PARADISE LOST - Shades Of God
Jakkoliv třetí album „Shades Of God“ kultovnosti svého předchůdce v diskografii PARADISE LOST nikdy nedosáhlo, šlo bezesporu o další podstatný krok v dlouhé hudební cestě těchto britských rozsévačů smutku. Kvintet nejenže krátce před nahráváním díla přešel pod křídla tehdy stále větších Music For Nations, ale mimo to v hudební rovině, navzdory úspěchu alba „Gothic“ v kruzích metalového undergroundu, znovu vykázal značný zvukový posun. „Shades Of God“ se totiž liší od obou předchozích alb takřka ve všech směrech a ještě dnes potvrzuje tehdejší neskrývané tužby Britů po stálém hledání a aktualizování vlastního zvuku. Obsese ranně devadesátkových zasmušilců a stále nově vznikajících doom-metalových kapel v hutném pomalém výrazu BLACK SABBATH byla všem dobře známa a i PARADISE LOST právě svou třetí deskou, aniž by jakkoliv popřeli svou minulost, hodlali vzdát hold právě metalovým praotcům, jejich zatvrzelému obhrouble riffovému stylu a hutnému, ponurému zvuku. Skladby na „Shades Of God“ vykazovaly mohutnější, ale rovněž i pročištěnější formu, což se ukázalo díky faktu, že v nich bylo tak nějak méně sólové kytary. O ozdobách v podobě občasného využití kláves nebo ženského vokálu zde už vůbec nebylo slechu. Vše si zachovávalo přirozený, nepřikrášlovaný zvuk a pravěkou neotesanost. Jakkoliv byl rozpoznatelný vokální posun Nicka Holmese od dřívější, řekněme vyloženě deathmetalové polohy, a sice směrem k chlapskému zpěvu, a už díky absenci kontrastnosti deska nepůsobila zrovna vábným dojmem pro milovníky romantických nálad, nedej bože hitů. Zkrátka vyzněla ponuře a neurvale a byla daleko více postavena na riffech než její předchůdce.
„Shades Of God“ ještě dnes platí za jeden ze základních stavebních kamenů surového anglického doom-metalu a v jeho útrobách se nachází spousta poctivého metalu, který volí cestu zdlouhavějšího propracovávání se k posluchači. Skladby opravdu rostou velmi pozvolna, ale pokud jim dáte čas, svou uhrančivost prokáží, stejně tak je jim ponechána poněkud zdlouhavější stavba, od úvodních skladeb „Mortals Watch the Day“ a „Crying To Eternity“ proslulých táhlostí a valivostí, jenž je zde osobitým způsobem odehrána talentovanými hudebníky. Těm velel především stavitel tklivých kytarových kaskád Greg MacKintosh. Jeho nástroj později definoval zvuk temného metalu devadesátých let, ať už jej budeme nazývat doom, dark či dokonce gothic metal. Zkrátka šlo v případě alba „Shades Of God“ o rozlučku s metalovým undergroundem. Pravdou je, že na dalších albech byl ten vývoj k muzikantské otevřenosti, k melodiím a rockovější podstatě výraznější a skupina se stále zdokonalovala a skladatelsky rostla, nicméně už zde kvintet hrající již třetím rokem v nezměněném složení: Nick Holmes – zpěv, Greg MacKintosh a Aaron Aedy – kytary, Stephen Edmondson – baskytara a Matthew Archer – bicí, působil hodně semknutým dojmem, a tak čas loučení se s metalovým podzemím budiž navždy zhudebněn na albu proslulém zejména trojicí naprosto skvostných songů – sabatovsky nařezanou „Pity The Sadness“, utrápenou suitou mající progresivnější ambici v proměnlivější struktuře „Your Hand In Mine“ a první skutečnou hitovkou kapely „As I Die“, jejíž chytlavost v závěru alba kontrastovala s onou bezútěšnou neprostupností, jakkoliv song nezakryl onen katakombický chlad a klaustrofobii.
