PLACEBO - Loud Like Love

50%

Budu se muset smířit se skutečností, že doby, kdy britští PLACEBO platili za kapelu vydatně občerstvující dění na světové rockové scéně, již jsou zřejmě dávno minulostí.  Novinka „Loud Like Love“ je ještě méně povedeným pokračovatelem svého ne úplně špatného, avšak ani ne příliš přesvědčivého předchůdce „Battle For The Sun“, a tak mi přijde, že se právě dnes, na své sedmé studiové desce tahle trojice nachází v jakési fázi zpohodlnění a vykrádání vlastních postupů z minulosti. Dle mého názoru jde jednoznačně o nejslabší a nejméně přínosnou nahrávku od této kapely za celou jejich kariéru. Zjištění, které fanoušky rozhodně nepotěší, pokud se tedy nestavíte za zcestnou teorii všech konzumentů, tucťáků a do hudby nepříliš zapálených civilů, a sice že fanoušek je ten, který od svých oblíbenců bere cokoliv.

Koncem devadesátých let a ještě nezanedbatelnou část dekády následující představoval Brian Molko se svými PLACEBO právě na prostoru alternativního kytarového rocku výsostně svébytný spolek, jehož projev  jste si zkrátka nemohli za žádných okolností s ničím jiným splést. Každé album mělo něco do sebe a posouvalo jejich tvorbu dál, silně dochucováno dobovými zvukovými vymoženostmi a módními aranžemi. I David Bowie pěl, na tuhle povedenou mezinárodní trojici se základnou na Britských ostrovech, pouze chválu. Každé jejich dílo bylo trochu jiné, všechny představovaly vydatnou porci moderní hudby, držící kontakt s melancholickou atmosférou své doby. Čím více jim však na kontě alba přibývala, stávali se i druhdy existencionalističtí romantici PLACEBO jaksi méně nápaditými, méně temnými, zkrátka dospělejšími, a i když si stále udržovali potřebnou kvalitu, byli rázem mnohem více spříznění s běžnými mainstreamovými spolky. Dnes už se mnoho let nedá o této trojici hovořit ani jako o kapele, která souvisí s generací alternativního rocku a to nejen díky důvodům, které jim umožnili hrát dnes spíš pro zaplněné haly než ve větších a středně velkých klubech. Nemám problém s tím, že se u nich dnes klade větší důraz na nekomplikované songy s nápadnějšími refrény a vše je zde učesáno tak jak má, spíš mi vadí, že jim zkrátka došla energie na vymýšlení něčeho nového, co by jejich tvorbu zas o kus dál posunulo (vyrvalo ze chřtánu světla a optimismu).

Novinka „Loud Like Love“ trpí všemi neduhy klasického post-zenitového alba, přičemž za ten zenit je možné brát již nahrávky z doby, kdy již samotní PLACEBO pevně trůnili na výsluní svého milionového úspěchu, tedy zejména období alb jako „Sleeping  With Ghosts“ (2003) nebo „Meds“ (2006), nikoliv období progresivněji laděných předchůdců „Without You I´m Nothing“ (1998) a  „Black Market Music“ (2000), což byla na druhou stranu dvojice nahrávek v jejich evolučním procesu zatraceně důležitá.

Přímí předchůdce letošní novinky - „Battle For The Sun“ (2009), na kterém se rovněž poprvé představil nováček za bicími Steve Forrest, jenž po třinácti letech nahradil v řadách PLACEBO Steva Hewitta a naskočil do rozjetého vlaku k Molkovi se Stefanem Olsdalem, byl již vlastně klasickým rockovým dílem, které stavělo na stadiónové chytlavosti a výrazných refrénech, a byť šlo o desku na poměry této kapely nepřekvapivou, pořád se jednalo o solidní porci hudby, která byla schopna bavit. Novinka pokračuje v jeho intencích s tím, že jí úplně chybí silné hymny schopné rozpumpovat stadión a celkově je tak nějak více uhlazená a nenápadná. Pilotní singl  „Too Many Friends“ platí dost možná za vůbec nejslabší song, který se v případě PLACEBO objevil na tomto výsadním postu. Uspokojivější stránku alba reprezentují pouze chytlavá jízda „Scene Of The Crime“, a pak snad ještě progresivní kousek koketující s elektro prvky „Exit Wounds“, tedy něco na způsob alba „Black Market Music“. Zhudebněním zmaru je zde pak nesnesitelně přeslazená a baldachýnem vystlaná „A Million Little Pieces“, kde kapela díky masivním smyčcům zachází až kamsi na území vánočních koled, a která zahájí celou, podobně vyluhovanou a smířlivou druhou polovinou nosiče. Jak už jsem psal - nejslabší řadovka PLACEBO, zcela jasně.

25.09.2013	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz