NAPALM DEATH - Resentment Is Always Seismic - A Final Throw...
Přiznám se, že po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině jen stěží nalézám chuť psát hudební recenze. Všichni víme, že zvěrstva rozpoutaná z příkazu ruského válečného zločince Putina nemají v moderní evropské historii obdoby. Fakt jsem si nemyslel, že něčemu podobnému budeme prostřednictvím televizního zpravodajství přihlížet. Ukrajinci jsou u mne hrdinové, brání svou vlast proti mnohonásobně početnějšímu agresorovi…a i když jsem v této zemi nikdy nebyl a nikoho odtud neznám, přesto se mě celá ta příšerná věc hodně dotýká. Věřím, že to tak má snad každý. A proč to zde píšu? Tak nějak mě to pouhé sdělování názorů na hudební díla dává v těchto dnech mnohem menší smysl.
Pro potřeby rozehnání myšlenkové paralýzy snad nevyšla v současnosti vhodnější nahrávka než EP britských NAPALM DEATH nazvané „Resentment Is Always Seismic – A Final Throw Of Throes“. Zhudebnění neustupujícího hněvu od opravdových mistrů angažované tvrdé hudby. Pojďme se tedy v krátkosti podívat, co tento půlhodinový dynamit od birminghamských nestorů grindcore nabízí.
Předně, novinkové EP řadím o něco níže, než několik posledních řadových alb NAPALM DEATH, a sice z jednoho prostého důvodu - působí totiž jako poměrně nesourodý slepenec skladeb zbylých z nejrůznějších nahrávacích seancí, byť si tyto drží vysoký standard a kvalitu tradičně vyváženého zvukového zpracování. Dokážu si sice některé skladby představit umístěné v rámci posledních tří řadovek, ale zároveň je mi jasné, že by na nich vždy patřily spíše k okrajovějším doplňkovým songům a věcem nepříliš nosným.
Čeho se tedy dočkáme? Osmi poměrně rozličných skladeb na půlhodinovém prostoru. Deska je tvořena čtyřmi drtivými výplachy, postavenými na řezavých riffech a neurvalé rytmice, jež jedou silově start cíl a nabídnou i trochu potřebných zvratů - „Narcissus“, „By Proxy“, „Man Bites Dogged“ a „Slaver Through a Repeat Performance“, dvěma pomalejšími, temně industriálními hymnami „Resentment Always Simmers“ a „Resentment Is Always Seismic (Dark Sky Burial Dirge)“, dodávajícími nahrávce na atmosféře, hloubce a závažnosti, a rovněž dvěma covery, jenž s autorským materiálem drží sebejistě krok, jakkoliv s ním ne úplně souzní. Jde o skladbu „People Pie“ od kapely SLAB!, která je zde opatřena kovově chladnými zvuky, tíživým groovem a mnoha zvláštnostmi včetně ženských podpůrných vokálů (jde stylově asi nejotevřenější položku celku), a vypalovačku „Don´t Need It“, což je asi minutu trvající divoká punková jízda převzatá od kapely BAD BRAINS.
Co NAPALM DEATH roku 2022 opětovně definuje je profesionalita, špičková hráčská úroveň, skvělý zvuk a tuny rozhořčení, díky kterému můžeme jejich produkci vždy považovat za velmi autentickou. Navíc Barney Greenway už je nezapomenutelnou značkou.
02.03.2022 | Diskuse (2) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
čubírková | 03.03.2022 15:00 |
Barney Greenway - jedině v Benediction, sorry, jsem stará rašple.. |
Igor Stříž | 02.03.2022 08:56 |
Čtení a schvalování této recenze také není trestné, jde o velice ujetý 60% slepenec co docela baví. |