MÖRGHUUL - Nahrát song víc než jednou je na hovno (rozhovor)

Poslouchejte MÖRGHUUL, jsou totiž prima. V kapele hrají mladí kluci, kteří jsou své hudbě zcela oddáni. Navíc znají její kontext, o kterém dokáží přemýšlet, aniž by tím svou produkci jakkoli zatížili. Na svém debutním albu nám proto naložili opravdu slušně. Na své si přijdou všichni milovníci old schoolu a punkového přístupu k hudbě. Právě o něm a dalších zásadních věcech, díky kterým metal nikdy nezemře:-), jsem se pobavil s kytaristou Viktorem a zpěvákem Matějem. A bylo to fajn...

Když teď poslouchám „Intro“ z vašeho debutu, tak si znovu říkám, kde se v nich bere to plastické sepjetí s tak archaickou muzikou? Můžete nějak stručně popsat příběh svého „metalového osvícení“? Na okraj lze samozřejmě zmínit i nějaký ten punk.:-)

Viktor: O žádným metalovým osvícení mi nikdo nic neřekl.:-) Nevím, v průběhu let se nějak zformovala naše představa, co bychom chtěli hrát, a teď to tak je, nic hlubšího v tom není. Naše kapela je jen zástěrka pro víkendový alkoholismus.

Matěj: Když stručně, tak stručně. K old schoolu jsem se dostal přes Viktora, který mě naučil poslouchat kapely typu DEATHHAMMER, MIDNIGHT nebo HELLRIPPER. Hodně rychle jsem měl jasno, že toto je ten směr, kterým bych se chtěl vydat, a od té doby jsem muziku objevoval vlastními silami, stejně jako skrze doporučení jiných lidí v mém okolí. Co se punku týče, ten mě v určité kapacitě bavil vždy, ale zájem o současnou punkovou scénu ve mě probudil až objev VOLE, taky někdy tou dobou.

Čím Vám období, v němž vyšla stará alba VENOM a pak MERCYFUL FATE, SLAYER, BATHORY vlastně učarovalo? Samozřejmě bych mohl jmenovat i další spolky, rané KREATOR, SODOM, a DESTRUCTION nevyjímaje, ale prvně uvedené kapely propagovaly v první polovině osmdesátých let peklo asi nejlépe...

Viktor: Tyhle kapely byly absolutně revoluční a své době dominovaly. Tehdy nebyly definované styly tak jako dnes, takže se kapely snažily být jen co nejtvrdší, nejzlejší, no prostě největší hovada. Nejlepší je, jak byla hudba těchto umělců autentická, prostě totální svéráz. V době, kdy metalu vládli SAXON, ti asi musel prasknout kokot, když sis pustil omylem BATHORY.

Matěj: Je to za mě nejvíc autentické období metalu, které v mých očích reprezentuje, co by metal měl být. Celý metal se vyvinul z první desky BLACK SABBATH, kteří na ní byli tak trochu mysteriózní, okultní a sázeli na atmosféru. Jednoduše působili vlastně docela evil. Zároveň se ale drželi zábavných riffů, a ačkoliv byli teatrální, ta teatrálnost v sobě měla jistou upřímnost. Takovýhle metal mám rád a od prvopočátků mého vnímání muziky mě oslovoval nejvíc. Ta doba byla prostě skvělá.

Jaký máte oproti tomu vztah třeba ke klasickým albům od METALLICY a obecně z Bay Area?:-)

Viktor: METALLICA nikdy nebyla moje největší láska, teď už vůbec ne. Za mě je to strašně přeceňovaný. Zato ale třeba první čtyři desky SLAYER, to je prostě válka. Jak občas říká Matěj, kdyby se po „Seasons in the Abyss“ rozpadli, šlo by o nejlepší kapelu všech dob. Když někdo řekne Bay Area, tak je to pro mě „Bonded by Blood“ od EXODUS. Perfektně nasraný, ale zároveň nápaditý album, skvost.

Matěj: Tady tě možná překvapím, ale já mám Bay Area i starou METALLICU vlastně dost rád. Než jsem se dostal k německému thrashi, jel jsem si Ameriku poměrně dost, a tak k tomu mám furt docela vztah. Stará METALLICA je fajn, i když to už teď není nic z čeho bych se posral. „Kill Em All“ a „Ride the Lightning“ jsou za mě skvělé desky. „Master of Puppets“ a „...and Justice for All“ už pro mě nejsou zas tak hustý, ale jsou to furt fajnovky. Když METALLICU ale srovnám s jinými kapelami té Bay Area scény, pak zvlášť s VIO-LENCE nebo EXODUS, tak si uvědomím, jak strašně dobrý a poměrně nadčasový kapely tam vlastně v té době byly. Podle mě není ani třeba zas tak moc řešit, co je Německo a co je USA, i když Německo preferuji. V každé z nich se najdou skvělé kapely. Jak říká jistý seržant Salsten (jeden ze dvou členů skupiny DEATHHAMMER, pozn. Pekárek): "Listen to fucking „Bonded by Blood“ and „Endless Pain“."

