OVERKILL - White Devil Armory

80%

Tak už je zde zase přítomno ono pověstné zelené newyorské peklo. Bere nás na nekompromisní thrashmetalovou steč se vší vervou a opět pěkně od podlahy. OVERKILL se totiž momentálně zdají být  tou jednoznačně nejzatvrzelejší bestií v tomto metalovém ranku. Něco o tom prozradily hned čtyři koncerty, které jsem od nich shlédl v posledních letech. Všechny byly vynikající a ukázaly s jakým nadšením a energií do toho padesátníci stále šlapou. Newyorčané totiž chytli v poslední pětiletce formu vpravdě bohovskou a hrnou poctivý nářez do svých fanoušků s kadencí kulometné artilerie, která se potencionálním nadřízeným vymkla kontrole. Nebudu zde zaclánět pochybovačnými cancy o (pro někoho spravedlivé) změně složení velké thrashové čtyřky, tyto plky mne nikdy nebavily. Velká čtyřka byla vždy jen jedna, nicméně  pochybuji, že se OVERKILL kdy zamysleli nad motivací, konkurovat co do úspěšnosti právě kapelám jako METALLICA nebo MEGADETH. Myslím, že právě jim šlo vždy o úplně něco jiného.

Jejich novinka „White Devil Amory“ prostě navazuje na povedená díla z posledních let –  konkrétně tedy alba „Ironbound“ a „The Electric Age“. Vše zůstalo v zajetých mantinelech. Pod rozmáchlými netopýřími křídly opět nalezneme vše, co tam tak rádi hledáme. Zkrátka Bobby „Blitz“ Ellsworth znovu kvílí jako Hurvajs natažený na skřipec a je zvláště naživo dokonalým zprostředkovatelem energie mezi kapelou a fanoušky. Kytarový tandem Tailer/ Linsk nás znovu zahází nepřeberným množstvím zdrcujících riffů a krkolomných sól, letos v obzvlášť svižnějším tempu. D.D.Verniho vytažená baskytara už je tradicí a malý velký šéf si tohle poznávací znamení zvuku OVERKILL obzvláště hýčká. No a v neposlední řadě Ron Lipnicki je prostě spolehlivý dříč, který celý ten drtivý stroj udržuje pořádně při síle.

Novinka všem pochybovačům dokazuje, že úspěchy a forma z posledních let nebyly náhodné, ale že se OVERKILL dozajista vyprofilovali v jednu z vůbec nejlepších metalových kapel současnosti, tedy alespoň mezi těmi letitými old-school legendami. Hned po opravdu ponurém intru následuje totální jízda „Armorist“, velmi svižná a nabušená skladba, jenž bude dozajista právě při koncertech fungovat. Tento song jako by předznamenal, co nás na neskutečně poctivé a opravdové novince čeká. „White Devil Armory“ mi totiž přijde jako velmi rychlé a drtivé album. Prostě ten nejpravější thrash metal jakým se snad lze prezentovat. Nejde však o žádný archaický šunt, zvuk je pořádně plný a moderní, v tom je právě kouzlo OVERKILL, přestože setrvávají stylově na svém, jejich alba se dokážou přizpůsobovat technickému vývoji a reprezentují vždy špičku dané škatulky, ať mluvím o hráčských výkonech, tak celkovému zvuku alba.

Na „Armorist“ navazují stejně razantní pecky jako „Down To The Bone“, Where There´s Smoke…“ nebo „Pig“, přičemž zejména třetí zmíněná má v sobě i onen, pro tuto kapelu tolik pověstný, prvek punkově kvapíkové melodiky, která připomíná z jaké oblasti Spojených států právě tento kvintet vychází. Vždyť New York to je především silná hardcoreová scéna, která ovlivňuje směr mnohých. A musím potvrdit, že v americké Metropoli to stále tepe. Skvělou záležitostí je riffová „Bitter Pill“, což je naprostý skvost celého alba, ostatně stejně jako později prezentovaný masakr „Freedom Rings“, vyznívající i na poměry této kapely hodně temně, dejme tomu až slayerovsky. Na hitovější notičku zahraje „King Of the Rat Bastards“, ovšem celkovou ucelenost a semknutost díla to žádným způsobem nenaruší. OVERKILL prostě dotáhli do finále svou striktně thrashovou káru. Až si po poslechu novinky kolikrát říkám, jestli by jim příště nepřišlo k věci, vylézt po delší době spíš s trochu rozmanitějším materiálem, přesně takovým, jakým byla ve své době alba „Horrorscope“ a „I Hear Black“. Novinka je tedy znovu definicí OVERKILL jako neprůstřelné thrashmetalové jednotky.

20.07.2014	Diskuse (10)	Stray janpibal@crazydiamond.cz