POVODÍ OHŘE - Poblíž místa odpočinku (rozhovor)

V září vydaná třetí řadová deska „Místo odpočinku“ od západočeských POVODÍ OHŘE určitě ukazuje jistý posun oproti starší tvorbě kapely. Už jen skutečnost, že svou lyrikou album vychází ze starého libreta od Eduarda Devrienta, které je jinak součástí opery Hans Heiling z roku 1833, dělá dílo trochu jiným. Zdálo se mi jako dobrý nápad, se tedy na pár věcí ohledně tvorby zeptat samotné kapely.

Jak se může stát, že si o tomto námětu člověk řekne, že jej použije k rockovým skladbám napsaným v roce 2023?

Sisi: Šlo o literární detektivní práci. Nejprve se mi do rukou dostalo CD opery H. Heilling od německého skladatele H. Marschnera, inspirované českou lidovou legendou. Dalším překvapením bylo samotné zpracování pověsti operní hvězdou E. Devrietem podle v Čechách naturalizovaného německého básníka a spisovatele Ch. H. Spiesse. Po interním pátraní jsem poměrně brzy vlastnil libreto v češtině a Spiessovu knihu Zloduch Petříček. Po jejich důkladném studiu a náhodném zhlédnutí dokumentu Stanislava Motla Osudové lásky. Bylo rozhodnuto. Láska, šílenství, nadání, trest a zatracení jsou přesně témata pro LP POVODÍ OHŘE.

Ač novinka svým vnějším designem působí jaksi pietně, ve skutečnosti je veselejším a s životními peripetiemi srovnanějším materiálem. Jak jí oproti starší tvorbě slyšíte vy a proč dostala název „Místo odpočinku“?

Sisi: Setrvání, zkamenění v čase nebo též - MÍSTO ODPOČINKU - je název jedné z hororových povídek L. Barrona. Zkamenělý svatební průvod Svatošské skály. Místo odpočinku - ideální název pro oběti jakýchkoliv režimů, válečných hrdinů, pochodů smrti, nebo pro víkendový vandr v čarokrásné krajině. To vše skrývá POVODÍ OHŘE - Místo odpočinku v drážkách gramofonových desek.

Hans Heiling je mýtickou postavou, údajně dost možná žijící v 17.století, kdy platil za ochránce oblasti okolo řeky Ohře. Kdežto Eduard Devrient byl umělec, skladatel, barytonista či herec, který téma Hanse Heilinga použil do svého díla v 1.polovině 19.století. Kdo z nich je pro POVODÍ OHŘE inspirativnější?

Sisi: Hans Heilling je pověst, která se překvapivě v každém z mnoha zpracování diametrálně odlišuje. Mě však zaujali mimo jiné životní osudy autorů opery - Spisse, Devrienta i Marschnera. V neposlední řadě též místo děje příběhu. Nepochopitelně v Čechách, nesporně opomíjeného skvostu.

První song „Podzemí“ na mne působí jako nosná hymna, která před sebou všechno hrne. Text je psán z pozice člena elity seznámeného s vlastní výsadností, který z vrchu sleduje plebs, jež na něj maká. Vesměs dobrý rock´n´roll! Co o této skladbě můžete říct? Z mého pohledu snad lepší otvírák deska nemohla mít.

Bouše: Úvodní písnička na albu a jeden z mých nejstarších nápadů na cigar box. Několikrát jsme měli rozdělaný už na předešlá alba. Textově ve mně vyvolává pocit, že je jednoduchý nechat za sebe ostatní dělat to, co dělat nechceme. Přestože je to příběh z libreta, vidím v tom reálný život.

Sisi: Ano. Jan Svatoš (Hans Heilling), člověk bez minulosti. Hrdina bojů z východní fronty se navzdory mladému věku stává velitelem jednoho z pracovních táborů.

V druhé skladbě „Blud“ onen vyvolený jakoby procital z oslepení mocí a začal, pro někoho kuriózně, ze své výsadnosti unikat. Toužil se z ní vymanit. Učinit krok, ze kterého však není návratu. Ne každý by chtěl zažít co je dole. Co můžete říct o songu, který byl vypuštěn oproti desce s mírným předstihem? 

Bouše: Singl a zároveň největší hitovka z desky. Od spousty lidí co jí poslouchalo jsme se dozvídali, že si myslí, že text je o nich samých. Za mne dokonalý propojení s posluchačem.:D

Sisi: Při lovu prominentů režimu a následné pitce zůčastnění zapalují kostel. Jan vyvádí z kostela pološílené koně. Kde zůstala láska k vlasti, pomoc bližnímu a bratrství až za hrob z časů bojů? Jan se rozhodne opustit tuto společnost.