Když jsem si zadal do Googlu slovo „mörghuul“ vypadla mi jen vaše kapela, takže proč MÖRGHUUL?

Matěj: K tomu má poměrně filozofické vysvětlení Viktor. jen chci dodat, že morgul je slovo pocházející ze sindarštiny, jazyka elfů ze Středozemě, a znamená černou magii. Docela SLAYER, ne?

Viktor: Přišlo nám hustý, jak to zní,… drsnej příběh, co?

Vaše cesta k debutnímu elpíčku zas tak krátká nebyla. Jak dlouho krystalizovala sestava a záměr natočit plnohodnotné album?

Viktor: Dali jsme se dohromady už 2019, ale kapela začala opravdu fungovat až na jaře 2022, když se přidal Dominik a pak Adam. Po vydání dema jsme začali pracovat na desce a tu jsme v létě 2023 natočili. Když potkáš lidi, se kterýma si rozumíš a baví vás spolu hrát, tak už to jde jak po másle.

Matěj: No bezmála 3 roky. Nápad dát dohromady kapelu vzešel z Viktorovy hlavy někdy v létě 2019. V září jsme se sešli, vymysleli jsme prvotní název, to jsme si ani neříkali MÖRGHUUL, určili nějaký hudební směr, což v té době bylo hrát thrash jako SODOM a KREATOR, a vydali se hledat spoluhráče. První sestava byla pohromadě až někdy v půlce roku 2020, nicméně covid nám hodil klacky pod nohy a v karanténě přestala bubeníka i basáka kapela bavit. Během karantény jsme prakticky nefungovali a až po jejím skončení jsme začali hledat další členy. Na jednom koncertě jsme se potkali s bubeníkem ilegální palírny REFORE – Dominikem. Na radu Lukáše Prskavce, prvního předsedajícího ministra scény, jsme mu nabídli, jestli by s náma nechtěl hrát. Směr, co jsme mu nastínili, se mu hodně zamlouval a souhlasil, že by to s náma zkusil. Krátce na to jsme požádali Adama, kámoše, co s náma v té době objevoval old school a celkově underground scénu, jestli by s náma nechtěl hrát na basu. Adam je původně kytarista, takže mu stačilo jen koupit čtyřstrunku a bylo vymalováno. Záměr udělat album byl prakticky od začátku. Spoustu věcí, co jsou na té desce, jsou i několik let staré nápady.

Co Doomentia? Přišla už k hotovému, nebo vám s nahráváním a vydáním pomohla nějak zásadněji, a jak jste se vlastně dostali do jejích spárů?

Viktor: S Doomentii jsme se na vydání dohodli, když už byla deska nahraná. Známe se s Peťanem, který nám přes Tapes of Terror vydal na kazetě naše demo, takže věděl, že máme v plánu dělat desku a byli jsme s ním průběžně v kontaktu. Pak jsme se potkali na Obscenu, slovo dalo slovo a bylo dohodnuto.

Matěj: Peťan z Doomentie nám už před nahráním desky avizoval, že by ji rád vydal. Řekli jsme si, že to je super vydavatelství se zahraničním přesahem, tak proč do toho nejít. Nahrávali jsme sami na vlastní náklady, ale distribuci a výrobu desek i kazet vzala Doomentia kompletně na sebe, což je naprosto super, vzhledem k tomu, že vydávat fyzické nosiče na vlastní náklady je drahota. Zvlášť, když nevíš, kam se obrátit.

Vnímáte příslušnost k takovému labelu jako prestižní?

Viktor: Spíš jsem nadšený ze samotného faktu, že měli zájem nás vydat na LP, vzhledem k tomu, že je to náš debut a jsme dost mladá a nezkušená kapela. Málokterá začínající kapela má tohle štěstí.

Matěj: Jasně. Však u nich vydávali japonští ABIGAIL!

Zdá se, že jste si své první album produkovali sami, což je opravdu solidní výkon. Přispěl někdo zvenčí cennou radou, nebo jen po technické stránce dokonale provedl vámi nastíněnou představu? Podle mě se jedná o přesnou trefu mezi old schoolem, tvrdostí a razancí, jako bych byl na nějaké perfektně nazvučené klubové old school akci...

