Boomer Space

MY DYING BRIDE - A Map Of All Our Failures

Vlastně předně musím uvést, že nejsem a nikdy jsem nebyl příznivcem doom metalové vlny, ke které zejména v průběhu devadesátých let příslušeli rovněž tito angličtí uctívači ponurých a dlouze se vlekoucích žalmů, přesto jsem je od jejich počátků tak nějak po očku sledoval a v jejich tvorbě se i vcelku orientoval, tedy zhruba až po jejich pátou experimentální řadovku, která byla opatřena číslicovým kódem. Nepamatuji se, že by mne některá z nahrávek dávné a z dnešního pohledu i jejich nejzásadnější etapy natolik zaujala jako právě jejich poslední nahrávka „A Map Of All Our Failures“, jejíž mrazivá atmosféra a charismatický ráz ve mne akorát vzbudil pochybnosti, zdali jsem na ně tenkrát v době jejich nejslavnějších děl (jako třeba „Turn The Loose Swans“ nebo „Angel And The Dark River“) nebyl náhodou příliš přísný.



Myslím, že se nahrávka v rámci řádně depkoidní tvorby MY DYING BRIDE hodně povedla, protože na mne vlastně nepůsobí zas až tak neprostupným, temným a matným dojmem, přesněji řečeno, skladby na ní obsažené se mi neslévají v jednolitou vrstvu negativních nálad, zmaru a beznadějného ploužení. Produkce a zvuk desky jsou zkrátka špičkové a album je celé nastaveno tak, aby pokud možno oslovilo i lidi, kteří doposud ke kapele příliš důvodů přičichnout neměly. Přes své typicky pomalé a pozvolna gradující tempo je poslední nahrávka MY DYING BRIDE takřka prostá slabších míst.


Zaujaly mne jak řízně nazvučené kytary, průzračný a v rámci žánru rovněž moderní sound nebo pro kapelu tolik typické smyčcové aranže. Odbíjení umíračku kostelním zvoncem a další drobnůstky už jen umě dotvářejí celkovou atmosféru osudovostí napchaného kompletu.


Dlouhý unavený Ježíš a metalový zmučenec No.1 - Aaron Stainthorpe je spolu s blonďatým kytaristou Adamem Craighanem již nějaký čas posledním členem základní sestavy, oni jediní pamatují všechna období, kterými si MY DYING BRIDE za těch více než dvacet let prošli. Vzhledem k tomu, co z jejich tvorby doposud znám a jak na mne v konečném výsledku poslední album působí, nebojím se říci, že jde zřejmě o jedno z jejich nejpovedenějších a nejživějších děl. Bolestné melodie situované do podoby zhudebnělých hřbitovních procesí mají v sobě tu správnou Ostrovní sychravost, ale na druhou stranu i jistý energetický prvek, díky kterému se mě osobně deska dobře poslouchá, navíc je opatřena opravdu skvělým obalem. Pokud někdy MY DYING BRIDE, tak právě tihle.


27.05.2013Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz