PRETTY MAIDS - Kingmaker

80%

Přesně jak již někdo v jedné z diskusí naznačil, dánští PRETTY MAIDS přicházejí s další ujasněnou porcí jejich typické muziky, která je ještě po pětatřiceti letech existence dokáže představit jako energickou kapelu melodického Hard´N´Heavy staré školy používající aktuálních zvukových vymožeností. Archaičnost zde opravdu nehledejte. Pánové Ron Atkins a Ken Hammer měli vždy talent na vystavění chytlavých hymnických kompozic a vždy dokázali namíchat vyvážený koktejl mezi evropskou heavymetalovou řízností a zaoceánskou párty rozdováděností. Už od první jízdy „When God Took A Day Off“, jinak poznamenané v úvodu decentními prvky křesťanské chrámové ale i blízkovýchodní hudby, je však u PRETTY MAIDS zřejmá  dobrá koncentrovanost a fakt, že kapela neztratila nic ze svého kouzla. Jestliže se na několika nedávných koncertech mohlo leckomu zdát, že Dánové zápasí s vlastní unaveností, na nahrávce to rozhodně znát není. Naopak její zvuk je mocný a pokrývá jej temný opar rozepjatý nad většinou skladeb jako nějaká ďábelská křídla. Titulní song „Kingmaker“ je přesně tím varovně znějícím metalovým výbuchem po vzoru šest let staré placky „Pandemonium“ a bude po právu považován za vrchol dalšího jejich temného alba.

Pravým opakem titulní skladby je odlehčená hitůvka „Face The World“ inspirující se v americkém pojetí AOR a hardrockové hudby. A právě v tom vězí síla PRETTY MAIDS, oni dokáží poskládat silná alba, jejichž skladby se inspirují v širším spektru melodičtější metalové hudby a tyto rozdílnosti obrací ve svůj prospěch, protože desce umí vystavět jednotný řád a směr a na každé skladbě dokáží vypíchnout to hlavní, ať už jde o stěžejní melodii, bodrý refrén, zasněný bridge, Hammerovo heroické sólo nebo grandiózní finále. „Humanize Me“ má znovu zlověstnou robustnost titulního válu a z pomalého temného  rozjezdu upoutá teutonským metalovým důrazem. A jak už jsme zvyklí po dravějším momentu přichází vždy ten mírný, což zde potvrzuje první balada „Last Beauty On Earth“. Sice nejsem na podobné skladby ze své podstaty stavěn, ale tahle mne přijde v pořádku, protože vlastní poutavou atmosféru, dobrou melodii a nepůsobí vlastně ani moc vlezle a násilně přeslazeně, což se přiznám, považuji právě u PRETTY MAIDS někdy za kámen úrazu.

Hitový potenciál a tah na branku má rovněž skladba „Bull´s Eye“, kde znovu kapela předvede veškeré přednosti, když z ostrého riffování dokáže píseň vygradovat do melodičtějších refrénů a přitom neztratit nic z její dravosti a přímočarého rázu. „King Of The Right Here Now“ je rovněž nabušená, i když jde o zcela jiný typ songu. Jeho podstata vychází spíše z rock´n´rollového a street-rockového směru a při natlakovanosti projevu PRETTY MAIDS to celé působí jakoby se dánští melodici vcelku úspěšně snažili o něco jako vál ve stylu MOTÖRHEAD, i když díky dojemné mezihře a kytarovému kouzlení v její druhé půli, by si to někdo ani nemusel myslet. Po slabší „Heavens Little Devil“ přichází další velkolepá a hodně nadupaná záležitost v podobě „Civilized Monsters“. Mohutný song je důkazem současné formy této kapely a její životaschopnosti i v časech společensky napjatých. A ani další songy z nasazení nepolevují, takže je nutné závěrem shrnout, že PRETTY MAIDS se podařilo i v roce 2016 přijít s bytelnou a aktuálně znějící sbírkou Hard´N´Heavy hymen, která se nemusí v celé jejich dlouhé diskografii schovávat. Jsou jednou z mála metalových kapel pocházející z první poloviny osmdesátých let a zároveň si stále udržující kvalitu a aktuálnost.

30.10.2016	Diskuse (11)	Stray janpibal@crazydiamond.cz