Bouše zde hraje nosný kytarový part na svůj cigar box, jak podstatný je tento nástroj pro sound POVODÍ OHŘE a kde byla převzata inspirace na jeho využití?

Bouše: V recenzích už jsem několikrát viděl napsáno banjo.:-) Asi si ho budu muset pořídit.:-) Za mne je cigar box guitar nedílnou součástí soundu POVODÍ OHŘE. Figuruje na všech třech deskách, byl na první zkoušce a i u prvního setkání chlapů z POVODÍ OHŘE. S kocovinou jsem ho před lety objevil na on-line hudebním bazaru a začal se o něj zajímat. Líbila se mi jednoduchost nástroje jako takového a zároveň možnost zkusit se žánrově ubírat jiným směrem.    

Honza: Vidíš, a my mysleli, že to bude naše nejtvrdší a nejrychlejší album!

Bouše:  Zrovna u této skladby mám momenty, kdy všechny boostery jedou naplno.:-) Řekl bych, že pocitově nejveselejší album, ale určitě ne nejjemnější. 

Sisi:  Vážně? :-)

Řada textů je použitelná coby glosy na aktuální situace a témata. Tak třeba v „ANNO“ slyším něco, co lze možná použít na Andreje Babiše. Jistá univerzálnost a použitelnost témat v jakékoliv době je zřejmě výsledku prospěšná, ne? Jestli mě deska někdy přijde vtipná, pak je to v tento moment.

Sisi: Tomuto muži jsme již věnovali skladbu „Nebezpečnej chlap“. „ANNO“ je zlomová skladba celého příběhu. Gertruda s Annou (milenky) nacházejí na břehu řeky Ohře vyčerpaného Jana, ve kterém poznávají mladého velitele pracovních táborů. V hlavách jim uzrává ďábelský plán. Pokusit se provdat Annu za Jana a tím využít jeho vlivu. Zachránit vzájemnou lásku před předpokládanou deportací a zabavením majetku (prosperující restaurace  v lesích u Karlových Varů).

S textem „Láska a svítiplyn“ osobně moc nesouzním. Asi se nepotřebuji v životě dotýkat krajních pólů. Nemusí pršet, jen když kape. Skladba bezstarostně swinguje a je svého druhu také vcelku ojedinělá, co si o ní myslíte?

Bouše: Písnička, která už existovala při „Dvou trámech na kříž“ a zároveň jeden z mála love songů od POVODÍ. V neposlední řadě velice těžká na interpretaci! 😀 

Sisi: Nic jiného než láskou zklamaná duše, která žízní po trestu nebo vlastní smrti.

„Díra“ je nejtvrdší věc, takže působí jako kontrast k následné, poměrně vyklidněné, skoro až blouznivě surrealistické písni „Jaro“, jaký pól vám v této nastalé diferenciaci vlastní tvorby sedí více?

Bouše: Řekl bych, že jsou důležitý oba póly, který zmiňuješ. Pro nás, ani pro posluchače by nebylo zajímavý jet celou dobu do plnejch. Myslím, že tyhle kontrasty spolu dobře fungují - aspoň pro mne. 

Sisi: Já raději jaro. Děr jsem po sobě zanechal už dost. :-)

„Dva trámy na kříž“ slyším jako váš prozatímní vrchol. Ta deska má skvělý zvuk a je správně naplněná vášní, což je poznat jak z energie, tak z textové složky nevyhýbající se složitějším tématům nedávné historie. Jaký máte z desky s odstupem čtyř let pocit?

Sisi: O všem hovoří koncertní play list, kde z této desky není zařazena jediná píseň. Tak bude třeba počkat na připravovaný souhrn tvorby PROTI PROUDU, kde se určitě nějaká skladba dostane prostor.

Co máte letos v plánu? Budete někde koncertovat?

Bouše: Koncertovat budeme. Konkrétně níže: 

5.4. / PRAHA / FUTURUM w. ACID ROW

19.4. / BRNO 

4.5. / PLZEN / SLAVNOSTI SVOBODY

1.6. / LIBEREC 

7.6.   / TREBÍČ

15.6. / ZÁBŘEH

26.6. / HROMNICE

6.7. / HARTOUŠOV U CHEBU

10.8. / BRNO

30.8. / MIKULOV 

31.8. / ŠTERNBERK

26.9. / CHODOV U K

15.10. / KARLOVY VARY

16.10 / LESTKOV

23.03.2024	Diskuse (1)	Stray janpibal@crazydiamond.cz