NERVOSA - Jailbreak

60%

Proboha, prosím vás, může mi někdo vysvětlit, z jakého vězení to Brazilka Prika Amaral stále uniká? Jasně, narážím nejen na název právě vydané páté řadové desky její kapely NERVOSA, dnes známé také díky mezinárodnímu a často se měnícímu složení, což je samozřejmě druhý smysl mé úvodní otázky. „Jailbreak“ (shodný název s nejslavnější řadovkou irských THIN LIZZY z roku 1976 je zjevně náhodný) není totiž vůbec špatnou deskou, ale ve srovnání se špičkou thrashmetalového žánru bude vždy působit trochu jako druhá liga. Řekněme si tedy proč. 

Ani tak nejde o kvalitu provedení a přehlídku zde zachycených muzikantských dovedností, které jsou jako vždy na výborné úrovni, ale spíše o absentující prvek osobitosti a určitý přesah, který dílům této kapely stále schází. Aktuální období charakterizuje především ta skutečnost, že Prika si ke kytaře přidala ještě hlavní vokální part a na post sólové kytaristky přijala řeckou šestistrunnou střelkyni jménem Helena Kotina. Jihovýchod Evropy však reprezentují i další dvě nové členky – opět řecká basačka vystupující pod pseudonymem Hel Pyre a bulharská bubenice Michaela Naydenova. Soubor žoldnéřek tak pln nadšení vyrazil na zteč a únik ze žaláře je jejich první zastávkou, ta na mne působí jako univerzální thrash řežba moderního ražení využitelná jaksi v metalovém globálu, znáte přeci přístup slavnějších ARCH ENEMY, no ne? Ostatně deska je to přesně taková, jakou bych od současné ženské thrashmetalové kapely očekával, plná naštvanosti, neklidu a agrese, přesně jako tomu bylo v případě NERVOSY zhruba do těchto dní, jen je vše vystavěno s většími zkušenostmi a péčí.

Kvituji plný a moderní kytarový sound, výtečné hráčské výkony a celkový zápal, jenže mě zde prostě schází specifičtější momenty, po jejichž poslechu bych si výraz NERVOSY více uvědomoval. Stále totiž necítím nutnost být do podobného souboru hlouběji zainteresován. Podstatným prvkem novinky je lepší produkce a celkové zčitelnění a zpřehlednění všech skladeb. Titulní skladba se jeví jako vypalovačka napumpovaná charismatem a strhujícími kytarovými party, přesto však u ní i celé řady dalších skladeb nemám potřebu trvalejšího poslechu. Je třeba říct, že se jde v mnoha momentech naproti posluchači. I když Prika Amaral využívá zásadně divokého a drásavého hlasu, skladby i tak působí srozumitelně a přehledně. Rozhodně nejde u současné NERVOSY o závody v tom být co nejvíc progresivní. Přímočarost se ukazuje být jednou ze stěžejních vlastností. Nevýhodou novinky je její délka, v roce 2023 není zrovna zvykem prezentace čtrnácti songů, kdy se délka alba blíží k padesáti minutám. U tvrdší a bezútěšnější hudby tím spíše ne.

„Jailbreak“ je zkrátka divokým albem ctícím podstatu této brazilské (dnes již mezinárodní) formace plné ambiciózních metalových piraní. Dílo je sice možná více učesané, o to však důraznější. V soundu výtečně vyniká kytarová práce nejen Priky Amaral, ale zejména také nové holky z posilky Heleny Kotina, která zvuk NERVOSY opatřila spíše klasickou melody výstavbou ve stylu Hard N´Heavy vyhrávek a sólování. Je dobře, že ani tento prvek nahrávce neubral na agresi a nasazení, následkem čehož by se mohla rozbřednout. Jak to tedy shrnout? Prostě taková docela slušná metalová deska současnosti, na které není nic špatně, přesto jí však schází nápadnější osobitost a větší počet hitů.

18.10.2023	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz