OKOVANÁ TURISTIKA - Bezděz: Magnetismus krásného festivalového hradu

Asi neexistuje klasičtější turistický cíl, než je hrad. Mohutná stavba, trůnící na vrcholu kopce a kontrolující celé okolí, masa kamene uprostřed zeleně s modrou oblohou na pozadí, shluk věží, cimbuří a bran, které vypráví o dávno přešlých časech. Někdy je takový hrad obklopen davy turistů, jindy je zcela osamělý a ztracený v bujné vegetaci, vždycky ale patří k tomu nejlákavějšímu, co lze v daném místě najít. Bylo proto chytrým tahem, když si právě hrad jako spojovací bod vybrali dramaturgové letních festivalů, které se už více než deset let konají po celé České republice a nabízejí během prázdnin na několika místech velmi podobný program, vždycky ale s jinou památkou na pozadí. Letní koncertní seriál, který se podle místa konání jmenuje „České a Moravské hrady.cz“, se letos pořádá už po čtrnácté a je situován do podhradí na osmi místech v České republice. Nás metalisty tenhle podnik asi zas tak moc zajímat nebude, protože je orientován spíše na mainstreamový rock nebo pop typu TOMÁŠ KLUS nebo DIVOKEJ BILL, může nám ale být startovním bodem k výletu právě na hrad, protože ty jsou pro seriál vybrány opravdu výborně. A protože já to mám nejblíž na severočeský Bezděz, zvu vás teď na výlet právě tam.

Nejkrásnější hrad

Bezděz je bez diskuse jeden z nejkrásnějších hradů u nás. Pardon, vlastně na světě. Postavený na sopečném kopci na půli cesty mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou je naprostou dominantou kraje a vidět je ho ze všech stran i z pořádné dálky – siluetu Bezdězu si lze vychutnat od Prahy, z Ještědu a snad i z hřebenů Krkonoš. Postaven byl v době, kdy valná většina Čech ještě byla plná hlubokých lesů, kterými jen tu a tam vedla obchodní stezka spojující vzdálená města (no, spíše městečka – Praha se svými asi pěti tisíci obyvateli byla tehdy považována za mimořádně velké sídlo). Stezky, po kterých putovali kupci, tehdy jedni z mála nositelů informací a cizokrajného zboží, bylo potřeba pořádně chránit a proto se na strategických místech stavěly hrady. Ty také mimo jiného zajišťovaly ochranu hranic proti případným vpádům cizích vojsk a dávaly najevo, že tady to má pod palcem mocný pán. I proto český král Přemysl Otakar II. na mohutném a strmém kopci uprostřed lesů v severní části Čech nechal někdy v šedesátých letech 13. století postavit pevný nedobytný hrad – Bezděz.

Dávní budovatelé byli geniální. Dokonale využili tvar kopce – podlouhlý hřeben tyčící se vysoko nad jinak rovinatým krajem – a postavili hrad, který se jako úzký, dlouhý had šine po vršku hory a je ze všech stran jištěný proti nepřátelům. Uprostřed, na vrcholu, se tyčí obyvatelné budovy, ještě nad nimi ční mohutná věž, a po stranách se táhnou zdi a cimbuří, západním směrem dokonce stojí další věž. Vzniklo tak dokonalé panorama, které je přímo vzorem představy, jak takový středověký hrad má vypadat.

Výlet pořádně do kopce

Bezděz má za sebou celkem divoké dějiny – po smrti Přemysla Otakara II. tu byl vězněn jeho syn, budoucí další mocný král Václav II., za husitských válek byl hrad jedním z mála míst, která nedokázali zlikvidovat husité a tak tu byly ukryté důležité zemské dokumenty. Na začátku novověku se hrad změnil na klášter a stal se významným poutním místem. Když pak na sklonku 18. století císař-reformátor Josef II. náboženské organizace ve velkém rušil jako zastaralé a nepotřebné, byl Bezděz opuštěn a postupně se změnil v dnešní magickou a romantickou zříceninu. Přesně takhle si ho zamiloval slavný básník Karel Hynek Mácha i skladatel Bedřich Smetana, kterého zdejší zkazky o pokladech inspirovaly ke složení opery „Tajemství“. A těch umělců, které Bezděz fascinoval, je určitě mnohem víc.