Viktor: Nahrávání, mix i master obstaral maestro Otyn ze studia Davos. Já tomuhle rozumím asi jako kůň kafi a zbytek je na tom stejně. Sami bychom nevyprodukovali ani hovno.

Matěj: Měli jsme představu, ale Otyn nám během masteringu taky hodně radil. Jeho rukopis je na té desce rozpoznatelný, i když to není typický "Davosácký" zvuk. Nicméně věci jako hlasité činely, nevýrazné kopáky a ostré kytary jsou něco, co jsme chtěli dávno předtím, než jsme do studia vůbec vlezli.

Předpokládám, že hlavní slovo měl při komponování a ve studiu Viktor, koncertní chemie však na album evidentně prosákla. Zdá se, že pro kapelu aktuálně hoří všichni a všichni ji také mají co nabídnout, navenek až podezřelá selanka:-), nebo se pletu?:-)

Viktor: Řekl bych, že nás to všechny baví a chceme, aby měl každý z nás prostor zanechat na skladbách svůj rukopis. Ve studiu jsem místo hlavního slova měl spíš kocovinu. Šedá eminence celé kapely je Beneš, ten všechno podprahově řídí.

Matěj: Viktor je arogantní plešoun, co mi zkazil radost z muziky. V kapele končím a stěhuju se do jeskyně v Orlických horách.

Z dema „Possessed by Demo“ se na debut nic nedostalo, což je docela luxus... Na druhou stranu, celek zní možná i díky tomu zas o něco kompaktněji, přičemž délka nahrávky mezi 25 a 35 minutami mi u podobné produkce připadá takřka ideální. Jaký byl vůbec plán? Bylo hned jasné, že demo upgradovat nebudete?

Viktor: Původně bylo v plánu na desku dát „Blessed Rapist“, ale pak jsme se shodli, že když je dostatek nápadů, tak je zbytečný to tam rvát. Jsem rád, že tam ten song není, kdyby byl, asi by mě to teď sralo. Myslím si, že je fajn mít demo a debut jako dvě oddělené záležitosti.

Matěj: Chvilku se uvažovalo, že bychom znovu nahráli nějaký song z dema, nicméně k tomu naštěstí nedošlo. Nahrát song víc než jednou je na hovno.

Pomalejším tempem, důrazem na melodii a gradací na mě zapůsobila hitovka „Crushing the Holy Scum“. Jaké jsou koncertní ohlasy a dočkáme se v budoucnu více podobných skladeb?

Viktor: Naživo mě hodně baví, já osobně si u něj aspoň trochu odfrknu. Rád bych zas někdy napsal takovej vál, ale high speed tupatupa evil worship 666 má přednost.

Přibudou i kytarová sóla?

Viktor: Hodně mě to poslední dobou láká, ale uvidíme, sóla nejsou úplně můj obor.

Matěj: V budoucnu se dočkáme deathcore MÖRGHUUL. Přibudou breakdowny.

Jak je pro vás důležitý onen punkový element?

Viktor: Rozhodně. Aby byla hudba dobrá, musí v ní být vždycky alespoň trochu punku, nebo spíš punkového přístupu. Amen.

Matěj: Je naprosto zásadní. Pokud se budeš snažit být moc vyumělkovanej a rádoby artificiální, stane se z toho píčovina. Punk nemusíš nutně hledat v riffech nebo v hudebních postupech (i když místy ho tam najdeš), ale v prvé řadě ho hledej v přístupu k té muzice.

Kde vy sami aktuálně vidíte nejvíc prostoru pro další posun? Hrajete totiž jasně definovaný styl, nicméně za krátkou dobu jste udělali dost velký pokrok, a jak posledně zmíněná skladba, tak instrumentálka „Omen“ naznačují, že zde nejsou jen zdroje, ale i možnosti...:-)

Viktor: Já osobně bych se chtěl zlepšit v hraní naživo. Přijde mi, že prostě nejsem schopný live hrát na svých 100%, to chce ale asi čas a víc zkušeností hádám. Nehrajeme zas tak dlouho.

Matěj: No hele, uvidíme. Zatím to vypadá, že příští deska bude trochu kytarový porno. Místy bychom se určitě ale chtěli vydat i víc primitivním caveman black metal stylem. Adam má ambice taky skládat songy. V tuto chvíli jsou jeho nápady hodně poznamenané HELLHAMMER a CELTIC FROST, což je dobré.

Jaké máte další plány? Předpokládám, že rok 2024 bude už jen koncertní...

Viktor: Chtěli bychom se teď zaměřit hlavně na koncerty. Nějaký nový materiál v záloze máme, ale na to je fůra času a není kam spěchat. Začíná se dělat hezky, takže hádám, že náš další plán bude chodit po zkouškách zas kvasit Na Dráhu.

