PHILIP H. ANSELMO & THE ILLEGALS - Praha, Futurum, 16.července 2019

Phil Anselmo, zpěvák slavné, dnes již neexistující kapely PANTERA, zavítal v úterý do Prahy se svým projektem PHILIP H. ANSELMO & THE ILLEGALS, a to samo o sobě lze považovat za událost většího významu. Když se objevily informace, že na aktuálním turné hraje i skladby od zmiňované legendy, byl o vystoupení ze strany fanoušků samozřejmě ještě větší zájem. Vyprodáno ve finále nebylo, ale sál ve Futuru byl každopádně zcela zaplněn.

Jako předkapela byla ten večer vybraná pro mne z těžko pochopitelných důvodů tuzemská black metalová kapela jménem HNUS UMÍRAJÍCÍ. Nalíčení hudebníci se snažili o „zlý“ black metal a nelze jim upřít snahu působit maximálně strašidelně, nicméně o nějakém přísném severském vichru nemohla být v jejich případě vůbec řeč. Hudba i zpěv působily hodně amatérsky a nemohu se ubránit dojmu, že vybrat je jako support Anselma byl trochu dramaturgický přešlap.

Po tradiční přestávce, která se mi tentokrát (vzhledem k tomu, že dlouhou chvíli už bylo vše nachystáno) zdála zbytečně dlouhá, nastoupili nejdříve THE ILLEGALS v počtu dvě kytary, basa, bicí. Za nedlouho se pak za jásotu publika zjevil i samotný principál a špatné pocity z dlouhého čekání byly rázem pryč. Philip totiž hned od začátku působil velmi sympaticky, s úsměvem na tváři se pozdravil s publikem a ihned veškerou pozornost strhnul na svoji osobu.

Na úvod zazněla „Little Fuckin Heroes“ z posledního alba a byl to nářez opravdu mocný! Z aparatury prýštila hlasitá, těžko zařaditelná bouře někde na pomezí mathmetalu, chaotic hardcoru, obsahovala ale i prvky crustu anebo death metalu. Co bylo ale důležité, zvukově ji měla kapela seštelovanou na jedničku. Po hudební stránce to byl maximální atak, který neměl daleko k ukrutnostem typu WAR FROM HARLOTS MOUTH, mým uším ale po zvukové stránce kupodivu velmi lahodil. Další peckou v pořadí byla „Choosing Mental Illnes“ a všem bylo jasné, že tohle vystoupení bude opravdu intenzívní. Kapela hrála hodně energicky, razantně, střídala riffy, rytmus, tempo, do toho sázela breaky, stále však měla svůj hutný, tlumený zvuk pod kontrolou, což beru jako velké plus, protože takto zběsilou hudbu by špatný zvuk mohl totálně pohřbít. Naštěstí se to nestalo a skladby, které se mi popravdě z desky moc nelíbí, působily v živém provedení výborně.

Celému večeru samozřejmě vévodil charismatický frontman, který se ten večer sympaticky vyvaroval jakýchkoliv excesů. Bylo vidět, že se maximálně soustředí na vystoupení a do svého hlasu se snaží promítnout maximum energie. To se mu dařilo a po vokální stránce to byl též uragán. Je pravda, že hlas Philovi během let docela zhrubl, takže jel spíše v hlubších tónech, ale zdaleka se nejednalo pouze o jednu polohu. Z tvorby THE ILLEGALS zaznělo celkem asi šest / sedm kusů (pamatuji si krom uvedených ještě „Walk Through Exits Only“, „Bedridden“, „Photografics Taunts“) a musím říct, že lidi na ně reagovali nadšeně. Už od začátku fungoval pod podiem vcelku mohutný kotel, z čehož bylo patrné, že většina určitě nepřišla jen kvůli pár flákům od PANTERY. Dojem ze skvěle probíhajícího vystoupení kazili jen dva maníci z ochranky, kteří se dle mého příliš aktivně snažili zabránit vniknutí fanoušků na pódium.

Zhruba po půlhodině jsme se pak konečně dočkali. Phil krátce vzpomenul na Dimebaga a následně kapela rozjela „Mouth For War“. Přál bych vám vidět, jaká se v tu chvíli strhla mela. V sále pařili úplně všichni a publikum skladbu kompletně odzpívalo. Pokračovalo se dál s „Becoming“ a bylo vidět, že spousta lidí v sále prožívá v tu chvíli splněný sen. Zanedlouho se tempo trochu uklidnilo, když pomalé intro předznamenalo (opět) panteráckou „This Love“, která je v mezihře spíše klidnější, ovšem ten výbuch v refrénu potom byl samozřejmě obrovský. Koncert v ten moment výborně gradoval a já dychtivě očekával, které další pecky se dočkáme. Namísto toho ale proběhla děkovačka a konec. To snad ne, říkám si, to se nějak brzo s námi Phil loučí. Dívám se na hodinky a v tu chvíli neuběhla ještě ani hodina. Kapela se sice za moment vrací a po delším zpěvákově proslovu přidává ještě panteráckou „Walk“ pak ale proběhl definitivní odchod. Z mého pohledu to byl trochu škraloup na povedené akci, protože takto utnout rozjetou párty se mi nezdálo v pořádku. Publikum bylo v laufu a určitě by minimálně ještě tři kusy zasloužilo. Takto to lehce podsouvalo dojem, že Phil měl ve smlouvě hodinu, tak dal hodinu na minutu přesně.

Není ale na místě naříkat, neboť i ta hodinka byla úžasná. Je sice pravda, že ty panterácké vály by si zasloužily ostřejší zvuk s více vytaženou kytarou, jak to známe z desek, ale to by pak zas nepasovalo k hudbě THE ILLEGALS. A zajímavé bylo také srovnání tvorby obou kapel, konkrétně jak ty staré kusy působily proti novým jednoduše. Třeba konkrétně přídavková „Walk“ vyzněla proti takové „Choosing Mental Illness“ jako veselá, odpočinková hitovka, což nemyslím nijak zle. Celkově tedy akce dobrá. Z vystoupení jsem si odnesl dojem, že Philip Anselmo má charisma jak nikdo jiný a umí naživo skvěle prodat jakoukoliv hudbu. Je jedno jestli je to DOWN, PANTERA, SUPERJOINT RITUAL anebo ILLEGALS. Ten večer mohl klidně hrát sám na španělku a určitě by to stálo také za to.  

19.07.2019	Diskuse (15)	Sicky