NEUROTIC MACHINERY, VANGUARD, HORRIBLE CREATURES - Plzeň, Divadlo Pod Lampou, 15.dubna 2023

Nestává se často, že si zajdu na klubový koncert podobně extrémních kapel. Tuhle sobotu, a sice bezprostředně po shlédnutí fotbalového derby Sparta-Slavia, jsem však udělal vyjímku a do Divadla Pod Lampou si s chutí zajel tramvají číslo 4. Holt se dostavila chuť na nějakou pořádně vytuněnou metalovou řežbu. První předkapelu, kterou ten večer byli poněkud zvláštně nazvaní grind-deatheři LIPOSUCTION BY SHITSUCKERS, jsem sice nestihl, ale tři další formace už jsem si vychutnával hezky podomácku, s půllitrem dvanáctky v ruce. První věc, co mne však na místě překvapila, byla velice obstojná zaplněnost sálu, čítající dost možná stovku hlav natěšených na pořádný nářez.

Karlovarsko-pražští riffmistři z HORRIBLE CREATURES patří bez přehánění mezi nejzajímavější zjevy na tuzemské tvrdě metalové scéně a přiznávám, že jsem v sobotu na místo dorazil hlavně kvůli nim. Potvrdilo se, že tento kvintet rozpoutává na pódiu doslova bouři, během které se nemáte šanci nudit, neb jejich songy působí vrstevnatě a pořád se v nich něco děje. Jde o vcelku moderně znějící thrash/death, který má však daleko do vyčichlého osmdesátkového pojetí a zároveň je dostatečně bytelný a vycházející z klasických mustrů, aby jej mohl někdo šmahem zařadit ke krátkodeché módě. Kapela s jedním albem a jedním EP na kontě působí i na koncertním pódiu velice živelně a energicky a svým způsobem připomíná kombinaci, kde je tak trochu z POWER TRIP, trochu z TESTAMENT a v neposlední řadě také trochu z THE BLACK DAHLIA MURDER. 

Masakrující rytmika bravurně souzní s riffovými valy od dvojice sekyrníků a co je pozoruhodné, ve vrstevnatých narubaných skladbách se tohle duo nerozpakuje také zhusta sólovat. Songy vesměs upalují ve svižných tempech a pakliže to kapela nepřetáhne s časomírou a zůstane u obvyklé čtyřicetiminutovky, může být její osmiskladbový koncertní program nadmíru osvěžující. Frontman Frank Fišer působí mezi songy jako velice pohodový a komunikativní týpek, zatímco v průběhu nich dokazuje, že to má všechno v hrdle – ďábelský řev po vzoru Trevora Strnada, i napumpovanou vokální dikci ala Chuck Billy. Za mne, opravdu jsem přesvědčen, že tohle je zkrátka velká budoucí záležitost tuzemského extrému. HORRIBLE CREATURES nejsou jen samoúčelný nářez, ale mají skvělý groove, neotřelé nápady a hlavně obstojné songy.

O brněnských VANGUARD jsem slyšel zcela poprvé. Kapela působí sice dostatečně extrémně a nařezaně, ale po skladatelské stránce jejich tvorba bohužel velmi brzy upadá do monotónnosti. Jde o přesně onu uvřeštěnou samoúčelnou deathcoreovou vánici, kde lze jen velmi obtížně rozeznávat jednotlivé skladby a nápady v nich obsažené. Mě osobně se produkce této grupy v podstatě slévala do nepřehledné koule (ne nepodobné SUICIDE SILENCE), ze které po chvíli začala tak akorát třeštit hlava, což ještě víc umocňoval frontmanův šílený řev, chvílema přecházející až takřka v pískot po vzoru vokálních eskapád ikonického Cradlea Daniho Filtha. Ne, tohle bylo na mne asi trochu moc, zvlášť pak když je i z instrumentace poznat (například poměrně krkolomně zpracované provedení ne zrovna častých sól), že kapela zatím poněkud zápasí s vlastní formou. A nebo ve skladbách staví na jiných přednostech než těch, kterým rozumím a které oceňuji. Škoda, že tyhle monotónní grupy se vždycky rozhodnou setrvat na pódiu co možná nejdýl. Jestliže totiž vystoupení HORRIBLE CREATURES ani na chvíli nenudilo, protože se v jejich skladbách pořád něco dělo, pak nebohý posluchač, po hodince s VANGUARD, ufackován jadernou agresivitou a s ksichtem basetovsky povytaženým dalším plzeňským pivem, jenom v mrákotách konstatoval: Kde zůstaly nápady?

Ne že by tachovští deatheři z NEUROTIC MACHINERY nabídli přívětivější tvář extrému, ale z jejich hudby byla poznat větší instrumentální vyspělost a alespoň minimální dávka rozmanitosti, tím narážím na určitou odžitost té hudby a ujasněnost celkové koncepce, ale také promyšlenější dramaturgii skladeb. Nešlo o žádný prasopal, kdy jsou pedály sešlápnutý až k podlaze, ale naopak se tempa přehledně střídala a tu a tam došlo i na nějaké to groovy zvolnění, kdy měl posluchač šanci nasát atmosférku a trochu si oddechnout. Kapelu s dvěma growlery však v instrumentální rovině charakterizovala především technická vyspělost. Pouze s jednou kytarou v sestavě, navíc často z deathových partů přecházející až na území djentu, a rovněž také s výtečnou souhrou baskytary a bicích, jsme dostali nepřeplácanou přehlídku temného a syrového death metalu v aktuálním balení. Divokost, technická vysekanost, ale i valivější fáze. Tahle temnota sice také nebyla úplně můj šálek kávy, ale šlo z koncertního setu vypozorovat, o co NEUROTIC MACHINERY vlastně jde a čeho se snaží docílit. Určitě tak byli pro mne o něco lepší než předchozí band.

17.04.2023	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz