Boomer Space

OKOVANÁ TURISTIKA - S MASTER´S HAMMER údolím Jizery

Před dvěma měsíci jsme takhle diskutovali o stále téměř nevyužívané sekci Pandemonium a o tom, co všechno by se do ní hodilo. Tahle rubrika má vlastně nekonečně široké pole působnosti a dá se do ní umístit i kdejaká blbost, tak mě napadlo svěřit se se svým dlouholetým plánem, stvořit něco jako turistického průvodce po „metalových místech“ naší krásné vlasti. Po městech, přírodě, továrnách nebo hradech, které byly inspirací pro muzikanty, po lokalitách, které se objevily v textech nebo v bookletech různých alb, nebo po koutech, které nejsou rockery či metalisty zmíněny konkrétně, ale sloužily nebo by mohly sloužit jako dobrá inspirace. Šéfa Diamondího webu myšlenka zaujala a po v podstatě příkazové větě: „Dost zbytečných řečí, ke stroji a piš!“, mi nezbylo nic jiného, než přestat rozumovat a pustit se do práce. Tady je výsledek....



Divokým údolím Jizery


První téma k „metalové“ procházce mě napadlo, když jsem v posledních týdnech několikrát projížděl vlakem údolí Jizery mezi městy Železný Brod a Semily. Hned za Brodem se trať zařezává do úžlabiny, kudy se valí řeka a vedle ní zbývá jen troška místa pro silnici a železného oře. Za soutokem Jizery s řekou Kamenicí pak už vlaku dokonce zbývá jen šplhat po prudké stráni a probíjet se tunely, protože z údolí se stává skalnatá strž. Než se pak po pár kilometrech reliéf rozšíří do předměstí Semil, míjí vlak nejkrásnější úsek, zvaný Galerie Jizery. A právě tady se patrně odehrává jedna část příběhu štolby Blethera, záporáka z drastického operetního kusu „Jilemnický okultista“ - jak jinak, z dílny slovutných MASTER´S HAMMER.


Když jsem si před nějakou dobou prohlížel webovku www.mastershammer.com, našel jsem v sekci Archives soubor fotek, které MASTER´S HAMMER pořídili během výletu právě sem, do údolí Jizery. Kapela se nechala zvěčnit na několika místech, která poměrně často procházím a která přímo či nepřímo zasahují do říše jilemnických okultistů, tak mě napadlo, že bych se s vámi o ně zde, na metalovém webu, mohl podělit. Nebo víte co? Vyrazíme na společný výlet!



Po stopách okultistů


Nejlepší bude začít na semilském nádraží. Projdeme centrem města (žádný strach, Semily jsou malé, půjdeme jen chvilku) a zastavíme se před místním Museem, kde se naproti přes křižovatku vyjímá veliké sousoší spisovatelů Antala Staška a Ivana Olbrachta, otce a syna. Oba se tady v Pojizeří narodili, prvně jmenovaný se navíc literárně věnoval místní lidové tradici, spiritismu. To jsme už tématicky velmi blízko „Jilemnickému okultistovi“, takže není divu, že se u sousoší vyfotili i MASTER´S HAMMER v plné sestavě. Foto z webu přikládáme (viz. výše).


U Staška s Obrachtem se chytíme turistického směrovníku a červená značka nás povede severním směrem – kolem Jizery pěkně přes město a sídliště směrem do soutěsky. Když asi po dvou kilometrech přejdeme pěší lávku a mineme ještě pár místních domečků, dorazíme na rozcestí v Bítouchově, kde se Štormova parta nechala opět zvěčinit před místní hospodou. Ta sice funguje tak nějak divně – jinými slovy, šel jsem kolem asi dvacetkrát, ale otevřeno měli jednou – jenže na druhou stranu dává turistické stezce kvalitní základ – tady, i na druhém konci stojí hospoda. Co chtít více?



Po případném pivu na dobrý krok budeme pokračovat dál a za další necelý kilák se už před námi dramaticky změní krajina – Jizera se stáhne do úzkého koryta, z obou stran ji sevřou skály a turistická stezka se musí uchýlit na visutou lávku přibitou do kamene. Rázem se ocitáme v začarovaném místě – ze všech stran šutry, nahoře pruh nebe, pod námi voda. Vlastně se díváme na část vodního díla, které řeku zahrazuje nebo uvolňuje, a tady na lávce levitující nad Jizerou tak můžeme podle situace koukat do zpěněných vod nebo na rovné zrcadlo přehrady (to většinou). Pokud je cesta uvolněná a voda se divoce valí přes šutry, ocitáme se v kůži už zmiňovaného Blethera, který podle slov „Jilemnického okultisty“ nevydrží svůj zpackaný život a za odříkávání „Já mizérií osudu jsme pronásledován...“ se vrhá do hlubin. Nepřekvapí proto, že Štorm a spol. tady na lávce, na Galerii Jizery, pořídili momentku na téma „MASTER´S HAMMER + krajinka v zimním hávu“.