Matěj: Chceme teď hlavně koncertovat co nejvíc bude možno. Máme naplánované i nějaké výjezdy do zahraničí, tak uvidíme. Možná bysme mohli skočit i do studia. Já osobně bych rád udělal s někým krátký splitko. Nicméně nějaké konkretizované plány zatím nemáme.

Na závěr se s námi prosím podělte o pár – vyšším věkem – nezatížených postřehů k několika žánrovým klasikám:

SODOM – „In the Sign of Evil“

Viktor: „In the Sign of Evil“ je totální masterpiece, asi moje nejoblíbenější věc od SODOM. Má to přesně ten punkový element, na který ses ptal, a proto je to tak skvělý. Zpěv nasekanej úplně mimo tempo, d-beat a prostě jen čistá neprofesionalita, zápal pro muziku a totální fuck off. Absolutní smrt, satan, válka, miluju to.

Matěj: Ty magore, tohle je naprostý základ! Nic víc nepotřebuješ, takhle má znít metal. Jestli se ti tohle nelíbí, nechci se s tebou bavit o muzice. Čistý amatérismus a hudební diletantství. Líbí se mi story vzniku téhle desky. Původně se mělo jednat o dlouhohrající nahrávku. SODOM si pronajali studio a tam si sami nahrávali bez kohokoliv kdo by na ně dohlížel. Tak si tam samozřejmě natahali pivka a jeli tam několikatýdenní nonstop party. Ke konci procesu se dojel podívat producent a když zjistil, že mají nahraných jen 19 minut a že celé týdny jen chlastali, došlo mu, že to nemá cenu a nahraný materiál prostě vzal a label ho vydal jen jako EP. A je dobře, že se to tak stalo!

BATHORY – „The Return“

Viktor: Cokoliv od BATHORY z osmdesátých let by se mělo na vinylu uložit do trezoru ČNB místo zlatých cihel jako státní rezerva. „The Return“ není výjimka, to je prostě perfektní deska. Ty vole, to si musím pustit, až to tady dopíšu.

Matěj: „The Return of Darkness and Evil“ je zlo, evil blasphemy 666, šukáme panny, obětujeme kozly. Riffovačka jak prase, o něco víc black metal jak debut, ale furt rocknroll očividně inspirovaný MOTÖRHEAD. „Bestial Lust“ prakticky předpovědělo vznik celého black speedu.

CELTIC FROST – „To Mega Therion a MERCYFUL FATE – „Dont Break the Oath“

Viktor: „To Mega Therion“ a „Dont Break the Oath“ jsem dlouho neslyšel abych se přiznal, ale obě alba jsou klasika . Obzvlášť MERCYFUL FATE, to je hudba z úplně jiné metalové dimenze. CELTIC FROST mám rád, ale mnohem radši mám HELLHAMMER, to asi mluví za všechno.

Matěj: CELTIC FROST – „To Mega Therion“ - groove, d-beat a kytara jak motorová pila. Bez CELTIC FROST nemáš v extrémním metalu prakticky nic. Na tomto albu slyšíš všechno od death metalu, přes crust až po black metal, a to dávno před tím, než byly tyto pojmy vůbec ustáleny. Je to čirá genialita, avšak nedovedu se rozhodnout, jestli preferuji tuhle desku, nebo „Morbid Tales“. To je debata na jindy. MERCYFUL FATE – „Dont Break the Oath“ - Jsem pozér. Byl jsem na koncertě MERCYFUL FATE, aniž bych cokoliv znal. Jednoho dne si to rád naposlouchám, ale zatím jsem se k tomu nedostal.

VOIVOD – „War and Pain“

Viktor: Teď je mi úplně jasný, kolik lidí naseru, ale málo která thrashová kapela z osmdesátek mě baví míň než VOIVOD. Je to rozhodně zajímavá muzika, ale mně se to prostě nelíbí. Ano, jsem čurák.

Matěj: VOIVOD – neposlouchám VOIVOD.

IRON MAIDEN – „Killers“

Viktor: Poslední odpověď bude taky zklamání… Moje IRON MAIDEN léta už asi skončila, ale ani během nich jsem k této desce moc velký vztah neměl. Necítím se tudíž býti dostatečně kvalifikovaným na to, abych tady na závěr sdělil něco víc, nežli prostý fakt, že DEATHHAMMER je nejlepší kapela na světě a tímto se loučím.

Matěj: IRON MAIDEN mě nikdy moc nebavili, takže postřehy k jejich diskografii ti taky moc neposkytnu.

18.03.2024	Diskuse (6)	Pekárek