováno před duchovnějšími aspekty života. Od úvodní riffové bouře „Crop Circle“, až po vášnivě odehraný závěr v podobě uhrančivé suity „Your Lies Become You“, vypovídá materiál o maximální koncentraci na ústřední téma sdělení. Silná je tahle deska rovněž co se týče atmosféry a schopnosti dostat do skladeb potřebný feeling, což je doménou třeba desperátské „Temple Of Your Dreams“. Asi by se tahle věc dala přiblížit nejlépe jako stoprocentní přenesení srdce do skladby samotné. Ano, Davu Wyndorfovi na tomhle albu věřím každou notu, a i jeho spoluhráčům se zde zadařilo, zejména pak kytarista Ed Mundell, který zde neúnavně sóluje a šperkuje každičkou skladbu, opravdu nezůstal o nic pozadu. Album působí více hrdinsky, životaschopně a mnohem méně zahuhlaně než všechna tři předchozí. Jasně, je zde dlouhý psychedelický výlet „Bummer“, který stojí na těžkotonážních riffech, ale pak zde vše vynahrazují uvolněnější proto-punkové vypalovačky jako „Baby Götterdamerung“ nebo „19 Witches“. Druhá zmíněná proslula zejména mexickým temperamentem, výraznou akustickou kytarou a celkovým latino nádechem.


 

Rockovou podstatu souboru, který už se nacházel mnohem dál než před pár lety, v časech svých undergroundových stoner-metalových počátků, velmi dobře charakterizovala zejména skladba „3rd Eye Landslide“, věc toho typu, kterou by ráda vlastnila ve svém repertoáru i rockověji působící METALLICA té doby. K napsání songu „See You In Hell“ inspirovala Wyndorfa jeho vlastní zkušenost, kdy byl během jedné ze svých cest tradičním americkým Greyhoundem konfrontován s příběhem nějakého pomateného hipíka, který mu z ničeho nic údajně sdělil, že se svou ženou zabil vlastní dítě a záhy pohřbil. Zmatený Wyndorf tehdy autobus pod dojmem z nechtěného setkání s šílencem na první zastávce opustil, ale co rozhodně opouštět nechtěl, byla jeho hudební kariéra a práce se svými nápady určenými pro MONSTER MAGNET, které v roce 1999, v průběhu světové šňůry, kdy ve Spojených státech předskakoval MARILYN MANSON a v Evropě dokonce posléze i METALLICE, dostal do vrcholné formy. Kapela se tehdy stala velkou záležitostí, a i zdařilé album nakonec fanoušci ověnčili zlatou deskou, neboť se jej prodalo jenom v prvním roce po vydání okolo půlmilionu kusů.



06.09.2018Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

down
07.09.2018 08:18

Jedna z nejvíce "macho" desek, které jsem kdy slyšel!

 

Subeer
07.09.2018 05:23

Díky za tyto ohledy za Monster Magnet. U Powertrip jsi výborně vystihl tu absurdní atmošku desky. To nastavené zdrcadlo odrážející sarkastický "fuck off" škleb na všechny ty náruživé spotřebitele konzumního života. Jinak hudební machrovina, s navlečená do časově neprůstřelého kevlaru.