Do Železného Brodu pěšky hodin dvě a půl...


Franta to odpočítal přesně. Cesta pokračuje dál – říká se jí Riegrova turistická stezka a necelé tři kiláky se chvíli šplhá svahem nahoru, chvíli klesá, odbočuje k fascinujícím vyhlídkám, probíhá tunely vystřílenými do skály, míjí studánky a podobné serepetičky, aby nakonec klesla k místu, které jsme už viděli z vlaku – k soutoku Jizery s Kamenicí, na místo zvané Podspálov. Tady na nás čeká kupa zajímavých věcí. Na prvním místě samozřejmě hospoda – sympatický hotýlek v prvorepublikovém stylu, kde se krásně odpočívá po uražených kilometrech, kecá s kolegy turisty, ale určitě se tady dá skvěle probírat i muzika. Hned vedle hospody stojí udržovaná stará vodní elektrárna, která jednak láká svojí kouzelnou, skoro až „verneovskou“ architekturou, také ale slouží jako technické museum a po domluvě se můžete podívat do provozu a kochat se fortelem, s jakým předci spoutali vodu už skoro před sto lety. Můžete relaxovat i u samotného soutoku, odkud je vidět i na protější betonový most, který byl u nás jako první postaven šikmo přes vodní tok.



Tak, a co dál? Když si zapějeme spolu s Frantou a jsme průměrně zdatní turisté, šli jsme ze Semil sem zhruba hodinku a půl a další hodinku to máme po silničce do Železného Brodu. Nebo můžeme z Podspálova vylézt na kopec do pravého Spálova a odtud po další kozí stezce v protisměru a kolem dalších vyhlídek zamířit zpátky do Semil. No a do třetice - zamířit proti proudu Kamenice a po tentokrát Palackého stezce dorazit až do Návarova, kde můžou příznivci pořádného středověku navštívit zříceninu hradu. I odtud pak odjíždí vláček - do Tanvaldu nebo do Železného Brodu.


Pokud si vyberete cestu ze Semil do Brodu, počítejte zhruba s deseti kilometry. Nedoporučuju cestu absolvovat v zimě (což MASTER´S HAMMER na fotkách samozřejmě udělali!), protože různých mostků, srázů, šutrů a klouzaček je na cestě dost a dost, navíc letos to ještě v půlce března bylo čiré království ledu. Jinak je to ale nejkrásnější a nejmagičtější místo, jaké si dovedete představit. Za to vám ručím!


10.04.2018Diskuse (4)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

DarthArt
20.08.2019 11:03

Obě hospody zavřitý, tak to už byla vyloženě smůla, na Spálově bývají celkem pravidelně. Takže jste museli na občerstvení až do Brodu? Ale zas tak hrozný to není, tři-čtyři kiláky po pohodlné asfaltce bez auta se dá...

Ten Hardegg-Znojmo bych taky rád, mám to ale z Jizerek trochu z ruky :) Těch míst co stojej za to popsat je strašně moc, najít u nich spojitost s rockovou hudbou ale není zas tak jednoduchý. Skoro bych řekl, že jsem loni vyčerpal možnosti těchhle článků..

 

Konnie
19.08.2019 09:07

Taky vřele doporučuju! Byla sem před pár týdny s kámoškou a můžu potvrdit, že hospoda měla, jak jinak - zavřeno :-) Bohužel i ta druhá ve Spálově. Podobná atmosféra se dá zažít i na březích Dyje za Znojmem, směrem k rakouskému Hardeggu, kdyby někdo chtěl. Ale to už asi nemá nic společného s metálem .-)

 

Valič
11.04.2018 19:00

Skvělý nápad. A co se třeba příště projít s Umbrtkou po plzeňských knajpách? Obávám se ale, že pan domácí do stejných podniků jako „velký prácoděj“ nechodí. :-)

 

Fenris 13
11.04.2018 10:15

Parádní článek a inspirace pro výlet...už aby nejmladší přírustek v rodině povyrostl :-) A byl by to fajn nápad pro turistickou vizitku - Okultistova stezka :-)