PEARL JAM - Vitalogy
Stejně jako tomu bylo v případě předchozího, o rok staršího alba „Vs.“, vznikala trojka „Vitalogy“ za poměrně hektických podmínek, neboť úspěch zbavoval hudebníky soukromí a ti cítili kolem sebe neuvěřitelný mediální tlak, jenž rozhodně nepřispíval k dobrému vývoji vzájemných vztahů, ani k soustředění se na proces realizace nového materiálu. Eddie Vedder dnes o dané etapě kariéry PEARL JAM mluví jako o té nejtěžší a potvrzuje, že byl tehdy na hudební byznys příliš měkký. Kapela čelící mimořádné popularitě v USA byla zkrátka příliš zranitelná a vlastně stále nezkušená. Tou dobou navíc nastoupil kytarista Mike McCready na odvykačku, kde se snažil zbavit své závislosti na alkoholu a kokainu. V průběhu tvorby „Vitalogy“ bylo využito hned tří studií. V New Orleans, Atlantě a v Seattlu. První dvě zmíněná místa byla navíc využita v průběhu koncertního tažení kapely napříč USA v roce 1994, je tedy zřejmé, že se materiál hromadil v průběhu velkého turné. Producentem desky se znovu stal Brendan O´Brien a kapela tentokrát vsadila na nekašírovaný a ničím nepřibarvený zvuk, který jakoby šel proti proudu času a uchovával kvintetu přirozenost srovnatelnou s (folk)rockovými nahrávkami konce let šedesátých. Zkrátka ústředním znakem hudby PEARL JAM se tehdy stala nekašírovanost a náboj vyvěrající z tradicionalisticky folkového prostředí, ačkoliv deska několikrát prokáže i tvrdost a divokost. Ono se vlastně tohle album dá nazvat rovněž eklektickým, neboť se některé skladby vlastně dost typově liší a to i při zachování celkové strohosti soundu.
Přes všechny těžkosti, které komplikovaly vznik nahrávky, se však „Vitalogy“ setkalo s velkým úspěchem a hned po předchozí desce „Vs.“ platí za druhý nejrychleji se prodávající počin v historii amerického rocku. Studiové práce byly často přerušované a komunikace mezi jednotlivými členy poměrně vázla, dokonce docházelo ve studiích k mnoha konfliktům. Kapela dnes o řadě skladeb mluví v tom smyslu, že byly vymyšleny jen dvacet minut před tím, než byly nahrány. K jamům uvnitř studia prakticky nedocházelo, každý měl hlavně zájem představit svůj nápad a posléze jej s kapelou nahrát. Byla to doba, která znamenala asi nejtěžší vnitrokapelní rozpoložení, což nakonec vyústilo v rozchod s bubeníkem Davem Abbruzzesem, který PEARL JAM opustil až v závěru těchto studiových prací. Jednalo se o kumulující se problém, který tkvěl v rozdílném světonázoru bicmana od zbytku kapely. Jeho party v několika málo skladbách nahrál bubenický technik využívající kreditového jména Jimmy a v samotném závěru také kamarád Jack Irons, někdejší bicman od RED HOT CHILI PEPPERS. S tím také bylo počítáno pro následné turné a případně i čtvrté album.
Onen přirozený a ničím nepřikrášlený zvuk byl dost možná ovlivněn i přízní kapely k hudbě Neila Younga, se kterým krátce po realizaci vyrazili na společné turné po USA. Ostatně právě s tímhle kanadským bardem později PEARL JAM nahráli jeho další desku „Mirrorball“, která vyšla v roce 1995 a setkala se s pochvalnou odezvou. O vzájemné problematičnosti vztahů v dané době svědčilo i podivuhodné zapojení kytaristy Mika McCreadyho do společného projektu s frontmanem od ALICE IN CHAINS Layne Staleym - MAD SEASON, jejichž debutová nahrávka „Above“ spatřila světlo světa rovněž v roce 1995 a poměrně bodovala. Problematičnosti v tom smyslu, že když máte kapelu formátu PEARL JAM, tak asi jen tak nekoukáte po bočních projektech, ne?
V případě „Vitalogy“ šlo o první desku, kde měl nakonec hlavní slovo Eddie Vedder, který se právě tou dobou vyhrabával z nejhoršího a měl zjevně více entuziasmu než do té doby jednoznačně nejaktivnější tahouni Stone Gossard a Jeff Ament. Přes své přirozené vyznění a tématické zaměření na lidské zdraví (viz skvělý booklet nosiče v podobě knížky s mnoha obrázky, recepty a zdravotními poučeními, bráno ať už ve fyzické či psychické rovině, se vlastně jednalo o skladbově poměrně různorodou sbírku. Do role prvního singlu byla umístěna poměrně neklidná, svižná, punkově laděná vypalovačka „Spin The Black Circle“, aby po ní následovala rockově frišná „Not For You“ stojící na jednoduchém rytmu a poměrně výrazném kytarovém riffu. Po těchto dvou tutovkách jako třetí přišla na řadu komorní „Immortality“, dost možná skladba připomínající ve svém textu nedávný skon Kurta Cobaina, neboť jejím tématem byla sebevražda mediálně profláklé osoby.
