NORMA JEAN - All Hail
NORMA JEAN jsou jistota. Už dvacet let pravidelně přinášejí, navzdory častým rotacím v sestavě, energická alba, která jsou v rámci metalcore scény originální a sympaticky vyhraněná. Globální popularita kapely možná není taková, jak by si po těch letech zasloužila, vzhledem však k faktu, že borci operují v oblastech hardcore-punku a mathcore, což je pro velkou část metalového publika dost nestandardní a pro punkovou scénu naopak příliš složité, mají fanoušků dost a těší se solidnímu renomé na obou stranách barikády.
Američané během své letité kariéry žádným zásadním vývojem neprošli, přesto zní dnes jinak než na prvním albu. Kapela za roky vyzrála, má lepší zvuk, a byť její tvorba dnes již není tak šokující jako v dobách prvního alba „Bless The Martyr And Kiss The Child“, ze své neurvalosti a tvrdosti příliš neslevila. Zásadní atributy typu zběsilost a razance byly zachovány a jakýkoli zásadně změkčilý vývoj nikdy nebyl na pořadu dne. Nicméně tendence nejet úplně nadoraz a sem tam nějaký kus lehce melodicky zpřístupnit tu minimálně od alba „The Anti-Mother“ jsou a nelze je úplně ignorovat. Úkroky stranou však byly vždy udělané tak, aby se mathcore standardům příliš nevymykaly.
Novinka „All Hail“ je na tom na první poslech stejně. V první řadě je to stále řádně divokej nářez, základní to kritérium tvorby NORMA JEAN. Nicméně úplně jednoznačné to letos není. Jsou zde totiž momenty a je jich hodně, které dojem nasrané rebelující partičky úspěšně ředí. Jde de facto o celou druhou polovinu alba, kdy konkrétně skladby „With Errors“, „If Loss Then Leader“, „Careen“ a především „Anna“ určitě nepůsobí jako chaotic hardcore, na které jsme od NORMA JEAN zvyklí. Pikantní je na tom navíc fakt, že zejména poslední dva zmiňované, lehce baladické kusy jsou parádní a dle mého překonávají ostré vypalovačky v úvodu.
Neznamená to ale, že by klasické věci byly špatně. Kupříkladu druhá „Mind Over Mind“ je luxusní válec, který by donutil hýbat hlavou i mrtvého. Stejně tak i následující „Safety Last“, klasická to NORMA JEAN pecka a je nad slunce jasné, že bez takových by to na albu prostě nešlo. Třeba ale výplach „Trace Levels Of Dystopia“ mě na rozdíl od uvedené „Anna“ tolik nedává, a nezanedbatelný je v této souvislosti fakt, že Cory Brandan umí velmi dobře čistý zpěv. Právě songy se zpěvem, které se neomezují na řev, jsou na poslech mnohem příjemnější.
Celé album ve výsledku působí dojmem, že by kapela ráda hrála už radši něco jiného a vlastně to dokonale i umí, přesto se ale drží svého kopyta, protože dobře ví, že změna stylu se nevyplácí. Nestandardní skladby tedy šoupne nakonec, aby album nepůsobilo příliš nepatřičně. Rozumím tomu a vlastně s tím ani nemám problém, jen mi přijde škoda, že atmosféra alba je zkraje lehce matoucí.
V rámci diskografie je „All Hail“ určitě standard. Jak jsem psal v úvodu, katalog je vyrovnaný tak, že je těžké vyzvednout jednu/dvě desky NORMA JEAN a novinka se do řady povedených alb může směle postavit. Na první poslech možná nijak extra nepůsobí, dle mého se ale postupem času probojuje dokonce do té lepší poloviny diskografie. Plusem je v tomto ohledu určitě členitost materiálu, stejně jako jeho kvalita. NORMA JEAN zkrátka dál drží v minulosti nastavenou laťku a mohou být v klidu, jejich kultovní pozice zůstává i v roce 2019 neotřesená.
| 29.11.2019 | Diskuse (14) | Sicky |
 |
sicky | 18.12.2019 11:03 |
Franz: asi nějak takhle: | |
Franz | 18.12.2019 10:03 |
Pro Sickyho:Prosím, Norma Jean; rebríček od najlepšieho albumu až po podlahu diskografie, ak sa dá aj s číselným hodnotením. Dík | |
Pekárek | 06.12.2019 22:55 |
Míněno v ČR pochopitelně:); Asi NJ opráším, někde se mi válí druhá a třetí deska, pak jsem je přestal sledovat, žánr mě přestal bavit, ale cítím, že časy se zase mění. | |
Pekárek | 06.12.2019 22:37 |
Pěkná recka, vsadím se, že lepší u nás nevisí. | |
Kaniel | 06.12.2019 21:36 |
sticky; Cory válel už na Redeemer. Furt považuji jeho vokály z toho alba za ty nejbrutálnější a nejvíc nechutné. Jeho řev v agonii je prostě skvostnej a jak se i nadechuje po každým řádku, prostě pecka. Miluju tu rozervanost jeho hlasu. Taky to bylo tím, že měl za sebou Rosse Robinsona (snad ani nemusím zmínit, co je ten maniak zač), takže o kvalitní zvuk a produkci není nouze. Redeemer je pro mě furt nejlepší deska kapely. | |
sicky | 06.12.2019 20:09 |
Máš pravdu, ta deska roste do nebes. Nakonec je z toho (vedle Cult Of Luna) asi naprostej top letošního roku. Jinak, Cory je top zpěvák už minimálně od Meridional, jeho hlas je silnej, má specifickou barvu dokáže hudbu nakopnout. Na druhou stranu je ho tam možná moc, trochu natažený instrumentální pasáže by albu bodly. | |
Kaniel | 06.12.2019 16:10 |
Recenze mi přijde docela osekaná. | |
Konnie | 05.12.2019 09:26 |
Za mě palec nahoru... | |
DreDe | 02.12.2019 14:55 |
Netreba sa nikomu ospravedlňovať za to čo sa nám páči ... jednoducho je to tak, to čo sa mi páči mi nikto nevyhovorí ... a neovplyvni to ani tá najlepšia recenzia | |
sicky | 02.12.2019 10:14 |
Meres: V pohodě, chápu. Jak jsem psal v úvodu, uvědomuji si, že Norma Jean není hudba pro každého. Myslím dokonce, že většina metalistů tohle nepobírá :) Mě se ale holt tyhle neotodoxní věci líbí víc než ty tradiční | |
