PRETTY MAIDS - Undress Your Madness
Rád přiznávám, že pro tyhle Dány náležící k zlaté metalové generaci mám po několik desetiletí slabost. V jejich případě je totiž jen velmi málo pravděpodobné, že někdy natočí vyloženě slabou desku. Patnáctá řadovka nabízí přesně to, na co je jejich fanoušek napříč jejich diskografií zvyklý, tedy hymnický Hard N´Heavy, kde hrají prim zejména skladby s nadupanými refrény. Mix říznějšího evropského pojetí brousícího v heavymetalových vodách osmdesátých let, s odlehčeným zaoceánským AOR přístupem té samé doby, je zde po každé jistotou. I když je pravda, že nová deska nepůsobí obdobně dynamicky a tvrdě jako její temný předchůdce „Kingmaker“, pořád se jedná o dobré zboží. Letos je zřejmé, že se PRETTY MAIDS mírně kloní směrem reprezentovaným spíše jejich vzdušnější a stadiónově nadýchanou podobou, odnepaměti přiživovanou jejich obdivem ke kapelám typu VAN HALEN, FOREIGNER, BON JOVI nebo WHITESNAKE. Novinka „Undress Your Madness“ je zkrátka dospělou deskou, která hraje na jistotu a skladatelský rukopis ústřední dvojice Ian Atkins/ Ken Hammer je na ní snadno rozpoznatelný.
Kapela prostřednictvím nových skladeb prakticky vůbec neriskuje a sází jednu vznosnou hymnu za druhou, což by mohlo být samosebou pozitivní zjištění. Jenže si neodpustím dodat, že se v tomto případě také ukazuje, jak může mít podobně bohorovný přístup dvojsečný účinek. Konkrétně když si skladby zrovna netykají s originalitou. Chci hlavně říct, že největším a vlastně jediným neduhem tohoto materiálu se jeví vzájemná podobnost určité nemalé části skladeb, které sice prímově šlapou v optimistickém tempu a nechtějí od posluchače nic jiného, než aby se zkrátka bezstarostně bavil, ale na druhou stranu působí stokrát slyšeným dojmem a to i přes svou líbivost. Nebo že by tomu bylo právě díky ní? Jde zkrátka o tradiční melodickou metalovou desku, kde onen metal hraje spíše kosmetickou roli, neboť hlavní vlastností alba je spíše pomp-rocková vzdušnost a také chytlavost vycházející z odkazů osmdesátých let, ovšem prezentovaná v současném zvukovém hávu.
Už od velmi úspěšného alba „Pandemonium“ z roku 2010 dostávají větší prostor klávesy, které právě ony nahrávky z poslední desetiletky udělaly o něco bombastičtějšími, než tomu bylo o dekádu dříve. Tento trend se projevuje právě i na novince, kdy jsme zde, už od úvodní hymny nazvané „Serpentine“, doslova vrženi do epického světa o generaci mladších kapel evropské provenience. Podobný sound kláves totiž bývá pravidlem spíše u souborů koketujících s cinematickým fantasy zvukem. Jasně, jde tak trochu o kýč, ale na druhou stranu PRETTY MAIDS ve své skladatelské rovině nestaví zrovna na prázdné bombastičnosti, ale naopak umí složit velmi dobře poslouchatelné a hitovým potenciálem oplývající songy, jejichž kouzlo tkví v nekomplikovanosti a dobré poslouchatelnosti.
Když vedle sebe postavím několik následných songů, konkrétně třeba „Firesoul Fly“, „Undress Your Madness“ nebo „Runaway World“, všechny v sobě mají potenciál hitovosti, ale zároveň se vykazují i docela dost velkou vzájemnou podobností. Jsou to obstojné hymny, ale větší diferenciaci bych považoval za plus. Nejtvrdším songem alba je zjevně „If You Want Peace (Prepare For War)“, který ctí pravidla oněch temnějších, ryze metalových válů, jaké se nacházely třeba zrovna na minulém, výše zmíněném albu „Kingmaker“. Pravým opakem jsou dvě poměrně zdařilé balady „Will You Still Kiss Me (If I See You In Heaven)“ a „Strenght Of a Rose“ odhalující letitou potřebu PRETTY MAIDS přiblížit se spíše americkému stadiónovému pojetí.
I skladby jako „Slavedriver“, „Shadowlands“ nebo „Black Thunder“ zručně kombinují hymničnost, melodie a temnotu, a tak je „Undress Your Madness“ naprosto standardním počinem celkově velmi kvalitní diskografie PRETTY MAIDS, který sice asi nebude patřit k úplným vrcholům evropské scény, jako tomu bylo v časech 80´s albových klasik „Red Hot And Heavy“, „Future World“ nebo v případě v devadesátých letech vypuštěné desky „Spooked“, ale pořád si myslím, že se Dánům letos podařilo zhotovit další výživnou porci melodické metalové hudby, ze které čiší nadšení a která stále nese specifický skladatelský otisk PRETTY MAIDS.
12.11.2019 | Diskuse (4) | Stray janpibal@crazydiamond.cz |
Meres | 23.01.2020 16:54 |
Opäť príjemný album. Pretty Maids vedia potešiť ucho poslucháčovo. |
Kuklač | 18.11.2019 09:05 |
Album celkom ok ale bolo už aj oveľa lepšie. Hlavne držím palce p. Atkinsovi nech to dá!!!!!!! |
down | 16.11.2019 00:18 |
Tak tohle se nepovedlo, je to řídké jak sračka. Škoda. |
Honza H. | 14.11.2019 17:24 |
Jj, Pretty Maids, taktéž moje srdcovka. Jedna z mála kapel, jejíž nahrávky si pořizuju jak na LP, tak na CD. Výstižná recenze, i co se týče jejich předchozí tvorby. Pro pořádek jen zopakuju, co jsem psal už na jiným místě: Na rozdíl od předchozího počinu není produkce toho aktuálního tolik nahuštěná/přebušená, což s povděkem kvituji. |