| 29.05.2017 | Diskuse (30) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
 |
| Reverend Bob | 01.06.2017 23:20 |
Tak jsem teda klikal na trubce a našel jsem album : VANDENBERG - Alibi (1985). Je tam přesně takový začátek, jak jsem popisoval... akorát nesedí mi to stylově. Je to melodický hard rock a mě ve vzpomínkách hraje pořádný metal anglo-amerického typu, jak psal Stray... Poslechnul si to i ten můj zmiňovaný brácha a taky se mu to nezdá... No nevím... Tehda nám bylo 13 - 14, možná se nám to tehda zdálo jako super nářez, ještě předtím, než přišlo osvícení z Bay area nebo Švédska nebo dalších podobných míst na Zemi... Každopádně dík všem za snahu a kdyby náhodou někdo natrefil ještě na nějaké jiné album s podobným začátkem tak dejte vědět na bohdanstonawski@seznam.cz | |
Valič | 01.06.2017 13:09 |
Reverend Bob: Tak to jsi mi nasadil pěkného brouka do hlavy. Žádné album s podobným intrem se mi nemůže vybavit, takže předpokládám, že se jednalo o nějakou obskurnější kapelu, jakých bylo v polovině 80. let relativně dost. Pokud ti s tím neporadí nějaký pamětník (který si na rozdíl ode mě ještě něco pamatuje), tak by se to dalo zjistit snad jen proklikáváním desek z toho roku na youtube (je jich tam většina, i když asi ne úplně všechny). Já jsem to chvilku zkoušel, ale zhruba po dvaceti titulech jsem to vzdal. :-) | |
Bluejamie65 | 31.05.2017 21:45 |
TAK jo, nebyl jsem úchylným exotem, pánové dík. | |
Stray | 31.05.2017 21:17 |
Ono v roce 1985 těch speed desek v metalu ještě ani moc nevyšlo. Pokud šlo o anglo-americkou produkci a nebyl to Bonded by Blood od Exodus, tak bych hledal u jmen jako Agent Steel, Malice, Exciter, Razor, ... | |
| Reverend Bob | 31.05.2017 19:12 |
Něco pro pamětníky:http://gembon.rockmetal.art.pl/spis.htmNeúplně úplný seznam hudebních relací zmiňovaných polských rádií (klub stereo, muzyka mlodych atd. ...)Sám jsem poslouchal a nahrával jako divý na kazeťák... Pane jó... to byla doba...A ještě otázka pro opravdové znalce:Jednou jsem nemohl být doma a tak pro mě nahrával můj mladší brácha s naprosto neprofesionálním přístupem... Nahrál sice celou LP, ale už jaksi nezaznamenal název alba ani interpreta..., jen mi pak sdělil, že je to deska z roku 1985 (ale ani to není jisté)... Deska začínala intrem auta se spuštěným majákem, jak jede rušnou ulicí velkoměsta a intro postupně přešlo v pořádný power speedový nářez...Nahrávka už dávno neexistuje, ale ta vzpomínka stále žije a letitá otázka, co to bylo za kapelu a desku je stále nezodpovězena...Kdyby někdo věděl a pomohl rozluštit tuto záhadu, odměna ho jistě nemine!!! | |
down | 31.05.2017 15:00 |
Alda666: Jmenovalo se to "Klub Stereo". Napřed vyzkoušeli oba repráky a pak spustili tu pecku od Running Wild. | |
Norr | 31.05.2017 10:52 |
Janaray Hard Show, Tim Sykes Video Show, Gung-Ho a pak také něco na rádiu Jizera, už si nevzpomenu, ale to bylo taky super, všechno uvedený bylo v té době jak dar z nebes, což jsem sice tenkrát tak nevnímal, prostě bral co je a neřešil, ovšem dneska už je to historie a to velice krásná historie. Kdo by to tenkrát těsně před revolucí tušil (já ne, neměl jsem ještě ani občanku ;o)), že se všechno takhle změní a metal přinese do života spousty vzpomínek. Pánové, tenhle koníček je tak úžasná záležitost, važme si toho! | |
Imothep | 31.05.2017 09:47 |
Shades of God: Vyprofilovani stylu, tak bych asi shrnul tohle album. Prijde mi, jakoby oproti predchudci byl o chlup horsi zvuk nebo mix? Krasojizda s mimotonalnimi vyhravkami pokracuje(a pokracovat bude na minimalne dalsich dvou albech. Nejde rovnez nezminit dle meho nazoru naprosto famozni obal a vlastne cely artwork. Skutecne velke veci se zacaly dit az s nasledovnikem. | |
| Alda666 | 30.05.2017 22:02 |
Byly zmíněna polská rádia... takže u mě MUZYKA MLODYCH... pořad začínal znělkou/songem od Runnig Wild - Diabolic Force, a poprvé jsem tam slyšel KREATOR - Endless Pain a vše jsem poctivě nahrával na kotoučový magnetofón :-) | |
DarthArt | 30.05.2017 21:14 |
Fenris: To máš pravdu, člověk si dneska už ani neuvědomí, jak před Youtubem bylo neuvěřitelně těžký se k něčemu propracovat a sehnal většinou hovno... starý videa jsem většinou viděl v době kdy byly aktuální (třeba v devadesátých letech) a pak až před pár lety na YT... | |