My dnes na hrad můžeme vyběhnout pohodlně po turistické stezce, ostatně jako na skoro každé zajímavé místo v republice. Sváteční turisté vám řeknou, že cesta z vesnice na vrchol kopce je příšerně dlouhá a strmá, milovník pohybu ale nahoře bude pohodlně za nějakých dvacet minut. Po trase je pořád co vidět – projdete několika branami nebo jejich zbytky, budete potkávat kapličky dávné křížové cesty a stoupat kolem mohutné zdi s cimbuřím. Před koncem cesty pak budete míjet masivní stěny hradního paláce, které svou strohostí a chladem vzbuzují temnou, chmurnou atmosféru, jakou mimochodem tak rády ztvárňují black metalové a gothic rockové kapely. Však si také Bezděz do bookletu dalo třeba jihlavské XIII. STOLETÍ na jejich nejtemnějším albu „Werewolf“.

To nejlepší ale přijde, když se přes hlavní bránu dostanete až do vnitřku hradu. Rázem budete sevřeni chladnými, mlčenlivými stěnami – pokud tedy nestojíte uprostřed davu vřeštících turistů – a atmosféra bude jako z hororu. Zvlášť pokud bude zataženo a celé panorama shora uzavře ocelově šedá obloha, budete moci rovnou vzít do ruky kytaru a začít skládat nějakou temnou skladbu. Bezděz se dá skoro celý prolézt a atmosféra je všude prvotřídní – v troskách královského paláce, kde všude kolem vás čiší středověký chlad, v kapli, která připomíná dobu, kdy náboženská dogmata vítězila nad rozumem, nebo na vrcholu hradní věže, ze které se nabízí fenomenální výhled na nekonečné lesy, městečka utopená v krajině nebo oka prastarých rybníků. Jako na dlani tak budete mít třeba známé Máchovo jezero, které tu už ve 14. století nechal založit Karel IV.. A samozřejmě si z ptačího pohledu můžete nekonečně dlouho vychutnávat celé geniální stavební dílo. Jenom jedno takové drobné upozornění pro milovníky chmele – nahoře na hradě nenajdete žádnou hospůdku, takže se musíte občerstvit nebo zásobit dole v obci. Tam se ale degustuje báječně – na vlastní kůži otestováno. :-)

Zbytky skalního hradu

Okolí Bezdězu a celé Českolipsko je hrady doslova protkáno – nějakou tu kupu kamenů najdete snad na každém druhém kopci. Pěkné je třeba Jestřebí – stavitelé využili zdejší skály a postavili hrad na mohutných blocích vystupujících z krajiny. Dnes z něj zůstaly jen zbytky, stejně ale z dálky přitahuje zraky kolemjdoucích jako nějaký obří zub. Vypravit se sem vyplatí, už proto, že tady určitě bude mnohem méně lidí než na Bezdězu nebo u blízkého Mácháče.

Sídlo pekelných sil

Do třetice všeho tajemného – další hrad kousek od Bezdězu se jmenuje Houska a je to prý brána do světa démonů! Historie nám sice říká, že jde o gotický hrad přestavěný později do renesanční podoby, milovníci záhad ale tvrdí něco jiného – na skále, kde stojí, je prý průrva do samotného pekla a Houska na ní stojí jako obří zátka, která má bránit infernálním silám, aby se dostaly na zemský povrch. Pokud se k téhle teorii přidáte, budete to mít od badatelů všechno pěkně potvrzené – hrad prý byl postaven zcela mimo kupecké stezky, dokonce mimo dosah pitné vody, a jeho opevňovací systém prý není směřován proti vnějšímu nepříteli, nýbrž dovnitř – aby „čemusi“ zamezil vylézt z podsvětí!

Čertovské a démonické pověsti samozřejmě táhnou a tak i na Housku v létě míří spousta turistů. Od hradu se pak můžou vydat ještě na rozhlednu Vrátenská hora nebo dál do labyrintu Kokořínska, která pohltí každou romantickou duši nekonečnými lesy, skalami a údolími. Nechte si ale na takový výlet trochu času – proběhnout tuhle krásnou krajinu v nějakém chvatu by totiž byla veliká škoda!

01.08.2018	Diskuse (9)	DarthArt lubor.lacina@centrum.cz