Jednu z nejznámějších a nejúspěšnějších skladeb této kolekce, jmenovitě „Better Man“, měl Eddie Vedder dlouho uloženou v zásobě, neboť tahle věc pochází ještě z doby, kdy žil v Kalifornii a působil v kapele BAD RADIO. Nakonec se jednalo o jednu z nejlepších věcí nejen na „Vitalogy“, ale i od PEARL JAM celkově, neboť chytlavou linku výrazně posouval i text vyprávějící o jednom nevydařeném, surovém vztahu, úporně přežívajícím na americkém maloměstě. Dalším pozoruhodným okamžikem alba se stala procítěná skladba „Nothingman“, krásná halucinačně teskná záležitost, jenž se stala ozdobou diskografie kapely. Tahle věc se ve své lyrické složce zabývá rovněž problematikou vztahů a opětováním přízně. Existenciální rovinu v sobě řeší i další výstavní kousek téhle doby - song „Corduroy“, což byla pro fans PEARL JAM další velmi oblíbená položka, která rozjímá nad vztahem oblíbeného interpreta k jeho příznivcům. Celkově je jejím námětem téma popularity a s tím související, hledané možnosti jejího smysluplného využití. Pro PEARL JAM šlo zkrátka o těžké období v tom smyslu, že se z nich během několika let prakticky stali po celém západním světě velmi známé a velmi sledované persony, na což tihle stále ještě mladí muži nebyli ještě zcela připraveni.
Přes mé počáteční rozpaky nakonec deska skvěle obstála ve zkoušce času a s postupujícími léty neztrácí ani kousek ze své krásy, právě naopak. Tohle je další mistrovská práce, která sice v době realizace mohla leckomu připadat odflákle, ale opak je pravdou. ona spontánnost nahrávání uchovala v písních hloubku a specifický náboj. Dost možná se tomu říká feeling. A závěrem jen upřesním, že album vlastní mnohem více pozoruhodných písní, než jsem uvedl v této recenzi, ale raději si je všechny vyhledejte sami.
28.02.2020 | Diskuse (17) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
čubírková | 01.03.2020 08:29 |
Stray: Nejsem záškodník, ani web traveller se špatnými úmysly. Čtu Vás pravidelně a občas něco napíšu do diskuse, když mě něco zaujme. A BAD RELIGION - chybka, to patřilo jinam, sorry. |
Stray | 01.03.2020 07:55 |
čubírková: Vůbec netuším kdo seš, jenom mne tvůj nick přišel natolik neskutečný, že jsem si byl jistej, že se jím překrývá někdo, kdo sem jinak chodí dlouhodobě pod jinou značkou. Fakt nevím jestli si nějakej diskusní chytrák a nepřejícník, co obíhá weby, prodavač v krámu s hudebninama a nebo rádoby vtipálek Shnoffovského ražení. IP adresy nesleduju. BAD RELIGION? Mám asi čtyři cd, nikdy jsem je moc nežral. |
sicky | 01.03.2020 07:26 |
Pearl Jam mám rád. Jedna z prvních kapel po, který sáhnu, když nemám náladu na metal :) Pamatuju ale, že když vyšlo Vitalogy, tak to pro mě bylo hrozný zklamání. Ta změna zvuku a hlavně ty příšerný rovný bicí. Jsem si říkal, co to jako je? Oni v tý době zastávali ten anti komerční postoj. Nechtěli bejt za hvězdy, netočili klipy, jeden čas ani nekoncertovali tak zřejmě natočili nelíbivou hudbu :) Text Not For You byl údajně o tom. Bohužel ani zpětně mě ta deska moc nebere, nebejt tam Spin the black circle tak je to skoro o ničem. Další desky, byť kvalit prvních dvou už nedosáhli, byly ale lepší. V poslední době mě docela baví Riot Act |
čubírková | 01.03.2020 04:47 |
Stray: Ha, tady někdo sleduje IP adresy... :-) |
DarthArt | 01.03.2020 03:51 |
Obal "Vitalogy" se mi taky líbí. Vlastně byl dlouho jediná věc, kterou jsem v souvislosti s Pearl Jam měl v merku. Jinak to s PJ mám zhruba jako Hooya. |
Stray | 29.02.2020 18:28 |
Pekárek: Mě se taky provedení obalu a bookletu na Vitalogy líbí. Je to něco jiného, ale má to styl.
|
Pekárek | 29.02.2020 12:37 |
Obal mě nadchnul, ekologie s tím ale nemá nic společného:). Myslím, že recka pěkně vystihuje tehdejší rozpoložení kapely; tlak, kterému museli čelit a díky kterému mi přestali být nesympatičtí:) |
Japko | 29.02.2020 12:16 |
Mě teda dycky sralo hlavně to, že to mělo "papírovej" obal a nějak se mi to nehodilo do kontextu s ostatníma "bedničkama"... tohle, od Toyen Malíř smutnej a singl Roba Halforda v uskupení FIGHT Nailed to the gun..a tady se to EKO smýšlení s plastem na plotně (myšlen ten šestizubý vylamovací CD držák) rozjelo naplno... :-( |
Merrick | 29.02.2020 09:25 |
Při cestě autem mě nedávno spolujezdec požádal o přeskočení Bugs :) A to není jediná "zvláštní" věc na Vitalogy... |
Stray | 29.02.2020 08:01 |
A to je přesně to vědomí vlastní ceny i ceny odvedené práce. Tenhle projekt se nějak vyvinul, kolik se na tom udělalo v celkovém rozsahu, kolik jaká činnost zabere času atd., to vím sám nejlépe. Nemůže na mě nikdo chtít, abych vystupoval jako upejpavy souchotinař. |